Fandom: Super Junior / EXO
Postavy: Ryeowook, Luhan, Kai, Sehun, Kyuhyun
Žánr: Škola, Šikana, Láska, Smutné
Autor: MeeKyong
Počet kapitol: 37/?
___RUŠÍM TO STUPIDNÍ PRAVIDLO OHLEDNĚ POČTU KOMENTÁŘŮ___
Došlo mi, že je to vážně blbost. Omlouvám se těm, které to nějak pohoršilo. Měla jsem prostě blbou chvilku :D Každopádně (nevím, jak u Hyunii), ale já budu díly přidávat i v případě, že bude třeba jen jeden (nebo žádný) komentář. Chci poděkovat Narbie, která mi připomněla, že povídky nejsou o komentářích, ale protože nás baví je psát. Tím chci říct, že budu vděčná za všechny ohlasy, ale pokud nechcete, nic mi nepište. Nebudu vás nijak nutit^^
No, jinak doufám, že se mi do pátku podaří dopsat další díl, protože vás o něj nechci ošidit :D Budu se snažit! A vy si to užijte~
Milý
deníčku,
toto
ale uteklo, že? Dneska Luhana konečně pouští z nemocnice domů.
Přišlo mi to nekonečné. Mě sice pustili už dávno, ale stejně
jsem vždy po škole strávil zbytek dne tady. Původně jsem tady
chtěl být už od rána, ale Luhan pořád trval na tom, že do
školy prostě musím. Občas mi připadá, že vzal roli obou mých
rodičů. Bylo by to pochopitelné vzhledem k tomu, že otec je po
smrti a matka ve vězení. Ale to jsem zase odbočil.
Škola
bez Luhana je noční můra. Ovšem ne taková, jaká bývala dřív.
Když ti řeknu, že Kai se Sehunem mi neubližují, uvěříš mi?
Popravdě, ani já tomu nevěřím, ale je to tak. Zdraví mě,
usmívají se a chtějí se se mnou bavit, ale o to nestojím já.
Tedy spíše se jich pořád bojím. Nevěřím jim.
Ale
zvláštní je, že od chvíle, co mě přestali šikanovat oni dva,
přestali s tím všichni. Čím to je? To je snadné. Ti dva jsou
přeci na vrcholu popularity a každý chce být jako oni, takže
dělají vše úplně stejně. Proto když mě teď nebijí, nikdo
jiný k tomu taky nemá důvod. Jak prosté.
Luhan
se tomu sám diví. I on se ze začátku docela bál, aby mi ti dva
něco neudělali. Vlastně se bál ještě mnohem víc než já. Je
to od něho milé.
Ale
za pár dní se Luhan do školy vrátí a já si počkám na to, co
si o Kaiovi a Sehunovi bude myslet on. Přeci jen, on dokáže
poznat, kdo lže a kdo mluví pravdu. To já zatím nedokážu.
Jediní lidé, kterým věřím, je on, Kyuhyun a jeho otec. Ještě
jsem se nenaučil rozpoznávat upřímnost, proto se pořád ostatním
vyhýbám. Ale věřím, že to jednoho dne skončí. Díky Luhanovi.
„Až
se uzdravíš, tak mi budeš týden nosit batoh,“ přecedí utahaně
skrze zuby Wook, když vejde s Luhanovou taškou do jeho domu a
položí ji na zem, přičemž zůstane ohnutý a ruce si zapře o
kolena, aby se mohl lépe vydýchat.
„Říkal
jsem, že máme počkat na Kyuhyuna,“ povzdychne si blonďák,
pomalu přejde k Ryeowookovi a lehce je poplácá po zádech.
„Ale
to by pak znamenalo, že by šel s námi,“ řekne Wook mezi výdechy
a nádechy.
