úterý 9. června 2015

softness of wolf claws // VIII. Part //




Fandom: EXO
Pairings: ChanSoo, XiuHan, Kray, SeKai, BaekTao, SuChen
Žánr: BoysLove, Yaoi, Fantasy
Autor: HyuniiLee
Počet kapitol: 8/?


Nechce se mi tomu věřit, ale že za dva dny jsem zvládla dopsat obě kapitoly jak Heart Attack a i Softness je pro mě úspěch. Takže si to užijte a držte mi palce, ať to takhle ještě nějakou dobu trvá a na mě zas nepadne spisovatelský blok! Miluju Vás~







Minseok seděl u okna a přemýšlel, zda z něj má nebo nemá vyskočit. Zároveň nevěděl, jestli spí nebo ne, protože mu tohle všechno přišlo jako jeden velký vtip. Nechtělo se mu věřit, že jeho děda měl pravdu a tihle Vlčí strážci, či co, doopravdy existují.

„Všechno v pořádku?“ ozvalo se za ním a Minseok sebou polekaně trhl. Zadíval se na blonďaté stvoření, které tu před nějakou dobou odhalilo své pravé já. Minseok trhaně přikývl na jeho otázku, nespouštěl z něj oči, nebylo to tím, že by se snad bál, nýbrž tím, že snad jakoby doufal a čekal, že se blonďáček promění v toho velkého Vlka. Bohužel k jeho smůle se k ničemu podobnému neschylovalo.

Luhan pozoroval mladíka před ním a přemýšlel. Teď mu nic nehrozilo, ale nevěděl, co mu říct. Kam se to jen dostal, do jaké to šílené situace? V jeho pokoji seděl člověk, který neví odkud je a Luhan tušil, že mu tenhle kluk ještě výrazně okoření život.

„Jsi..mm... Vlk?“ zeptal se opatrně Minseok a pošoupl se na křesle. Luhan přikývl.

„A co... co to přesně znamená? Myslím... pro mě?“ šel na to poměrně pomalu. Netušil, co mu může udělat, i když tak nějak podvědomě věděl, že mu nic neudělá.

„Mělo by to něco znamenat?“

„Je lepší zůstat ostražitý,“ pokrčil rameny Min. Luhan se pousmál a posadil se na svoji postel naproti chlapci. Minseokovo srdce vynechalo úder, když spatřil ten nepatrný úsměv na rtech tvora před sebou. Vůbec netušil, proč se tomu tak stalo. Vždyť by měl být nervózní z toho, jestli mu ublíží a ne z toho, že je jen tak mimochodem jeden z nejkrásnějších lidí.... ehm... zvířat (?), co kdy viděl.

Odkašlal si a snažil se vyhnout Luhanovu pohledu, který na něj upíral už celkem neslušně dlouhou dobu.

„Kolik ti je?“ přerušil to trapné ticho Lu. Minseok vzhlédl: „Dvacet pět,“

„Měsíc?“ Luhan byl překvapen, že jsou stejně staří.

„Březen,“ dodal Min. Luhan překvapeně zamrkal.

„Cože to?“ Nedošlo mu, že lidé a Vlci mají jiné názvy pro měsíce. Neznal lidský kalendář. A to se ho učili na škole, ale očividně nedával pozor.

„Co tím myslíš? Narodil jsem se v Březnu,“ zamračil se Minseok. Také nechápal.

„My Vlci máme jiné názvy pro měsíce. Kolikátý je to v pořadí?“ podrbal se na zátylku Luhan.

„Třetí,“

„Elara...,“ vydechl s úžasem Luhan. Vlci narození v měsíci Elara mají nejlepší předpoklady pro celoživotní duchovní učení a mohou se stát Staršími. Luhan si vždy přál stát se Starším, ale jeho měsíc narození mu předurčil život stopaře a léčitele.

„To zní hezky,“ usmál se Minseok, který si ani nevšiml, jakým způsobem se na něj Vlk díval.
„Jsi starší než já. O měsíc,“ přikývl Luhan.

„To není zase tak velký rozdíl,“ zamumlal Minseok. No a co, že je starší, tak jako tak měl z Luhana velký respekt. Tady nehrál věk žádnou roli.

„Máš rodinu?“ tahle otázka ho překvapila. Min nevěděl jestli odpovědět nebo ne. Nechtěl o své rodině mluvit ani na ně vzpomínat. Bolelo ho jen pomyšlení na ty, kteří jsou nebo spíš byli jeho rodinou.

