„Yoochune?
Co děláš?“ zeptal se Junsu. Yoochun povzdechl, a pak křikl na
DongWoona: „Kdo ksakru jsi?!“ … „Nekřič na něj!“ řekla
jsem s vážným tónem a chytla ho za rukáv, „Je to můj a Junsův
kamarád, který se dnes vrátil po několika letech zpět domů,“
Všimla jsem si, jak mu začalo škubat obočí. Začal se cítit
blbě, uklidnil se a chytl mě za ruku: „Já.. Omlouvám se, víte,
že jsem výbušná osoba, a když mi tvoje máma řekla, že doufá,
že se dáte konečně dohromady.. Já.. promiň,“
Musela jsem se usmát, moje mamka to opět pěkně přehnala, jako vždycky. Objala jsem Yoochuna, abych z něj dostala i ty poslední pochyby, ačkoli v tu chvíli jsem se cítila, nějak podivně.
Musela jsem se usmát, moje mamka to opět pěkně přehnala, jako vždycky. Objala jsem Yoochuna, abych z něj dostala i ty poslední pochyby, ačkoli v tu chvíli jsem se cítila, nějak podivně.
Woonie
se usmál, a pak sklopil oči k zemi. Jasně.. to sem vlastně
mohl čekat. Už někoho má..Junsu ho vyrušil z přemýšlení
a šťouchl ho do boku: „Ten se ti sám nepředstaví, je to Park
Yoochun a s Hyunii.. no dá se říct, že spolu nejspíš vážně
chodí,“ i on se v poslední části věty zarazil, když si
uvědomil Dong Woonovu přítomnost. Věnoval mu soucitný pohled a
povzbudivě ho poplácal po zádech.
„Henry?
Promiň ty pořád nevíš o co jde, viď? Já ti to vysvětlím,
pojď sem,“ usmál se Woonie a zavolal si chlapce pořád a věčně
nechápajícího opodál.
„Měl
bys mu o tom napsat, Yoochun mu to jen tak nepoví,“ zauvažoval
Jae a ukázal na Yunhův mobil. Yunho přikývl a vyťukal sms
zprávu: „Junsu, Yoochun převzal tvého otce firmu a navíc
nejspíš zařídil, že se nemusíš ženit s Ji Eun, je to idiot,
my víme nemusíš nám to říkat,“ odesláno. Yunho hodil
ztrápený pohled po JaeJoongovi, a jen aby mu trochu zlepšil náladu
se k němu nahnul a vtiskl mu rychlou pusu na tvář a roztomile na
něj zamrkal. Jae na něj sklouzl pohledem a usmál se: „Ty si taky
můj idiot,“ šťouchl ho prstem do nosu.
Junsu
vyvalil oči a koukl překvapeně na Yoochuna sedícího vedle něj.
„A já si říkal, proč vypadáš, jak blbeček,“ pronesl
přísně, a tak utišil akorát probíhající konverzaci. Všichni
se na něj otočili a já se tázavě podívala po Yoochunovi. Ten se
podíval nejdřív po mě a pak si všiml, jak Junsu svírá v ruce
mobil a naprosto ho probodává pohledem. „Bylo to pro tebe,“
špitl.
„Ty
seš takovej, takovej...!!!“ vyskočil na nohy Su a prohrábl si
vlasy.
„Co
se stalo?“ zeptal se Dong Woon, který se zastavil uprostřed
překládání a vysvětlování Henrymu.
„To
by mě taky zajímalo, Yoochune?“ dívala jsem se upřeně na něj
a čekala nervózně na odpověď. Usmál se: „To není nic
hrozného, vážně,“ ujišťoval mě.
„Nech
toho a řekni to!“ chytla jsem jeho ruku, kterou se mě snažil
utěšit. Bála jsem se.
„Ten
blbec šel za mým otcem, převzal za mě firmu a tím taky nejspíš
zrušil moji svatbu s Ji Eun,“ vysvětlil Junsu. V tu chvíli ve
mně něco hrklo a bezmyšlenkovitě jsem se na něj rozkřikla: „Co
si se do toho vůbec pletl?!“ … „Právě jsi si zničil život
Yoochune,“ dodal Junsu a bezmocně povzdechl. Najednou toho na mě
bylo moc, a tak jsem vstala a odběhla do druhého patra po schodech.