„Tak
jasně, když by mi nesl tašku,“
„Jenže
by pak bylo těžký ho poslat jenom tak pryč. Samotnýho,“ Wook
se vzpřímí a založí si ruce na hrudi, zatímco sleduje Luhanův
nemizející úsměv.
„A
proč bychom ho posílali domů?“ nadzvedne Lu jedno obočí. Wook
se ušklíbne, ovšem poté se jeho rty zkroutí do letmého úsměvu.
Udělá krok ke světlovlasému chlapci a položí mu dlaně na jeho
boky.
„Protože
Ryeowook chce Luhana jenom pro sebe,“ zamumlá a poté se hbitě
svýma rukama přemístí na Luhanovy záda, natiskne se na něho
celým svým tělem a tvář si schová v jeho rameni. Potom, co se
odhodlal tohle Luhanovi říct, se mu vážně nechce dívat do očí.
Je mu trapně.
Luhana
to překvapí, proto se tiše zasměje, ale pak mu objetí oplatí.
Prsty vjede do jeho vlasů a druhou rukou jej obejme kolem ramen.
Ryeowook se tím nechá unést a v prstech sevře látku chlapcova
trika, ovšem když si jej pak k sobě přitiskne o něco více,
Luhan ucítí bolest vycházející z ještě ne úplně vyléčeného
boku, a tak sykne bolestí a rukama hnědovláska chytí za ramena,
aby jej od sebe odtáhl. Ve chvíli, kdy si Wook uvědomí, co mu
udělal, vytřeští oči.
„P-promiň!
Omlouvám se,“ vyhrkne a kousek couvne, „j-jsi v pořádku?“
„Asi
od tebe slovo ''promiň'' začnu brát jako nadávku,“ vydechne Lu
a položí si dlaň na bolavý bok, „zas tak moc to nebolelo,“
pokusí se jej uklidnit a udělá k němu krok, ovšem Wook znovu
couvne a horlivě zavrtí hlavou.
„Ne-nepřibližuj
se,“ zakoktá a sklopí pohled, „nebo ti něco udělám,“
„To
zní jako výhrůžka,“
„Je
to varování,“ řekne a zdráhavě se mu podívá do očí,
„nechci ti ublížit,“
„Ale
takhle mi ubližuješ ještě víc, víš to?“ nakloní hlavu na
stranu a našpulí rty, „když ke mně nechceš jít,“
„Promiň,“
Lu
zaúpí, „zase to ošklivý slovo,“
Wook
několikrát zamrká, „j-já... promi-“ nafoukne tváře,
„achjo,“ svěsí ramena a sklopí hlavu, „tak co mám místo
toho říkat?“ zeptá se již poněkud zoufale.
„Nic,“
pokrčí rameny, „prostě se mi neomlouvej za každou blbost,“
„Ale-“
„Tak
mi místo toho říkej, že mě miluješ,“ mrkne na něho a dříve,
než Wook stihne jakkoli zareagovat, jej chytí za zápěstí a
přitáhne si ho k sobě, zatímco mu druhou ruku přemístí na jeho
zátylek, čímž si jej přidrží a poté se již natiskne na jeho
rty. Ryeowook vykulí oči, avšak chvíli na to je jednoduše zavře
a do polibku se naplno ponoří. Rukama spočine na Luhanových
ramenech, zatímco se mu nezkušeně pokouší polibky oplácet.
Blonďákovi
po zádech přejde příjemný mrazík, když ucítí, jak se Wook
pohne svými rty proti těm jeho, a nepatrně se usměje. Kdyby mohl,
nejraději by jejich vztah posunul o něco dál, nehledě na to, že
zatím netrvá moc dlouho. Ovšem díky jeho zdravotnímu stavu si na
to netroufá. Ale jakmile bude moct, půjde do toho rovnou po hlavě.
Ryeowook
do jeho ramen lehce zaryje své nehty, když na svých rtech ucítí
Luhanův jazyk. Co má dělat? Nezná to. Nikdy nic takového
nezažil.
