Fandom: EXO
Pairings: ChanSoo, XiuHan, Kray, SeKai, BaekTao, SuChen
Žánr: BoysLove, Yaoi, Fantasy
Autor: HyuniiLee
Počet kapitol: 4/?
Ha! Na to jak jsem se tohohle dílu bála, jsem s ním celkem spokojená. I když po Dear Diary si nemůžu pomoct a jsem nainfikovaná Luhan Seme Moodem :D Je to hrůza.. ještě jsem se zaplať pánbůh nedostala do bodu, kdy bych už viděla i Krise být Ukem pro Lu-geho :D No nic... XIUHAN pro vás..
Miluju Vás!
Bílý
Vlk se tiše procházel po mýtině v severském lese. Daleko od
hlavního města, netušíc co se vlastně děje, a že ho Vůdce
postrádal, se dál věnoval jeho povinnosti kontroly a strážce. Už
to byl třetí den a dnes večer se měl vrátit zpět domů.
Obcházení území je příjemný odpočinek pro Vlka z klanu
Isonoe, protože alespoň nemusí hlídat Kaie a poslouchat remcání
Staršího Suha. I když jeho nejlepší přítel Chanyeol mu docela
chybí. Zapomněl mu říct o té nové knize, kterou našel v
knihovně. Určitě mu o ní řekne hned, jen co se vrátí.
Vítr
ho jemně polechtal po uších a Vlk se líně protáhl v zelené
trávě. Usmál se šibalsky sám pro sebe. Je dobře, že ho má
Vůdce v oblibě a tak se vždycky nechá přemluvit, aby mu dal na
obchůzku tři dny, i když se to dá zvládnout za pouhé dva.
Nesnáší se, je to lenoch. Zvedl se a vyskákal z mýtiny zpět na
cestu. Poslední dobou je všecko v naprostém klidu, dokonce ani
Vlci z Kale nedělají problémy. Což byl zázrak.
Ušel
nějaký kus cesty, když tu najednou zavětřil. Zastavil se a
přivřel oči, tohle nebyl nikdo z klanu Isonoe. Pach mokrého psa
smíšený s vůní dubů. To byl nezaměnitelný pach Vlků z Kale.
Jenže tady neměli co dělat. Tohle je území Isonoe.
„Jsou
čtyři,“ zamumlal si pro sebe bílý Vlk a vydal se po stopě.
Věděl, že ho nečeká nic dobrého. Čím více se přibližoval,
tím více rozeznával známé pachy. Zase ten čokl Mark a jeho
parta. Jistě, kdo jiný. Pomyslel si Luhan a zaslechl nedaleké
vrčení. Přikrčil se k zemi a do čumáku ho praštila silná
vůně, odlišná od všech ostatních. Nejdřív se mu tomu nechtělo
věřit, ale když uviděl dalšího tvora, který se snažil utíkat,
co nejdál od Vlků z Kale, byl jsi jistý, že tady jde do tuhého.
Člověk. Byla to lidská bytost. Za svůj život se s lidmi setkal
jen párkrát, protože Zákony dvanácti měsíců říkají, že
Vlk by neměl udržovat blízký vztah k člověku. Od doby, co byl
svět Carme předán do rukou lidí je nařízeno, aby se existence
Vlků tajila. Ovšem na začátku všichni lidé věděli o Vlcích,
ale postupem času se na ně zapomnělo a věděli o nich jen ti,
kterým rodiče o nich vyprávěli. Teď už o nich vědí jen
převážně staříci a ti, kteří žijí ve vesnicích poblíž
temných, pro lidi zapovězených lesů.
Ovšem...
v Zákonech se taky píše, že Vlk nesmí ublížit lidské bytosti
jinak by se to dalo považovat za zradu a mohla by vypuknout další
válka. Luhan to moc dobře věděl, a proto se mu vůbec nelíbilo,
že ti čtyři nahánějí člověka.
Počkal
až se člověk vzdálí a poté seskočil dolů ze kamenů, rovnou
do cesty Markovi a jeho partě.
„A
heleme se koho pak to tu máme?“ zasmál se Mark. Luhan jen zavrčel
a vykročil k nim.
„Co
tady děláte? A o co se snažíte s tím člověkem?“
„Jen
se trošku bavíme,“ zachechtal se Mark. Ostatní s ním
souhlasili.
„Jistě.
Bavíte. Jenže ten chudák je k smrti vystrašený,“ procedil
skrze zuby Lu.
„Má
důvod. Byl na našem území,“
„Jenže
teď je na území Isonoe a vy tu teď nemáte co dělat!“ vyštěkl
Luhan zaujímaje výhružný postoj. Mark se zamračil, moc dobře si
pamatoval, jak to dopadlo minule, když se pokusil neposlechnout
Luhana. Ví, že tu nemají, co dělat. Vůbec se mu nelíbil Luhanův
pohled. Možná přeci jenom bude lepší, když zmizí.
