neděle 8. března 2015

Dear Diary // Part. 28


Fandom: Super Junior / EXO
Postavy: Ryeowook, Luhan, Kai, Sehun, Kyuhyun 
Žánr: Škola, Šikana, Láska, Smutné
Autor: MeeKyong
Počet kapitol: 28/?

 Udělali jste mi obrovskou radost^^ to je snad poprvé, co jsem měla u nějaký povídky 10 komentářů O.O Ale pevně doufám, že to nebylo naposledy. Každopádně, tady máte další díl, když jste splnili moji podmínku ;) Ale další bude asi zase až v pátek, jelikož mám zatím dopsaný 29. díl a ve 30. jsem asi v půlce, protože jsem se teď nějak sekla a nevím jak dál.. Ale to půjde :D Mám týden prázdniny, takže toho chci napsat co nejvíce.. Tak hezký počtení:)



Ř-říkal jsi, že bude všechno v po...pořádku,“ zašeptá trhavě Sehun. Srdce mu ještě pořád tluče nesmírnou rychlostí, dech se mu zadrhává v hrdle, které má navíc vyprahlé, a celé jeho tělo se třese. Ještě stále před sebou vidí Luhana, který má v sobě zabodnutý nůž a silně krvácí.

„Nic takovýho se přece nemělo stát!“ hlesne zoufale Kai a tvář si schová v dlaních, „žádnej nůž tam vůbec neměl bejt!“

„A-ale byl, Kai,“ podívá se na hnědovláska, „co když to Luhan nepřežije?“ tahle otázka se mu honí hlavou už od chvíle, co odtamtud utekli. I to si vyčítá. Utekli jako nějací zbabělci místo toho, aby mu pomohli.

„To neříkej, Sehune,“ zakroutí hlavou Kai, „to se nesmí stát,“

„Ale, co když..?“

„Luhan neumře, jasný?“ vzhlédne k němu a Sehun se skousnutým rtem kývne hlavou.

„Myslíš, že tam ještě je?“ zeptá se rozvážně blonďák.

„Doufám, že ne,“ vydechne a prsty si vjede do vlasů, „proč měl ten idiot u sebe sakra nůž?! Nemělo se to stát...nic takovýho se vůbec nemělo stát,“ zašeptá.

„Mám strach, Kai,“ sklopí pohled. Hnědovlásek se na něho podívá a poté sklouzne pohledem k jeho třesoucí se ruce. Na chvíli zaváhá, načež mu pomalu na ruku položí tu svou.

„Já taky, Sehune. Ale všechno bude dobrý,“ prsty druhé ruky jej chytí za bradu a donutí ho se na něj podívat. Zalapá po dechu, když si všimne jeho uslzených očí, „ty pláčeš?“

„Hrozně se bojím,“ přizná tiše Sehun a oči zavře, přičemž se po jeho tváři sveze jedna horká slza. Kai jej po tváři jemně pohladí a slzu mu setře. Pomalu si prohlédne jeho obličej, který je stažený zoufalstvím a strachem. Povzdechne si, ruku mu obmotá kolem ramen a přitáhne si jej k sobě.

„Moc mě mrzí, žes tam byl taky. Je to moje vina. Neměl jsem nic takovýho vymejšlet,“ druhou rukou jej chytí kolem pasu a pevněji jej sevře. Sehun schová tvář do jeho hrudi, objetí mu oplatí, přičemž prsty pevně sevře látku jeho trika. Kai cítí, jak se Sehunovi slzy vpíjejí do jeho oblečení, proto prsty zajede do jeho blonďatých vlásků a pomalu jimi začne proplouvat.

„Odpusť mi to,“ šeptne Kai. Byla blbost něco takového plánovat. Byla blbost tam Luhana volat. Byla blbost se mu chtít pomstít. Všechno to byla jedna velká blbost a on je idiot, že mu to nedošlo už dřív! Nepočítal s tím, že u sebe jeden z těch kluků, které si zavolal, bude mít nůž. Vymklo se mu to z rukou. Měl se k nim rozeběhnout hned co ten nůž vytáhl. Měl mu ho sebrat z ruky a odhodit pryč. Neměl tam jenom tak stát a sledovat, co se stane. A když už to tedy udělal, neměl potom utíkat. Co když Luhan vážně zemře? Nikdy by si to nepřestal vyčítat, i přesto, že on nebyl ten, kdo ho bodnul. Jenže toho dotyčného zavolal. Jestli Luhan zemře, zničí ho to.