Luhan
pozná, že Wook najednou znejistěl, proto jej prsty zatahá zezadu
za vlasy a zakloní mu tak trochu hlavu, čímž jej přinutí
pootevřít ústa. Lu se v duchu zaraduje a bez váhání vklouzne
svým jazykem dovnitř, aby ihned začal zkoumat každý kout, až se
nakonec dostane i k jeho jazyku. Přejde po něm a Wook na okamžik
opět znejistí, ale pak se jednoduše nechá unést a svým jazykem
zatlačí proti tomu jeho.
Světlovlásek
po chvíli začne pociťovat nedostatek kyslíku, proto věnuje
Wookovi poslední políbení, načež se od jeho rtů odtrhne a místo
toho se svou tváří opře o jeho.
„Miluju
to, jak mě pořád překvapuješ,“ zašeptá mu do ucha se
zavřenýma očima.
„Snažím
se,“ odpoví s úsměvem na rtech a poté mu položí bradu na
rameno. Zhluboka se nadechne, „asi bych už měl jít,“
„Kam
bys chodil,“ zakroutí Lu hlavou, „zůstaneš tady,“
„Kyuhyun
na mě čeká,“ Wook se od něho odtáhne, setrvávajíc svými
dlaněmi na jeho ramenech.
„Chodíš
s ním nebo se mnou?“ zamračí se a hnědovlásek si pouze mlčky
skousne ret. Lu si povzdechne, „chodíš se mnou, tak...zůstaň,“
poslední slovo zašeptá a hned na to mu vtiskne krátký, ale
přesto něžný polibek.
Wook
zůstane nehybně stát, přemýšlejíc, co udělat, nebo co říct.
Faktem je, že Kyuhyun na něho vážně doma čeká. Ale tak... co
se může stát, když se trochu zdrží?
„Tak
na chvíli,“ usměje se konečně Ryeowook, avšak Luhanovy koutky
rtů zůstávají nadále svěšené.
„Myslel
jsem, abys tady zůstal na déle, než na chvíli,“ mroukne.
„A
to je na jak dlouho?“
„Přes
noc,“
Ryeowookovo
srdce vynechá úder, načež se naopak dvakrát tak rychle roztluče.
„P-přes
noc?“ hlasitě polkne a udělá krok vzad, „jako c-celou noc?“
„Ne,
jenom do půlky,“ protočí očima, „jasně, že celou, ty pako,“
založí si ruce na hrudi a pobaveně sleduje, jak Wook stále couvá,
až nakonec narazí do zdi.
„A-ale
t-to nejde,“ řekne přiškrceně.
„Proč
by to nešlo?“
„P-protože...
já a..ty... my... přes noc...c-celou noc...“ nervózně se kouše
do rtu a snaží se dostat dostatek vzduchu do plic, což se mu zatím
moc nedaří.
„Bojíš
se, že ti něco udělám?“ uchechtne se Lu, „já?“ ukáže na
sebe nevinně a pomalu se k chlapci rozejde.
„M-možná?“
zalapá po dechu, když k němu Luhan dojde a dlaněmi se opře o
zeď, čímž jej uvězní na místě a znemožní mu útěk či
cokoli jiného.
„Copak
jsi už zapomněl, když jsem ti říkal, že bych ti nikdy
neublížil?“ usměje se, ale Wook odvrátí hlavu na stranu.
„N-nezapomněl,“
„Tak
vidíš,“ políbí jej na tvář, kterou má k němu chlapec
natočenou a pak se s úšklebkem odtáhne, „a mimochodem... na cos
to vůbec myslel?“
„C-co?“
vypískne téměř Wook.
„No,
když jsem řekl, že chci, abys tady byl celou noc,“ upřímně,
baví jej ho takhle provokovat. Líbí se mu ty jeho lehce narudlé
tváře a jeho těkavý pohled. To, jak si nervózně skousává
spodní ret. Jak prsty žmoulá lem svého trička. Jak sem tam
nafoukne tváře a vypadá pak neskutečně roztomile. Všechny tyhle
maličkosti si již stihl zamilovat a stal se na nich závislý.
