Fandom: EXO
Pairings: ChanSoo, XiuHan, Kray, SeKai, BaekTao, SuChen
Žánr: BoysLove, Yaoi, Fantasy
Autor: HyuniiLee
Počet kapitol: 8/?
Nechce se mi tomu věřit, ale že za dva dny jsem zvládla dopsat obě kapitoly jak Heart Attack a i Softness je pro mě úspěch. Takže si to užijte a držte mi palce, ať to takhle ještě nějakou dobu trvá a na mě zas nepadne spisovatelský blok! Miluju Vás~
Minseok
seděl u okna a přemýšlel, zda z něj má nebo nemá vyskočit.
Zároveň nevěděl, jestli spí nebo ne, protože mu tohle všechno
přišlo jako jeden velký vtip. Nechtělo se mu věřit, že jeho
děda měl pravdu a tihle Vlčí strážci, či co, doopravdy
existují.
„Všechno
v pořádku?“ ozvalo se za ním a Minseok sebou polekaně trhl.
Zadíval se na blonďaté stvoření, které tu před nějakou dobou
odhalilo své pravé já. Minseok trhaně přikývl na jeho otázku,
nespouštěl z něj oči, nebylo to tím, že by se snad bál, nýbrž
tím, že snad jakoby doufal a čekal, že se blonďáček promění
v toho velkého Vlka. Bohužel k jeho smůle se k ničemu podobnému
neschylovalo.
Luhan
pozoroval mladíka před ním a přemýšlel. Teď mu nic nehrozilo,
ale nevěděl, co mu říct. Kam se to jen dostal, do jaké to šílené
situace? V jeho pokoji seděl člověk, který neví odkud je a Luhan
tušil, že mu tenhle kluk ještě výrazně okoření život.
„Jsi..mm...
Vlk?“ zeptal se opatrně Minseok a pošoupl se na křesle. Luhan
přikývl.
„A
co... co to přesně znamená? Myslím... pro mě?“ šel na to
poměrně pomalu. Netušil, co mu může udělat, i když tak nějak
podvědomě věděl, že mu nic neudělá.
„Mělo
by to něco znamenat?“
„Je
lepší zůstat ostražitý,“ pokrčil rameny Min. Luhan se pousmál
a posadil se na svoji postel naproti chlapci. Minseokovo srdce
vynechalo úder, když spatřil ten nepatrný úsměv na rtech tvora
před sebou. Vůbec netušil, proč se tomu tak stalo. Vždyť by měl
být nervózní z toho, jestli mu ublíží a ne z toho, že je jen
tak mimochodem jeden z nejkrásnějších lidí.... ehm... zvířat
(?), co kdy viděl.
Odkašlal
si a snažil se vyhnout Luhanovu pohledu, který na něj upíral už
celkem neslušně dlouhou dobu.
„Kolik
ti je?“ přerušil to trapné ticho Lu. Minseok vzhlédl: „Dvacet
pět,“
„Měsíc?“
Luhan byl překvapen, že jsou stejně staří.
„Březen,“
dodal Min. Luhan překvapeně zamrkal.
„Cože
to?“ Nedošlo mu, že lidé a Vlci mají jiné názvy pro měsíce.
Neznal lidský kalendář. A to se ho učili na škole, ale očividně
nedával pozor.
„Co
tím myslíš? Narodil jsem se v Březnu,“ zamračil se Minseok.
Také nechápal.
„My
Vlci máme jiné názvy pro měsíce. Kolikátý je to v pořadí?“
podrbal se na zátylku Luhan.
„Třetí,“
„Elara...,“
vydechl s úžasem Luhan. Vlci narození v měsíci Elara mají
nejlepší předpoklady pro celoživotní duchovní učení a mohou
se stát Staršími. Luhan si vždy přál stát se Starším, ale
jeho měsíc narození mu předurčil život stopaře a léčitele.
„To
zní hezky,“ usmál se Minseok, který si ani nevšiml, jakým
způsobem se na něj Vlk díval.
„Jsi
starší než já. O měsíc,“ přikývl Luhan.
„To
není zase tak velký rozdíl,“ zamumlal Minseok. No a co, že je
starší, tak jako tak měl z Luhana velký respekt. Tady nehrál věk
žádnou roli.
„Máš
rodinu?“ tahle otázka ho překvapila. Min nevěděl jestli
odpovědět nebo ne. Nechtěl o své rodině mluvit ani na ně
vzpomínat. Bolelo ho jen pomyšlení na ty, kteří jsou nebo spíš
byli jeho rodinou.