-



„Ryeowooku?“ zaťuká na dveře koupelny Kyuhyunův otec, „jsi tam?“ v pokoji ho nenašel, ani jinde v domě, což znamená, že musí být tady. Ovšem odpovědi se mu nedostane, proto vezme za kliku a pokusí se dveře otevřít, jenže mu to nevyjde, jelikož jsou zamknuté. Zamračí se a znovu na dveře zaklepe.

„Ryeowooku? Ozvi se aspoň. Chtěl bych s tebou mluvit,“ stále žádná odpověď. To ho snad neslyší? To si nemyslí, vzhledem k tomu, že se zpoza dveří neozývá žádný proud vody, či cokoli jiného, co by jeho hlas mohlo přehlušit.

„Ryeowooku!“ pomalu začne do dveří bušit pěstmi, když mu do hlavy stoupne myšlenka, která jej děsí. Ryeowook nikde jinde není. Dveře koupelny jsou zamknuté, jenže nikdo muži neodpovídá. Znamená to tedy, že...?

Odstoupí ode dveří, načež do nich prudce vrazí ramenem. Když se mu je nepodaří vyrazit, zkusí do nich silně kopnout. Uslyší menší zapraskání dřeva, proto do nich znovu vrazí ramenem a dveře se konečně rozletí. Vejde dovnitř a pohled mu okamžitě spočine na kaluži krve vedle vany, ze které visí pořezaná ruka. Hbitě k vaně přiskočí a najde v ní Ryeowooka, který má na sobě pouze kalhoty, má zavřené oči, pootevřená ústa a tvář napůl ponořenou ve vodě.

„Proboha Ryeowooku!“ vyhrkne otec, okamžitě chlapce chytí za ramena a zatřese s ním, přičemž zalapá po dechu, když se jeho kůže dotkne naprosto ledová voda.

„Vzbuď se!“ párkrát jej poplácá po tvářích, ovšem chlapcovy oči zůstávají zavřené. Chytí jej za zakrvácené zápěstí a napůl si oddechne, když uvidí, že si pořezal pouze kůži a ne žíly. Vpluje jednou rukou do vody a chytí jej pod koleny. Druhou rukou ho chytí pod pažemi a z mrazivé vody jej vytáhne. Ignorujíc kapající vodu jej vynese z koupelny, dojde od obýváku, kde jej položí na pohovku a zabalí do teplé deky.

„Musím tě vzít do nemocnice,“ řekne a dlaní lehce přejede po jeho tváři, zatímco druhou rukou uchopí chlapcovo zápěstí, „ale nejdřív ti to něčím obvážu,“ vstane, zajde pro lékárničku a znovu si k hnědovláskovi přisedne. Vytáhne z lékárničky obvaz a ten mu vzápětí omotá kolem jeho zápěstí.

„Vím, že to máš teď těžké, ale proč jsi udělal zrovna tohle, chlapče?“ povzdechne si a poté jej znovu, i s dekou, vezme do náruče. Vydá se do předsíně, kde si obuje boty, loktem otevře vchodové dveře a pak vykročí k autu, které mají zaparkované před domem. Přikrčí se a prsty se zahákne za kliku dveří u auta, které se mu následně podaří otevřít. Posadí jej na sedadlo spolujezdce, připne mu pás, dveře zabouchne a vrátí se k domu, ze kterého si ještě vezme svou bundu a pak už znovu vyjde ven, dveře zavře a zamkne a dojde zpět k autu. Sedne si za volant, ještě jednou se starostlivě podívá na chlapce, který má stále zavřené oči, a potom už otočí klíčem v zapalování a auto se rozjede.


