pondělí 6. dubna 2015

softness of wolf claws // VII. Part //


Fandom: EXO
Pairings: ChanSoo, XiuHan, Kray, SeKai, BaekTao, SuChen
Žánr: BoysLove, Yaoi, Fantasy
Autor: HyuniiLee
Počet kapitol: 7/?




Věříte tomu? No jo já taky ne, ale po včerejším psaní jednoho konkrétního dílu do Dear Dairy jsem si řekla, že už musím dopsat tenhle zpropadený díl. No přiznávám se, že mi to chvilku dalo, ale tak nakonec jsem to nějak splácala dohromady. Omlouvám se především Lai, která se pokaždé tak nemůže dočkat. Mianheyooo~ Budu se snažit další díl napsat, co nejrychleji. V každém případě bych teď vážně nejradši dopsala další díl Heart Attack, protože jsem se zasekla už na hodně dlouhou dobu. Pokud si dobře pamatuju, tak jsem poslední díl přidala v prosinci. Ew.... no radši to jdu rychle dopsat. ENJOY!









Nelep se tak na mě, smrdí ti z pusy!“

„Hele! Já jsem tady doma! Uhni!“

„Já už taky, zapomněls?“ ušklíbl se mladší.

„Oba toho nechte! Kai, neměl bys náhodou začít připravovat Sehuna na výcvik?“ okřikl dva mladší Vlky Chanyeol, když je nachytal, jak šmírovali u dveří od knihovny. Kai se na něj otočil a nadzdvihl obočí.

„A kde ty máš Kyungsooa? Hm?“

„Spí,“ založil si Channie ruce na hrudi a nahodil všeříkající pohled.

„Aha, jistě,“ uchechtl se Sehun. Kai i Chanyeol se podívali na nejmladšího s otazníky v očích.

„Víš, dej si na Kyungsooa pozor, není takový, jaký se zdá,“ pokrčil rameny blonďák.

„Co tím myslíš?“ zadíval se na nejmladšího Chanyeol, nějak ho to upozornění zaujalo.

„Řekněme, že je lepší se nenechat obalamutit jeho roztomilostí“ usmál se Sehun. Chanyeol nemohl najít slova, protože byla pravda, že o Kyungsoovi nevěděl vůbec nic, zatím. A Sehun s ním žil několik let. Na druhou stranu, Chanyeol nikdy nedával na to, co mu říkali ostatní, ale musel si na dotyčného udělat vlastní názor, který zatím v případě Kyungsooa byl poměrně pozitivní.

„Chceš říct, že ten trpaslík je nějak nebezpečný?“ zeptal se pobaveně Kai.

„Svým způsobem ano,“ usmál se Sehun. Chanyeol s Kaiem si vyměnili pohledy, když se zpoza dveří ozvalo něco o ozdravné kůře a hned na to následovalo hlasité dupání. Jen tak tak stihli Kai se Sehunem odskočit od dveří, když je naštvaný Starší Suho rozrazil a aniž by jim věnoval jakoukoli pozornost odkráčel po schodech dolů na nádvoří.

„Co myslíš, co se tam asi dělo?“ ušklíbl se Kai, když se díval na Suha, zatímco se opíral o zábradlí. Chanyeol pokrčil rameny.

„Prostě Luhan vyšel s pravdou najevo a jak známe našeho Suha, tak se rozhodl pro výlet do lázní, aby se uklidnil,“ vysvětlil Chanyeol naprosto nepřekvapen Suhovou reakcí.

„To nemáte nic na práci?“ ozval se Chenův hlas za zády všech tří Vlků. Sehun se otočil na Staršího a usmál se: „Tohle je tady normální?“

„Naprosto,“ přikývl Kai. Chen si založil ruce na hrudi a přelétl všechny tři pohledem.

„Neměli byste náhodou trénovat? A kde máš Kyungsooa Chanyeole?“ pohlédl na nejstaršího z Vlků.

„Už jdu pro něj!“ usmál se rychle a hned na to seběhl schody dolů. Kai se za ním ohlédl, a když se podíval zpět na Chena, ucítil jak mu do hlavy vypaluje díru. Odkašlal si, chňapl Sehuna za loket a začal ho tahat dolů na nádvoří.

Chen jen zakroutil hlavou. Tenhle den začal vážně skvěle. Pomyslel si a nahlédl přes zábradlí na nádvoří. Všiml si akorát, jak Suho za sebou naštvaně zabouchl dveře do kuchyně.

„SUHO TY PALICE JEDNA TVRDOHLAVÁ!“ křikl a lenivě se vydal za ním.

*
Luhan přešlapoval před dveřmi od Vůdcova pokoje a přemýšlel, jak mu to šetrně říct.