„Dobrá
dobrá. Pro dnešek to nechám být. Ale ještě se uvidíme,“
pronesl Mark, zatímco se otočil nazpět směrem do Kale. Ostatní
Vlci ho následovali a za chvíli zmizeli mezi stromy.
Luhan
ještě chvíli zůstal, aby se ujistil, že se vážně nevrátí.
Už mu lezli na nervy a ani nechtěl vědět, kolika lidem nebo jiným
bytostem tohle již udělali nebo jestli je i zabili. Ve sběhu jeho
myšlenek si najednou uvědomil, že vlastně je tu ještě ten
člověk. Ohlédl se směrem, kam předtím zmizel a povzdechl si.
„No.
Tak se prostě vrátím o něco déle,“ zamumlal si pro sebe a
vydal se za ním.
*
Minseok
byl už unavený. Ale strach ho nutil jít dál. Nechtěl být
roztrhán vlky nebo čímkoli jiným. Měl hlad i žízeň, ale
nevěděl, kde je a určitě jen tak lehce nenajde cestu zpět domů.
Měl poslechnout matku a nechodit tak hluboko do lesa. Navíc ti
vlci... byli tak nepřirozeně velcí a věřil by snad, že dokonce
mluvili. Jenže to spíš bylo z hladu a měl jen halucinace. Přece
ty pohádky o Vlčích strážcích a králích nemůžou být
pravda. Jeho děda je přece už dost senilní. Musela to být
pitomost. Měl jet raději s klukama do města, jak ho prosili. Ne.
Musel se chtít jít projít a pak sledovat tu pitomou srnku.
Nesnášel se.
Minseok
se vyškrábal přes velký kámen a spatřil malou studánku.
„Voda,“
zachrchlal a rychle se k ní došoural. Přiklekl a smočil ruce v
chladné vodě. Nabral trochu a rychle se napil. Hlava se mu z toho
vedra s kombinací běhu dost slušně točila. Jakmile ucítil
studenou tekutinu, ulevilo se mu.
Když
před těmi dvěma dny odešel. Přišlo mu to jako dobrý nápad.
Nesnášel svoji rodinu. Byl prostě jiný než všichni chtěli.
Radši měl ticho a přítomnost maximálně svého čtyřnohého
kamaráda psa Zinnyho. Ale toho už asi nikdy neuvidí, protože si
právě podepsal ortel smrti, když se ztratil v Temném lese.
Najednou mu přišlo veškeré jeho chování vůči rodině líto.
Rozbolela ho hlava a ještě jednou se napil. Položil se do měkkého
mechu a zavřel oči, ze kterých mu začaly ztékat slzy.
Aniž
by věděl, že ho pozoruje pár tmavě hnědých očí jen kousek od
něj. Luhan se pro jistotu proměnil do své lidské podoby. Nechtěl
toho chudáka ještě víc vystrašit. Navíc se snažil chránit
svoji identitu. Nechápal, proč ten člověk pláče. Pomalými
kroky k němu přišel a přiklekl vedle něj. Nevypadalo to, že by
člověk vůbec zaregistroval jeho přítomnost. Pravděpodobně byl
příliš vyčerpaný. Jeho špinavé oblečení a obličej tomu
nasvědčovaly. Lehce položil svoji ruku na jeho čelo. Hned
zjistil, že v takovém stavu by moc dlouho venku nepřežil.
„Vo..du..,“
zamumlal téměř nesrozumitelně chlapec a Luhan nadzvedl obočí.
Takže asi zase tak mimo není. Pomyslel si pak nahnul chlapce nad
vodu a nabral pro něj do ruky. Minseok se napil a otočil svůj
pohled na svého, aniž by věděl, zachránce. Snažil se zaostřit,
ale byl tak vysílený, že jediné, co spatřil byla blonďatá
hlava a hned na to upadl do bezvědomí.
Luhan
sebou trochu škubl, když najednou držel bezvládné tělo chlapce
v rukou. Co by měl udělat? Nechat ho tu zemřít? To je přeci
šílené. Pozorně si prohlédl chlapcův obličej. Prsty setřel
špínu z jeho tváří a všiml si chvějících se očních víček,
lehce pootevřených rtů. Vypadal tak křehce a pravděpodobně by
se sám neměl nikdy šanci ubránit. Povzdechl si.
„Vydrž
ještě,“ zašeptal svým pronikavým hlasem blízko chlapcova ucha
a na znamení jako by mu snad rozuměl, se tělo pod ním zachvělo a
z mladíkových rtů unikl tichý sten.
Zemřít
ho tu nenechá. Ať se třeba Suho postaví na hlavu. Vezme ho do
hlavního sídla. Následky svého chování bude řešit později.
Otočil
se a přehodil si chlapcovy ruce kolem krku, podebral jeho nohy a
zavřel oči. V mžiku se proměnil zpět v bílého Vlka a mladíka
nesl na zádech. Minseok byl sice mimo, ale nějak podvědomě se
chytl huňaté srsti svého zachránce, aby nesklouzl dolů.