Ačkoli je takových maličkostí stokrát více, tyhle jsou ty, se
kterými se poslední dobou setkává nejčastěji. Je to kvůli
tomu, že teď Ryeowook poznává spousty nových věcí a neví, jak
na některé z nich reagovat, co dělat, co říct. Zkrátka...Luhan
si to všechno opravdu moc užívá.
„N-nevím,“
pokrčí rameny.
„Tak
už toho nech,“ vydechne s úsměvem Lu.
„Čeho?“
odváží se na něho pohlédnout, ovšem i nadále zůstává
přilepený na zdi.
„Nebuď
tak nervózní. Pak nevím, co mám dělat,“
„O-o
čem to mluvíš? Já a ne-nervózní?“
„Jo,“
přikývne Lu, „nechci, aby ses tak cítil. Musíš vědět, že
nehodlám dělat nic, čím bych ti mohl nějak ublížit. A kdyby
přece, tak mě můžeš kdykoli zastavit,“
Ryeowook
jen tak tak stihne zastavit svou spodní čelist od toho, aby mu
spadla na zem. Nejradši by teď zastavil čas, běžel se vybrečet
někam do kouta kvůli tomu, jak dokonalý Luhan je, a pak by se
prostě vrátil a čas by mohl pokračovat.
„Děkuju,“
hlesne, odlepí se od zdi a přejde k blonďákovi, kterého vzápětí
též políbí na tvář, „hned je mi o něco líp,“
„Nevím,
jestli si to mám brát osobně, každopádně jsem rád,“ zasměje
se a hřbetem dlaně jej pohladí po jeho tváři, „tak si půjdeme
lehnout, ne?“
„Co?!“
-
„Ten
film byl nudnej,“ podotkne Sehun a vhodí si do pusy hrst
zbývajícího popcornu.
„Ale
vybral jsi ho ty,“ připomene mu Kai a přehodí chlapci ruku kolem
ramen, „tak kam půjdeme teď?“
„K
tobě?“ navrhne s růžky na hlavě a plamínky v očích.
„To
ti to ráno nestačilo?“ zasměje se Kai a mladší jen pokrčí
rameny, načež výhružně zasyčí, když mu Kai dlaní hmátne do
jeho krabice s popcornem.
„Nejez
mi to! Měl sis koupit svůj,“
„Tak
ty se mnou chceš sdílet moji postel, ale o svůj
popcorn se nerozdělíš?“ nadzvedne obočí a poté se pohrdavě
ušklíbne a svou ruku z jeho ramen stáhne.
„Takže
když ti dám popcorn, tak k tobě půjdeme?“ zeptá se nadšeně
Sehun, „tak si vem,“ natáhne k němu ruku s popcornem a široce
se usměje.
„Nechci,“
odfrkne Kai, „nech si svůj popcorn,“
„No
tak,“ protáhne mladší, „vem si,“ strčí mu krabici téměř
pod nos, ovšem Kai jeho ruku bleskově zastaví a rozhlédne se
kolem sebe.
„Ty
idiote! Jsou tady lidi,“ přecedí skrz zuby a Sehun uraženě
našpulí rty.
„No
a?“
„Tak
tohle nedělej,“ podívá se na něho a zakroutí hlavou.
„A
co když to udělám?“
„Tak
tě zatáhnu někam do kabinky a..“ nedokončí, pouze se ušklíbne
a rozejde se dál.
„To
beru,“ usměje se a znovu se mu krabicí vydá proti obličeji, což
Kaie přinutí hlasitě zaúpět, chytí jej za zápěstí a druhou
rukou mu strčí do ramene, načež jej rychle natiskne na zeď.