„Za to mě vykastruje, utrhne mi hlavu. Jo, jo zabije mě. Tohle je konec,“ mumlal si pořád dokola a pokukoval při tom na dveře. Ještě chvilku tam pochodoval pořád dokola a vymýšlel všelijaké katastrofické scénáře, až se nakonec odhodlal a rozhodl se zaklepat. Jenže v tu samou chvíli se dveře otevřeli a Luhan se střetl s Layem.

„Fuj! Tohle mi nedělej!“ vyštěkl polekaně Luhan a chytl se za srdce.

„No ty mi něco říkej,“ zakňučel Lay a pustil kliku od dveří jinak by ji rozdrtil.

„Co tady proboha děláš?“ pohlédl na Vlka.

„Musím říct něco důležitého Vůdci a už dopředu vím, že to bude taky to poslední, co řeknu,“ odpověděl trochu ztrápeně Lu a nervózně se u toho drbal na zátylku. Lay pozvedl obočí a ohlédl se za sebe do pokoje, pak vyšel ven a zavřel za sebou dveře.

„Co se stalo? A neokecávej to,“

„Prostě.... dovedl jsem si sem člověka a ten zjistil, že jsme Vlci,“ pokrčil rameny Luhan a bezradně se podíval na Laye. Ten si nejdřív myslel, že si z něj Luhan jen střílí, ale moc dobře cítil, jak byl nervózní, takže to pravda být musela.

„To nemyslíš vážně,“ vydechl překvapeně. Luhan jen mlčky zatřepal hlavou.

„No tak to je síla. No... myslím, že tě za to nezabije, přeci si jeho nejoblíbenější stopař, takže o tom silně pochybuju, ale víš co? Bude lepší, když nebudeš chodit kolem horké kaše a prostě mu to na rovinu řekneš,“ usmál se povzbudivě Lay.

„A nechceš tam jít se mnou?“ žadonil Lu.

„Kdykoli jindy by to šlo, ale zrovna teď mám něco na práci. Držím ti palce,“ poplácal Luhana po zádech a pak ho nechal na pospas svému osudu.

Luhan se zhluboka nadechl a zaklepal na dveře. Rozhodl se, že dá na Layovi rady. Však je pravda, že nic horšího než to, že mu utrhne hlavu, se stát prostě nemůže. Zaklepal na dveře a pak je otevřel.

„Vůdce?“ zeptal se přiškrceně a nahlédl dovnitř.

„Jsem tady!“ ozvalo se zpoza rohu. Luhan za sebou zavřel dveře a rozešel se chodbičkou dovnitř. Nakoukl za roh a spatřil Vůdce u skříně, jak si oblékal košili a rovnal náramek na ruce.

„Koukám, že jsi se vrátil v pořádku Lu,“ usmál se Kris, když zpozoroval blonďatou hlavu v odraze zrcadla.

„Em.. Jo v pořádku. Musím ti něco říct,“ pronesl Luhan a postavil se doprostřed místnosti. Kris se podivil nad jeho zvláštním chováním a otočil se na něj.

„Něco se snad děje?“ zeptal se, zatímco si dopínal knoflíky u košile.

„Slib mi, že se nenaštveš,“

„Tak už to vyklop nebo se naštvu dřív,“ zamračil se na menšího. Luhan se instinktivně stáhl a přikývl.

„Když jsem se vracel, tak jsem narazil na Vlky z Kale, kteří se nacházeli na našem území a byli na lovu. Zahnal jsem je zpátky k nim. To nebylo nic, jen kdyby nelovili lidskou bytost. Sledoval jsem toho člověka, protože mě zajímalo jestli se dokáže dostat z lesa, ale už od začátku bylo jasné, že by nepřežil, takže jsem počkal až upadl do bezvědomí a vzal jsem ho sem k nám s tím, že až se probere, tak mi řekne odkud je a já ho budu moct odvést, ale on si na nic nepamatuje a navíc zjistil, že jsem Vlk a já teď prostě nevím, co dělat a Starší Suho se z toho mohl zbláznit no a já pochopím, když mě za to budeš chtít zabít a... je mi to líto,“ poslední slova už jen kňučel, jak raněné štěně. Zavřel oči a očekával řev. Ruce měl zatnuté v pěsti a jen čekal.

Kris ho celou dobu pozorně poslouchal a nakonec doufal, že se mu to jen zdálo. Sledoval Vlka před sebou a v hlavě se mu honily myšlenky, které si nechtěl nikdy připomenout. Pevně doufal, že už nikdy nebude muset řešit cokoli, co by bylo spojeno s lidmi. Vzpomněl si na někoho jménem Ryan a pocítil známou bolest v srdci. A všechny ty kruté vzpomínky mu začaly proudit myslí. Bolestivá minulost, kterou sám zavrhl a rozhodl se, že nikdy nedopustí, aby se stalo něco podobného.