*
Chen
seděl u sebe v pokoji a pozoroval pomalu zapadající slunce. Dnešek
byl opravdu dlouhý a těžký. Byl si jist, že udělal správně,
když nabídl pomoc těm odpadlíkům. Věřil, že všechno bude v
pořádku, protože věřil Vlkům, které sám vychoval. Chanyeol,
Tao.. i to střevo Kai.
„Jsi
si jistý, že děláš správnou věc?“ zeptal se Chena Suho,
který akorát vyšel z koupelny. Chen se na něj otočil s úsměvem
od ucha k uchu a přikývl.
„Nikdy
jsem si nebyl jistější. Neboj se, víš přeci, že bych nikdy
nedělal něco o čem bych nebyl přesvědčený, že nedopadne
dobře,“ Suho si jen povzdechl a posadil se na okraj postele.
Nebylo to tak, že by Chenovi nevěřil, ale prostě se bál, že
jednou ho ta jeho přílišná dobrota jednou zničí. Chen se zvedl
a přešel k Suhovi, posadil se vedle něj a poplácal ho po zádech.
„Jsi
pro mě něco jako bratr,“ usmál se. Suho nadzdvihl obočí a
podíval se na usmívajícího se Chena.
„Víš,
že bych tě nemohl nechat samotného. Protože by jsi se tu ze všeho
sám zbláznil,“ štípl ho do tváře a Suho si promnul bolavé
místo, přikývl a lehce se pousmál. Ovšem ne tak upřímně jak
by si přál.
*
Ve
stejnou chvíli se akorát vrátil unavený Luhan s chlapcem na
zádech. První kdo si jich všiml byl Chanyeol, který netrpělivě
čekal na svého nejlepšího kamaráda už dobrých pár hodin hned
potom, co zanechal svého svěřence Kyungsooa ve svém pokoji, aby
si odpočinul.
„Luhane?
Kdo je to?“ zeptal se zmateně, když přispěchal ke dvojici.
Luhan se proměnil do lidské podoby a chytl chlapce za pas.
„Člověk,
pomůžeš mi prosím? Vlci z Kale ho pěkně vyděsili. Zachránil
jsem ho. Je hodně vyčerpaný,“ vysvětlil rychle.
„Č-člověk?“
zakoktal se Chanyeol, zatímco si přehodil ruku neznámého kolem
ramen a pomohl Luhanovi ho vzít dovnitř sídla.
„Je
to na delší povídání. Pomůžeš mi ho vykoupat a převléct do
čistého?“
„Kam
ho chceš dát? Víš, že Suho bude zuřit a to nemluvím o Vůdci,“
poznamenal Channie.
„To
budu řešit, až na to přijde řada, ale teď ho chci co nejdřív
dostat do postele, aby se vyspal. Nechám ho u sebe,“ řekl Lu a
otevřel dveře od svého pokoje. Opatrně přenesli chlapce dovnitř,
vysvlékli ho, umyli a převlékli do čistého. Uložili do Luhanovi
postele nechali odpočívat.
„Ty
bys měl jít taky spát Lu. Zítra ti budu vyprávět, co se všecko
stalo. Budeš valit oči!“ usmál se tím svým typickým způsobem
Chanyeol předtím než zmizel z Luhanova pokoje. Blonďák se musel
usmát. Chanyeol mu chyběl, to nepopře. Jenže teď pro něj byl
důležitější život mladíka, který mu klidně spal v jeho
posteli. Tak se hold ještě jednu noc pořádně nevyspí v komfortu
své postele, ale v křesle hned vedle. Přehodil přes sebe deku a
nespouštěl z chlapce oči, dokud sám neusnul.
Nádheraaaa.....Xiuhan..uže to rozjíždí :) <3 to som zvedavá ako sa bude Lulu tvátiť keď mu Chanster povie tú úžasnú novinku :D <3
OdpovědětVymazatÚzasnej dil doufam ze stoho Lu nebude mit az tak moc velky problem
OdpovědětVymazatNo...přinést si do sídla člověka, i když je zraněný...to bude teda pozdvižení !!! I když...myslim, že Suho i Kris jsou velice rozumní. Sice budou chvíli proti, ale pak když zjistí, že jim od Mina nic nehrozí, tak budou v klidu. Snad...
OdpovědětVymazatMoc se těšim a netrpělivě čekam na další díl...
Oho... dáááááál!!!
OdpovědětVymazatKdy bude další díl? :) <3
OdpovědětVymazatKedy bude ďalší diel????? :) strašne sa naň teším...... :D
OdpovědětVymazatPokouším se ho dopsat co nejrychleji ale ještě hlavně musím dopsat další díl Heart Attack~
Vymazatdáááál!!!
OdpovědětVymazat