„Měl jsem dědu, který mi vyprávěl o vás Vlcích,“ pokusil se stočit vývoj rozhovoru někam jinam.

„A co ti vyprávěl?“ zajímal se Luhan. Bylo překvapení slyšet, že ještě někdo přece věděl o jejich existenci a věřil, že je to pravda.

„Něco o strážcích rovnováhy a podobné věci o válce před staletími a tak,“ detaily si nepamatoval, ale obecně něco věděl. Nebyla to jen minulost Vlků, ale i lidstva samotného, každopádně ve škole jej učili, že Vlci jsou jen legendami a postupně se i vytráceli z učebnic a posledních několik desetiletí už se o Vlcích nemluvilo vůbec. Možná proto, že lidé začali popírat skutečnost, že by byl někdo silnější než lidstvo samo. Když si na to všechno tak vzpomněl, děda mu o tomhle všem vyprávěl. Minseokovi začalo vše zapadat. Jeho děda vyprávěl o dvanácti klanech a nejsilnějším z nich. Ale na jeho jméno si nemohl vzpomenout.

„Dvanáct klanů pojmenovaných podle starodávných dvanácti měsíců. Jenže to už nás přestali učit..., nevzpomínám si,“ Luhan byl překvapen, kolik toho ví, i když to nebylo nic konkrétního. Rozhodl se mladíkovi napovědět. Pravděpodobně byl jeho dědeček chytrý a znalý.

„Elara, Thyone, Kalyke, Ananke, Cyllene nebo Sinope, říká ti to něco?“ Minseok zakroutil hlavou. Stále přemýšlel nad jménem nejsilnějšího klanu, ale ani jedno z těchto jmen tomu nebylo podobné.

„Ne. Bylo to něco jako Is... Iso... Izotopy to nebyly.... kruci,“

„Isonoe?“ zasmál se Luhan.

„JO!“ vyjekl a zaluskal nadšeně prsty, „Já věděl, že to bylo něco na Iso!“

„Víš, že jsi docela roztomilej?“ Lu si nemohl pomoct. Minseok se nervózně ošil a pokrčil rameny.

„Myslím, že si budeme rozumět,“ pokýval hlavou Luhan.


*


„Dokážeš přežít v noci v divočině pokud nemáš kolem sebe ani Sehuna ani Kyungsooa?“

„No záleží na tom,“ uchechtl se Baekhyun a nepřestával si hrát s tužkami a skládat z nich pagodu. Už skoro hodinu se z něj pokoušel Tao vymámit nějaké informace o jeho dovednostech, ale Baekhyun byl velmi živý a ztřeštěný. Vůbec ho neposlouchal a dělal si, co chtěl. To Taa štvalo.

„Dokážeš rozpoznat, kdy se k tobě blíží nějaké nebezpečné zvíře?“ zkoušel dál, „třeba medvěd nebo stádo divokých prasat?“

„Medvěd je nebezpečné zvíře? To bych neřekl, jednoho huňáče jsme znali. Byl to takový lenoch stále jen spal a jediný pohyb, který dělal, bylo natáhnutí se ke včelímu úlu, aby mohl vyhrábnout med,“

„Nemohl bys to začít brát trochu vážně!?“ vyštěkl Tao rozzuřeně. Baekhyun se stáhl a jeho pagoda z tužek se rozsypala.

„Nekřič! Vidíš, co děláš? To abych začal znova,“ zakňučel raněně, nevěnujíc Vlkovi za sebou žádnou pozornost. Taovi se zaleskly oči a v sekundě se z něj stal velký černý Vlk, který se chystal zaútočit. Baekhyun, ale přesně tohohle chtěl celou tu dobu docílit. Ignoroval Taa schválně. Věděl, že je Tao mladší než on, i když byl vycvičenější, ale chtěl otestovat svoje dovednosti v praxi a ne se jen o všem vybavovat. Vyčkával ještě chvilku a v momentě, kdy jasně vycítil, že Tao na něj vystartuje, se vrhl přes pohovku a dopadl ve své sněhobílé chlupaté verzi na všechny čtyři. To Tao vážně nečekal a poboural celý stůl.