Dong Woon a Henry okamžitě vystartovali zamnou až v obýváku
zůstal jen Junsu a Yoochun.
„Uvědomuješ
si, že tohle ti neodpustí?“ položil Junsu ruku na jeho rameno.
Yoochun
sklopil oči k zemi.
+++
„Jak
svatba nebude?!“ křikla vztekle Ji Eun a bouchla pěstmi do
pracovního stolu jejího otce. „Uklidni se, nebude, Junsu už není
dědic,“ řekl s klidem její otec. Ji Eun odsekla. „A víš co?“
začal pan Gook a vstal ze židle, zkřížil ruce na hrudi a s
úsměvem se podíval z okna, „Si na vdávání moc mladá, stejně
jako Junsu, takže je to jen dobře,“... „Ale tati!“ … „Žádné
ale! To ty jsi přišla s takovouhle pomocí k panu Kimovi, jak
úspěšně dostat synka domů. Ale holčičko, to se ti nepovedlo,
takže žádné odmlouvání!“ ukázal výhružně prstem. Ji Eun
vzteky shodila z jeho stolu nějaké složky. Stiskl tlačítko na
telefonu: „Siwone? Přijďte si prosím, pro moji dceru, než mi z
kanceláře udělá kůlničku na dříví,“ Po chvíli se otevřeli
dveře a vstoupil poměrně mladý muž a vzal Ji Eun za loket: „Tak
půjdeme,“
„Tohle
ti tati neodpustím!“ křičela, když jí táhl Siwon ven ze
dveří. Pan Gook se jen zasmál a poté si řekl pro sebe: „Ji Eun
opět nastoupí do školy. A můj synovec Yoochun převezme firmu
pana Kima, jak skvělé!“ plácl si radostně rukama.
+++
Stála
jsem v pokoji a zadržovala jsem slzy. Proč, si se do toho pletl
Yoochune? Už to nebude jako dřív.. Ucítila jsem slzu, která
mi unikla a rychle jsem ji otřela, když se dveře zamnou rozrazily:
„Hyunii?“ ozval se Woonieho hlas za mými zády. Otočila jsem se
a pokusila se o úsměv. Dong Woon a Henry stáli ve dveřích a
prohlíželi si mě. Po chvilce se Dong Woon podíval na Henryho a
zašeptal mu: „Ať nás nikdo neruší,“ Henry přikývl, vyšel
na chodbu a zavřel dveře.
„Pamatuješ,
jak jsme kdysi seděli před tvým domem, jak se vaši pohádali a
vypadalo to na rozvod?“ usmál se Woonihe a přešel ke mně.
Přikývla jsem.
„Plakala jsi a já ti něco tehdy řekl, vzpomínáš?“ Matně jsem zapátrala v paměti: „Že všechno bude dobré? Já už si pamatuju jenom tu sedmikrásku, kterou jsi mi dal,“ usmála jsem se a otřela si oči od slz.
„Plakala jsi a já ti něco tehdy řekl, vzpomínáš?“ Matně jsem zapátrala v paměti: „Že všechno bude dobré? Já už si pamatuju jenom tu sedmikrásku, kterou jsi mi dal,“ usmála jsem se a otřela si oči od slz.
„Tehdy
jsi mi něco slíbila. Dal jsem ti tu sedmikrásku, s podmínkou, že
ty už nikdy nebudeš plakat sama,“ podíval se mi do očí a utřel
palcem poslední slzu, která mi zůstala vyset na tváři. Pocítila
jsem teplo, které mi od těch dětských časů chybělo. Také mě
přepadl pocit nervozity. Věnovala jsem mu jeden vřelý úsměv, a
pak se vydala ke dveřím s tím, že si to půjdu vyříkat s
Yoochunem. Jenže, než jsem stihla udělat nějaký ten krok.
Ucítila jsem škubnutí a dál už jenom příjemnou vůni Woonieho
voňavky. Chytl mě za loket a přitiskl si na hruď. Cítila jsem
jeho pevné sevření a ničemu jsem se nebránila, ani jsem
nechtěla.
„Teď
za ním prosím nechoď,“ zašeptal a vpletl mi prsty mezi vlasy.
W O W!!! Hmmm, také hezká představa nechat se přitáhnout do náručí...hmmm :)
OdpovědětVymazatJo v té chvíli jsem se nechávala unášet svoji představivostí^^
Vymazat