„Měl
jsem dědu, který mi vyprávěl o vás Vlcích,“ pokusil se stočit
vývoj rozhovoru někam jinam.
„A
co ti vyprávěl?“ zajímal se Luhan. Bylo překvapení slyšet, že
ještě někdo přece věděl o jejich existenci a věřil, že je to
pravda.
„Něco
o strážcích rovnováhy a podobné věci o válce před staletími
a tak,“ detaily si nepamatoval, ale obecně něco věděl. Nebyla
to jen minulost Vlků, ale i lidstva samotného, každopádně ve
škole jej učili, že Vlci jsou jen legendami a postupně se i
vytráceli z učebnic a posledních několik desetiletí už se o
Vlcích nemluvilo vůbec. Možná proto, že lidé začali popírat
skutečnost, že by byl někdo silnější než lidstvo samo. Když
si na to všechno tak vzpomněl, děda mu o tomhle všem vyprávěl.
Minseokovi začalo vše zapadat. Jeho děda vyprávěl o dvanácti
klanech a nejsilnějším z nich. Ale na jeho jméno si nemohl
vzpomenout.
„Dvanáct
klanů pojmenovaných podle starodávných dvanácti měsíců. Jenže
to už nás přestali učit..., nevzpomínám si,“ Luhan byl
překvapen, kolik toho ví, i když to nebylo nic konkrétního.
Rozhodl se mladíkovi napovědět. Pravděpodobně byl jeho dědeček
chytrý a znalý.
„Elara,
Thyone, Kalyke, Ananke, Cyllene nebo Sinope, říká ti to něco?“
Minseok zakroutil hlavou. Stále přemýšlel nad jménem
nejsilnějšího klanu, ale ani jedno z těchto jmen tomu nebylo
podobné.
„Ne.
Bylo to něco jako Is... Iso... Izotopy to nebyly.... kruci,“
„Isonoe?“
zasmál se Luhan.
„JO!“
vyjekl a zaluskal nadšeně prsty, „Já věděl, že to bylo něco
na Iso!“
„Víš,
že jsi docela roztomilej?“ Lu si nemohl pomoct. Minseok se
nervózně ošil a pokrčil rameny.
„Myslím,
že si budeme rozumět,“ pokýval hlavou Luhan.
*
„Dokážeš
přežít v noci v divočině pokud nemáš kolem sebe ani Sehuna ani
Kyungsooa?“
„No
záleží na tom,“ uchechtl se Baekhyun a nepřestával si hrát s
tužkami a skládat z nich pagodu. Už skoro hodinu se z něj
pokoušel Tao vymámit nějaké informace o jeho dovednostech, ale
Baekhyun byl velmi živý a ztřeštěný. Vůbec ho neposlouchal a
dělal si, co chtěl. To Taa štvalo.
„Dokážeš
rozpoznat, kdy se k tobě blíží nějaké nebezpečné zvíře?“
zkoušel dál, „třeba medvěd nebo stádo divokých prasat?“
„Medvěd
je nebezpečné zvíře? To bych neřekl, jednoho huňáče jsme
znali. Byl to takový lenoch stále jen spal a jediný pohyb, který
dělal, bylo natáhnutí se ke včelímu úlu, aby mohl vyhrábnout
med,“
„Nemohl
bys to začít brát trochu vážně!?“ vyštěkl Tao rozzuřeně.
Baekhyun se stáhl a jeho pagoda z tužek se rozsypala.
„Nekřič!
Vidíš, co děláš? To abych začal znova,“ zakňučel raněně,
nevěnujíc Vlkovi za sebou žádnou pozornost. Taovi se zaleskly oči
a v sekundě se z něj stal velký černý Vlk, který se chystal
zaútočit. Baekhyun, ale přesně tohohle chtěl celou tu dobu
docílit. Ignoroval Taa schválně. Věděl, že je Tao mladší než
on, i když byl vycvičenější, ale chtěl otestovat svoje
dovednosti v praxi a ne se jen o všem vybavovat. Vyčkával ještě
chvilku a v momentě, kdy jasně vycítil, že Tao na něj
vystartuje, se vrhl přes pohovku a dopadl ve své sněhobílé
chlupaté verzi na všechny čtyři. To Tao vážně nečekal a
poboural celý stůl.