„Nemůže tady zůstat Luhane, to moc dobře víš,“

„Ale.. on nemá kam jít a venku by nepřežil,“ pohlédl na Krise, ten se jen zamračil a zatřepal hlavou.

„To mě nezajímá, tady jde především o bezpečnost ostatních Vlků. Svět lidí nesmí o naší existenci vědět. Znáš zákony a ty jsi je porušil hned několikrát,“ Luhan sklopil pohled k zemi a přikývl, moc dobře věděl, že má Kris pravdu, ale nemohl toho člověka jen tak nechat odejít. Byl si jistý, že by venku nepřežil.

„Co mám udělat?“ zeptal se přiškrceně.

„Vyhnat nebo zabít,“ odpověděl Kris nekompromisně. Luhan vytřeštil oči a nemohl uvěřit, že tohle Vůdce řekl.

„To nemyslíš vážně, že ne?“ doufal, že si z něj Vůdce jen dělá srandu. On by nedokázal zabít člověka. Navíc i to bylo proti zákonné.

„Vyžeň ho a nemusíš to udělat, postará se o to zvěř v lese nebo Vlci z jiného klanu a tím tak ušetříš Isonoe problémy. Pokud ho nevyženeš, pak ho zabij a postarej se o to, aby ho nikdo nenašel. Zůstat tu prostě nemůže!“ Kris nehodlal o ničem diskutovat. Stál si pevně za tím, co řekl a nehodlal na tom nic měnit. Musel ochránit svoje Vlky. Nemohl dopustit, aby se stalo něco podobného jako před lety.

Luhan nevěřil, že by mohl být Kris tak krutý, ale nemohl odporovat Vůdci. Mlčky přikývl a opustil jeho pokoj. Nedokázal si představit, že by ho vyhnal a už vůbec ne, že by ho zabil. Naprosto bezradně šel směrem ke svému pokoji.

„Luhane!“

Luhan se otočil a pohlédl na Staršího Chena, který akorát vycházel z kuchyně.

„Tak jak to dopadlo?“ zeptal se blonďáka. Lu jen pokrčil rameny a zamumlal: „Vyhnat nebo zabít,“ Chen se zamračil: „Cože? To snad nemyslí vážně,“ Luhan jen stále zíral do země a neřekl ani slovo. Chen se ohlédl směrem k Vůdcově pokoji a zauvažoval. Tohle rozhodně nemohl nechat jen tak. Luhan sice udělal špatně, ale to co nařídil Kris bylo ještě mnohem horší. S lidmi mají žít v míru a nesmí je zabít. A obě možnosti znamenaly pro člověka smrt.

„Běž zatím do pokoje za ním a zůstaň s ním. Já si půjdu promluvit s Vůdcem. Suho se už trochu uklidnil, takže o něj se neboj, ale to nařízení Krise je šílenost. Takže ti říkám, dávej prozatím pozor na toho...,“

„Minseok se jmenuje,“ přerušil ho Luhan. Chen se usmál: „Dej pozor na Minseoka a já to zatím vyřeším,“

„Děkuju,“ Luhan byl tak neskutečně rád, že to Starší nenechá jen tak a pomůže mu. Alespoň někdo tady má ještě rozum. Vděčně ho objal a pak se rozběhl do svého pokoje.

Chen nemohl skrýt úsměv. Sám miloval všechny živé bytosti a především jejich Vlky. A tohle Vůdcovo rozhodnutí bylo jednoduše bláznovství. Okamžitě se rozešel ke Krisovi do pokoje a bez zaklepání vtrhl dovnitř.

„Ty jsi se asi už úplně zbláznil, že?“ vyštěkl naštvaně na Vůdce, když ho našel stát u okna.

„Zrovna ty by jsi mi mohl rozumět, nemyslíš?“ povzdechl si Kris a otočil se na Staršího.

„Co tím chceš říct? Vždyť ty sám jsi přísně proti tomu, aby se jakkoli ubližovalo lidem!“

„Jen chci ochránit naše Vlky,“ Chen se nad touhle Vůdcovou odpovědí uchechtl a protočil oči v sloup.

„A můžeš mi říct, čím je ten člověk pro nás nebezpečný? Moc dobře víš, že dnešní lidé o nás neví skoro nic a tak nám nemůžou ublížit, spíš se nás budou bát,“ pohodil rukou ve vzduchu a zatřepal hlavou jako by to nebylo naprosto jasné. Nechápal, že to Kris nevidí.

„Cožpak si nevzpomínáš, co se tehdy stalo?“ Kris se nevěřícně zahleděl na Chena, protože vůbec netušil, jak bylo možné, že Chen neví o čem mluví. Moc dobře znal minulost a všechny špatné věci, které se udály.