-


„Doktore! Co s ním teda je?“ zastaví muže v bílém plášti, „přežije to?“

„To vám teď nemůžu říct jistě,“ povzdechne si doktor, „ztratil hodně krve,“

„Zachraňte ho prosím,“ hlesne zoufale Kyu a z jeho očí vyteče pár slz.

„Teď ho budeme operovat. Uděláme co bude v našich silách,“ slíbí mu muž a rozejde se za ostatními na operační sál. Kyuhyun se mezitím sveze na lavičku, která stojí u zdi. Lokty se zapře o kolena a tvář si schová do dlaní.



„Luhane?“ vběhne do skladu a začne se kolem sebe rozhlížet, „jsi tady?“ rozejde se dál, načež si všimne těla ležícího v nějakých krabicích. Vytřeští oči a rychle se k němu rozeběhne.

„Luhane!“ padne na kolena a zatřese s ním, „prober se!“ třeští oči na jeho krvácející ránu z boku. Přiloží k ní ruku a zatlačí ve snaze krvácení zastavit.

„Co se proboha stalo?!“ druhou rukou začne ve své kapse hledat mobil. Když se mu to podaří, roztřesenými prsty vytočí záchrannou službu.

„Tady Cho Kyuhyun. Potřebuju rychle záchranku! Je tady kluk, který silně krvácí z levého boku. Je v bezvědomí!“ chrlí všechny informace, řekne jim místo, kde se nachází a poté uposlechne, co mu říkají. Odloží mobil, přetáhne si přes hlavu svou mikinu, tu mu obmotá kolem hrudi nad ránou a znovu mu na ní zatlačí rukou.

„Pozorujte, jestli se mu stále zvedá hrudník. Kdyby přestal dýchat, musíte okamžitě začít s oživováním,“ Kyu zalapá po dechu.

„Ale on nezemře! Nesmí přece zemřít!“

„Nepanikařte. Sanitka je už na cestě, vy zatím dále sledujte jeho hrudník a tlačte na ránu,“ hnědovlásek horlivě přikývne a zadívá se na Luhanovu zakrvácenou tvář. Je vidět, že byl zmlácený. Má roztržený ret, obočí a odřenou tvář.

Po několika málo minutách ke Kyuhyunovým uším konečně dolehne hlasitá houkačka přijíždějící sanity. Chlapec se ohlédne a netrpělivě vyhlíží záchranáře. Za chvíli konečně přijdou a Kyu se zhluboka nadechne.

„Tady jsme! Pospěšte si, prosím!“ zavolá na ně a poté se otočí zpět k Luhanovi, „nevzdávej to! Ryeowook tě potřebuje!“ zašeptá, ale to už u nich jsou záchranáři a nutí jej uvolnit místo.



Snaží se zhluboka dýchat. Kouše se do rtu a nehty se zarývá do vlastní kůže. Jestli to Luhan nepřežije, je si jistý, že to Ryeowook nezvládne. Ačkoli se poslední dny tvářil tak, že už jej Luhan nezajímá a že ho nenávidí, Kyuhyun mu to ani na vteřinu neuvěřil. Vidí na něm, jak mu Luhan chybí. Potřebuje ho, zoufale. Říkal mu, že už se týden ve škole neukázal, ale důvod neznal. Kyuhyun ale ano. Ještě dnes s Luhanem volal a řekl mu, že má pozítří jet do Číny. Kyu váhal, zda to má Ryeowookovi říct, ale je si jistý, že by to Luhan nechtěl. Ovšem teď je to asi stejně jedno. Do Číny určitě nepojede. Zůstane tady a bude muset strávit nějaký čas v nemocnici.

Kyuhyun si ani nepřipouští možnost, že by zemřel. To mu nedovolí.

„Cos tam vůbec dělal?“ zaúpí tiše. To se nechal dobrovolně zmlátit? Ale proč by to dělal? Je to hloupost. Nevěří, že by to udělal.