„Možná
bych se nedokázal bránit, ale reflexy mám dobré, řekl bych,“
uchechtl se Baekhyun a čumákem šťouchl do omráčeného černého
Vlka. Tao poněkud překvapen se zvedl a oklepal se z nečekaného
nárazu.
„S
tím překvapivě souhlasím,“ zavrčel a pohlédl na bílého
Vlka. Poněkud ho překvapila i Baekhyunova barva. Vlci bílé barvy
se vyskytovali převážně u vodních nebo větrných klanů. Aby
přiznal, doopravdy se mu líbili Vlci bílí, stříbrní nebo s
nazlátlou srstí.
„Jsme
mrštný a mám dobré reflexy, dokázal bych utéct před
nebezpečím,“ dodal Baekhyun.
„Ale
víš přeci, že jen to nestačí. Někdy utéct nedokážeš a
budeš se muset bránit. Proto obrana bude naším prvním úkolem,“
poznamenal Tao a znovu se proměnil do své lidské podoby. Baekhyun
se spokojeně otřel o Taovu nohu a hned na to vyběhl z místnosti.
Mladší Vlk se podivil nad tímto gestem, ale raději tomu
nepřisuzoval žádný důvod a vyšel za bílým Vlkem ven.
*
Kyungsoo
se převalil v posteli a povzdechl si. Co tady má dělat? A ten
přitroublý Chanyeol nebo jak se jmenuje si myslí, že snad bude
cvičit nebo co. Ne Kyungsoo na to neměl náladu. Proč by měl
poslouchat někoho takového. Však se všichni měli do teď dobře
a nic jim nechybělo. Nechápal proč byli Sehun a Baekhyun tak
nadšení vším tím, co se jim právě dostalo.
„Vstávej
Kyungsoo, měli bychom začít něco dělat, jak nám řekl Vůdce,“
ozval se veselý hlas ode dveří. Mladší se jen více zachumlal do
peřin a zamračil se. Vůbec se mu nelíbila představa, že by měl
vstávat. Chanyeol si sedl na jeho postel a hřejivě se usmál: „No
tak,“
„Nechci,“
zamumlal Kyungsoo a snažil se vyhnout jakémukoli kontaktu s
Chanyeolem.
„Jsi
ještě unavený?“ zeptal se. Kyungsoo přikývl.
„Dobrá,“
povzdechl si Chanyeol a rozhlédl se kolem, „ještě tě nechám
spát, ale za dvě hodiny půjdeme ven a začneme něco dělat, ano?“
nechtěl na malého tlačit. Určitě to pro něj musel být šok, i
když asi příjemný, to že se najednou ocitl na místě, kde má
možnost se v pohodlí a bezpečí vyspat.
„Jak
chceš,“ zamumlal znovu a dál Chanyeola ignoroval. Ovšem toho
nezájmu si bohužel starší Vlk nevšiml, a tak s myšlenkou na
unaveného černovláska, ho zanechal dál ve jejich společném
pokoji.
Jéééééj. Ten Kyungsoo je ale parchant a Baekhyun taky :D ale Xiumin je šikovnej :) Juuuuj já už mám zase plnou hlavu Luhana :)
OdpovědětVymazatDoufám že na další díl nebudeme tolik čekat, ale vyplatí se to.
Yehet!!!
OdpovědětVymazatJuuu dalši vlčci :-D Krasna kapitola. Moc se tesim na dalsi dil. xD
OdpovědětVymazatOMOOO....Dúfam, že si budú XiuHan rozumieť =3 a ten D.O, to je taká potvora. (I HATE HIM!) Chudák Channy sa snaží a on nič -_- no......a Baekhyun je taká potvora malá :3 Tao to sním bude mať ťažké :D a....ehm.....Chcelo by to SeKai <3 Yehet....som strašne rada za tento diel...A si šikulka :D teším sa na ďalší....=D tak Saranghae a Hwaiting
OdpovědětVymazatTen Soo je takový lenoch. A Yeol je na něj až moc hodný. Soo si to vůbec nezaslouží. Ještě z něj bude mít Yeol horkou hlavu.
OdpovědětVymazatA Tao si s Baekhyunem ještě užije svoje. Ale jinak je Baekhyun hodný.
Min a Luhan jsou dobrá dvojka. Zatím se jen oťukávají, ale časem to bude fajn.
Moc se těšim a netrpělivě čekam na další díl...
Kedy bude ďalší diel? Veľmi sa naň teším <3 .....*fňuk, fňuk*
OdpovědětVymazat