Chen se pozastavil, obrátil pohled na Krise a v jeho očích se zablesklo potom se usmál: „Jenže tohle je něco úplně jiného kamaráde,“ nemohl si pomoct. Ano, uznával, že Kris měl v jednom pravdu a to v tom, že si Chen pamatoval na minulost. Ale to co se stalo před lety, kdy zemřel tehdejší Vůdce a Kris naštěstí unikl smrti se zdaleka nepodobalo situaci, která nastala teď.

Kris se zhluboka nadechl a přikývl. Došlo mu, že má Chen pravdu. Musel se uklidnit, proto si sedl do křesla a zhluboka se nadechl: „Máš pravdu. Jsem idiot, promiň,“ Nechal se ovládnout špatnými vzpomínkami. Jeho „strach“ z kontaktu s lidskou bytostí se znovu projevil.

„V pořádku, chápu to. Musí to být těžké, ale takhle řešit věci nemůžeš. Odvolej to, co si nařídil a dej Luhanovi šanci. Věřím, že se nic zlého nestane, dobře?“ promluvil k němu chlácholivě Chen a položil mu ruku na rameno, které povzbudivě stiskl.

„Dobře,“ odsouhlasil Kris a věnoval mu vděčný úsměv. Chen ho ještě poplácal po rameni a poté beze slova opustil místnost. Namířil si to rovnou k Luhanovi do pokoje a byl rád, že se mu podařilo zachránit další život.


11 komentářů:

  1. Aaaaa........páni...až mi vyhrkli slzy šťastia do očí.....anoo..túto poviedku milujeeem <3 <3 <3 noo...ešte že majú Chena. No neviem, neviem čo by bez neho robili xD a napíšes aj priebeh ich "tréningu"? O.o a som vážne zvedavá na Sekai <3 a potom, že D.O nie je taký ako vyzerá .....hm......dúfam, že nikomu (čítaj Chanyeolovi) neublíži :/ :) a Minseok, (ešte raz..Chen ďakujeeem) dúfam, že tu zostane ....... takže teším sa ďalší diel a nech je tu čoskoro :) (^*^) PS.: ak nebude....!!! :D ja si ho vyžobrem :* Hwaiting

    OdpovědětVymazat
  2. To bylo uzasne doufam ze dalsi dil bde brzo nebo to nevydrzim

    OdpovědětVymazat
  3. Mrzí mě, že ti psaní téhle povídky moc nejde od ruky. Je to škoda, protože tahle povídka, hned po Dear diary, je moje nejoblíbenější. Ale to neznamená, že se mi ostatní povídky nelíbí. Právě naopak...
    Jsem ráda, že si Kris, i když s Chenovou pomocí, uvědomil, že jednal bez rozmyslu. Vím, že ho k tomu rozhodnutí poháněl jeho strach, ale nic se nemá přehánět.
    Stejně jako Chen, si myslím, že Minseok nepředstavuje žádnou hrozbu pro ostatní vlky. Snad jen pro Luhana, že by se do sebe zamilovali.
    Moc se těšim a netrpělivě čekam na další díl.

    OdpovědětVymazat
  4. Awwwww *objíma vankúš* díky bohu alebo hocikomu tam hore že existuje Chen... Lebo neviem vážne ako by to bez neho dopadlo... Proste bez XiuMinnieho by to bolo tak na dve veci, kto by jačal a hral sa na knedlíček ? ^_^ Škoda že časti nevychádzajú častejšie, takže idem podporiť moju yeodongsaeng Lai v žobraní :) A saranghae... Za to, že existujú takí skvelí ľudia, ktorí vymýšľajú také fabulous poviedky....

    OdpovědětVymazat
  5. Božíí~~! netrpělivě čekám na další díl :3 :3

    OdpovědětVymazat
  6. Těch 7 komentářů se počítá i na tuhle kapitolu a nebo až na tu příští? A super, že mu to Chen vymluvil a Kris dostal rozum.. Těším se na dalsí díl :) ;)

    OdpovědětVymazat
  7. Kedy bude ďalší diel???? *buing buing* ja už ceeem ďalšiu čaasť......^_^ aa chcu aj Sekai...<3 (viem, že toho chcem moc...ale ja túto poviedku milujeeem <3)

    OdpovědětVymazat
  8. hele, kdy se konečně dočkáme pokračování????

    OdpovědětVymazat
  9. Ňuch^^ ako si na tom? Kedy bude ďalšia časť? O.o :3

    OdpovědětVymazat
  10. Oooooooo. Oni ho nechají žít :) Jupííííííí. Normálně na Exo nečtu ale tenhle cyklus je boží. Jsem opravdu zvědavá co se vylíhne z Kyungsooa :D.
    Jsem zvědavá na další díl (jestli někdy v blízké době bude, budu moc ráda :D )

    OdpovědětVymazat