„Kyuhyune?“ oslovený vzhlédne a střetne se s pohledem svého otce, „co tady děláš?“

Kyu se postaví a zamračí se, „co tady děláš ty?“

Muž zatěká pohledem a zhluboka se nadechne, „jde o Ryeowooka,“

„Co se stalo?“ vytřeští oči, „proč je v nemocnici?“

„Buď v klidu. Nic hrozného se nestalo. Je jen podchlazený,“ povzdechne si a Kyu mu věnuje zmatený pohled.

„Jak nachlazený?“

„Našel jsem ho v koupelně. Byl zamčený a když jsem se dostal dovnitř, ležel ve vaně v naprosto ledové vodě,“ posadí se a poklepe na místo vedle sebe, „sedni si,“

„Co tam sakra dělal?“ zaúpí Kyu a promne si kořen nosu.

„Měl zakrvácené zápěstí,“ zamumlá otec, „a na dně vany ležela žiletka. Asi tušíš, co tam dělal,“ podívá se na něho, ovšem Kyuhyunův pohled je zabodnutý v zemi.

„Řezal se,“ hlesne Kyu a zavře oči, „ale jinak je v pořádku?“ Luhan by mu neodpustil, kdyby se mu něco stalo. Ještě mu volal, aby na něj dohlédl. Volal mu asi před hodinou, a to už byl zraněný. Proč ten idiot volal jemu a nezavolal si rovnou záchranku?

„Jak jsem řekl – je jenom podchlazený, takže si ho tady pár dní nechají,“ oznámí mu, „ale co tady vlastně děláš ty? Stalo se něco vážného, že brečíš?“ už když přišel, tak si všiml jeho zarudlých očí a zaschlých slz na jeho tvářích.

„Někdo napadl Luhana a bodl ho nožem,“ řekne a znovu si podepře čelo rukou, „teď ho operují,“

„Proboha,“ vydechne otec a opře se zády o zeď, „je to zlé?“

„Ztratil hodně krve,“ vzlykne tiše Kyu, „možná, že mu poranil i nějaký orgány, ale to ještě není jistý,“

„No a...“

„Chceš vědět, jestli to přežije, že?“ podívá se na něho se slzami v očích a otec mlčky přikývne, „to nevím ani já, ani doktoři,“


-


Rozlepí svá unavená víčka a párkrát zamrká, aby lépe viděl. Nabere dostatek kyslíku do plic a poté znovu vydechne. Kde to je? Rozhlédne se kolem sebe a všimne si hnědovlasého chlapce, který sedí u jeho postele, ale má sklopenou hlavu, takže nevidí, že je vzhůru.

„Kyuhyune?“ zachraptí tiše. Chlapec k němu rychle vzhlédne a na jeho rtech se objeví smutný a úlevný úsměv.

„Tak už jsi vzhůru,“ vydechne a položí mu ruku na rameno.

„Kde to jsem? V nemocnici?“ znovu se podívá po pokoji, ve kterém se nachází. Vše je bílé. I postel, ve které leží, má bílý polštář a přikrývku. Dokonce i on je v bílém.

„Jsi podchlazený,“ pronese Kyu, „co tě to napadlo, lézt do ledový vany?“ zamračí se a poté ruku z jeho ramen přemístí na jeho obvázané zápěstí, „a co je krucinál tohle?“ zeptá se s povzdechem.

Wook si skousne ret, „ta vana byla horká, ale asi jsem v ní usnul a voda vychladla,“ zalže a svou ruku odtáhne.

„Nelži,“ zadívá se na něho, „proč jsi to udělal, Ryeowooku? Proč zrovna žiletka?“ být to jiná situace, zvýší na něho hlas, ale teď nemá sílu být naštvaný, proto každá jeho slova a otázky doprovází povzdech. Je vysílený a strašně nervózní. Luhan je stále na té operaci a jemu to už připadá jako věčnost, co ho sem přivezli. Má strach, že nastali nějaké problémy. Proč jinak by to trvalo tak dlouho?

„Nechci o tom mluvit,“ odvrátí pohled Ryeowook.

„Dobře, nemusíš to říkat mně. Ale pokud to ještě bude možný, myslím, že to bude chtít vědět Luhan,“ zamumlá Kyu a potlačí vzlyk, který se dral z jeho hrdla.