„Ty
seš vážně hovado, víš to?“ vydechne Kai a ohlédne se za
sebe, „moc lidí,“ řekne si spíše pro sebe. Prsty mu znovu
obtočí kolem jeho zápěstí a zatáhne jej za roh, kde jej opět
přirazí ke zdi a nakloní se blízko jeho tváři, „proč mi to
děláš?“
„A
co?“ zeptá se jakoby zmateně a prsty volné ruky mu začne pomalu
přejíždět po boku.
„Proč
musíš být tak sexy a roztomilej zároveň,“ vydechne zoufale a
svěsí hlavu.
„To
jsem prostě já,“ pokrčí rameny, „ber, nebo nech být,“
Kai
k němu opět vzhlédne a povzdechne si, „jak bych tě mohl nechat
být?“
Sehun
párkrát zamrká, „počkej...tím chceš říct...“
„Miluju
tě, Oh Sehune,“ zašeptá, načež se pomalu vpije do blonďákových
rtů.
Wook a Lu spolu přes noc.. Moc se těšim :- D Každopadně to, co spolu vyvaději SeKai mě fakt dostava.. xD Ohledně toho pravidla: Mě nevadi že jsi tohle pravidlo zavedla, protože každy autor nejake povidky chce vedet, jestli se ta povidka čtenarum libí. :-) Ja komentuju kazdou vasi povidku, protoze se mi vase povidky moc libi a vzdycky sem chodim stalkovat jestli nepribyla dalši . :-) Moc hezky dil.. Těsim se na dalši xD
OdpovědětVymazatChcem pokračko! HNEĎ A TERÁÁÁZ!!! :D aaaw..Ten koniec...*roztiekla sa ako zmrzliná* ja milujem Sekai tak ako Sehun miluje Kaia a ako Kai miluje Sehuna...a ako ja milujem túto poviedku <3 waa..to bolo taak sweet. No a Wookove kučeravé myšlienky *mehehehe* myslela som na to isté, teda ak myslel na yaoi xD ale Lula ešte stále bolí ten bok, takže si s Wookom musíme počkať.... <3 NESKUTOČNE SA TEŠÍM NA ĎALŠÍ DIEL :3 Saranghae and Hwaiting....<3
OdpovědětVymazatWookie je takový moula a má chlupaté myšlenky. No ale na všechno je času dost. Teď je hlavní, aby se Luhan dal pořádně dohromady. Pak na to klidně můžou vletět.
OdpovědětVymazatSeKai jsou prostě SeKai. Jak divoké jsou jejich povahy, tak divoký je jeich vztah. Ale je dobře, že Kai konečně přiznal Sehunovi, že ho miluje. Teď už by to mezi nima mělo být dobré.
Jsem zvědavá, co bude dál. Moc se těšim na další úžasný díl.
Božeeeee *___* ,,, Awwwwwwwww :D :3 Kekeke :D :3 .. Dokonalé !!! :3
OdpovědětVymazatKonečně se dostávám k tomu abych dala komentář i sem :-D nyoom.. Tak předem se omlouvám, že ten komentář nebude dávat smysl a už vidím jak placam pátý přes devátý, ale zase za chvíli bude pátek takže další díl *-* <3
OdpovědětVymazatTotálně mě rozsekal Wook xD a SeKai me ještě dorazili *opět * xD ale jako fakt. Ta pusa <333 aigoo! Sehun je neskutečný úchyl, satanovo dítě :D *Satansoo * ňo a ten Luhan jak prej "tak si půjdeme lehnout, ne?" a Wook "co?!" to tam totálně zabili :'D a prostě awwww nutně potřebuji další díl ㅠㅠ xD dneska očividně nejdu spát *bouřka a učení* tak ať mám ve škole před občankou co číst xD učitelka mě vždycky úžasné uspi *mluví hrozně potichu * :DDD ahhh už držím hubu a mizím. Těším se na další díl :3