„Možná bych se nedokázal bránit, ale reflexy mám dobré, řekl bych,“ uchechtl se Baekhyun a čumákem šťouchl do omráčeného černého Vlka. Tao poněkud překvapen se zvedl a oklepal se z nečekaného nárazu.

„S tím překvapivě souhlasím,“ zavrčel a pohlédl na bílého Vlka. Poněkud ho překvapila i Baekhyunova barva. Vlci bílé barvy se vyskytovali převážně u vodních nebo větrných klanů. Aby přiznal, doopravdy se mu líbili Vlci bílí, stříbrní nebo s nazlátlou srstí.

„Jsme mrštný a mám dobré reflexy, dokázal bych utéct před nebezpečím,“ dodal Baekhyun.
„Ale víš přeci, že jen to nestačí. Někdy utéct nedokážeš a budeš se muset bránit. Proto obrana bude naším prvním úkolem,“ poznamenal Tao a znovu se proměnil do své lidské podoby. Baekhyun se spokojeně otřel o Taovu nohu a hned na to vyběhl z místnosti. Mladší Vlk se podivil nad tímto gestem, ale raději tomu nepřisuzoval žádný důvod a vyšel za bílým Vlkem ven.

*

Kyungsoo se převalil v posteli a povzdechl si. Co tady má dělat? A ten přitroublý Chanyeol nebo jak se jmenuje si myslí, že snad bude cvičit nebo co. Ne Kyungsoo na to neměl náladu. Proč by měl poslouchat někoho takového. Však se všichni měli do teď dobře a nic jim nechybělo. Nechápal proč byli Sehun a Baekhyun tak nadšení vším tím, co se jim právě dostalo.

„Vstávej Kyungsoo, měli bychom začít něco dělat, jak nám řekl Vůdce,“ ozval se veselý hlas ode dveří. Mladší se jen více zachumlal do peřin a zamračil se. Vůbec se mu nelíbila představa, že by měl vstávat. Chanyeol si sedl na jeho postel a hřejivě se usmál: „No tak,“

„Nechci,“ zamumlal Kyungsoo a snažil se vyhnout jakémukoli kontaktu s Chanyeolem.

„Jsi ještě unavený?“ zeptal se. Kyungsoo přikývl.

„Dobrá,“ povzdechl si Chanyeol a rozhlédl se kolem, „ještě tě nechám spát, ale za dvě hodiny půjdeme ven a začneme něco dělat, ano?“ nechtěl na malého tlačit. Určitě to pro něj musel být šok, i když asi příjemný, to že se najednou ocitl na místě, kde má možnost se v pohodlí a bezpečí vyspat.


„Jak chceš,“ zamumlal znovu a dál Chanyeola ignoroval. Ovšem toho nezájmu si bohužel starší Vlk nevšiml, a tak s myšlenkou na unaveného černovláska, ho zanechal dál ve jejich společném pokoji. 

6 komentářů:

  1. Jéééééj. Ten Kyungsoo je ale parchant a Baekhyun taky :D ale Xiumin je šikovnej :) Juuuuj já už mám zase plnou hlavu Luhana :)
    Doufám že na další díl nebudeme tolik čekat, ale vyplatí se to.

    OdpovědětVymazat
  2. Juuu dalši vlčci :-D Krasna kapitola. Moc se tesim na dalsi dil. xD

    OdpovědětVymazat
  3. OMOOO....Dúfam, že si budú XiuHan rozumieť =3 a ten D.O, to je taká potvora. (I HATE HIM!) Chudák Channy sa snaží a on nič -_- no......a Baekhyun je taká potvora malá :3 Tao to sním bude mať ťažké :D a....ehm.....Chcelo by to SeKai <3 Yehet....som strašne rada za tento diel...A si šikulka :D teším sa na ďalší....=D tak Saranghae a Hwaiting

    OdpovědětVymazat
  4. Ten Soo je takový lenoch. A Yeol je na něj až moc hodný. Soo si to vůbec nezaslouží. Ještě z něj bude mít Yeol horkou hlavu.
    A Tao si s Baekhyunem ještě užije svoje. Ale jinak je Baekhyun hodný.
    Min a Luhan jsou dobrá dvojka. Zatím se jen oťukávají, ale časem to bude fajn.
    Moc se těšim a netrpělivě čekam na další díl...

    OdpovědětVymazat
  5. Kedy bude ďalší diel? Veľmi sa naň teším <3 .....*fňuk, fňuk*

    OdpovědětVymazat