„Jak pokud to ještě bude možný?“ zopakuje zmateně Wook.

„Pokud se nic nestane,“ hlesne a sklopí hlavu.

„A co by se mělo stát? Kyuhyune, o čem to mluvíš?“ začne naléhat Wook a jeho tep se trochu zrychlí nejistotou. Proč mu najednou připadá, že něco není v pořádku? Všiml si, že Kyuhyun vypadá dost zničeně a Ryeowook chce vědět proč.

„Luhan je taky v nemocnici,“ oznámí mu Kyu, „operují ho,“

Ryeowook vytřeští oči a zalapá po dechu, „o-operují ho?“

„Někdo ho pobodal,“ možná mu to neměl říkat, tuší, že by Luhan nechtěl, aby to Wook věděl, ale i tak to řekl. Považuje to za správné. Navíc, jestli to Lu nezvládne a zemře, Ryeowook se to stejně bude muset dozvědět. Ale o téhle možností nechce Kyuhyun ani slyšet.

„A..“ pootevře ústa, „j-jak je na tom?“ rukama se zapře o matraci postele a posune se trochu výš.

„Tebe to zajímá?“ usměje se trochu chladně Kyu, „myslel jsem, že ho nenávidíš, protože tě zradil,“ možná se teď chová jako nějaký chladný pitomec, ale nedokáže popřít, že se na Ryeowooka zlobí. To, jak se k Luhanovi zachoval, jej dost překvapilo. Na jednu stranu ho chápe, ale štve ho, že se na to ani nepokusil podívat z té druhé strany. Bral za špatného jenom Luhana a to ho naštvalo.

„Jo, zajímá mě to,“ řekne Wook, „choval jsem se jako idiot,“ svěsí ramena a sklopí pohled. Kyu se smutně usměje.

„Hodně krvácel,“ odpoví mu na jeho předchozí otázku, „ztratil hodně krve a byl v bezvědomí,“ vážně ho ničí, když to musí říkat pořád dokola. Nejdříve záchranářům, poté otci a teď Ryeowookovi.

„A-a..?“ hlesne přiškrceně se zatajeným dechem a vytřeštěnýma očima, „bude v pořádku?“

„To nevím,“ pokrčí bezmocně rameny, „máme být připravení na všechno,“

Ryeowookovi jako by se zastavilo srdce, přísun kyslíku se přerušil a jeho smysly se zhroutily. Luhana někdo pobodal? Ztratil hodně krve, upadl do bezvědomí a teď ho operují? A mají být připraveni na...vše?

„To znamená, že...m-může... zemřít?“ řekni, že ne. Prosím!

Kyuhyun se mu zadívá do očí, nadechne se a trhaně přikývne, „může,“

9 komentářů:

  1. Máš štěstí *schovává nunčaky do skříně* šup sem další díl xDDD

    OdpovědětVymazat
  2. omooo Luhan nesmi umriiit, nenapineeej:( dalsi diiil ^-^

    OdpovědětVymazat
  3. Neumře.. že ne?? :'( Chudáček Luhan.. :( To bude zase pro mě mučení, čekat až do pátku. :D Netrpělivě čekám na další díl. :3 :)

    OdpovědětVymazat
  4. Kyuhyun to Wookovi řekl dobře. Přesně jako reagoval Kyu, jsem na Wooka reagovala taky. A kdybych ho měla vedle sebe, tak bych byla v tu chvíli schopná mu dát pěstí, aby se konečně probral.
    Jen doufam, že to Luhan přežije a nebude mít žádný následky. Moc mu držim palce...
    Sice jsou Kai i Sehun podělaný až za ušima, ale přeju jim to. Když to byli schopný zorganizovat, tak ať si to hezky vyžerou až do dna !!!
    Moc se těšim a netrpělivě čekam na další díl...

    OdpovědětVymazat
  5. Jsem tak rada že dil je tu uz dneska xD Luhan nesmí umřit...:-( Těšim se na pátek.

    OdpovědětVymazat
  6. Jenom se modlim at neumre jinak skvělí a sup další díl

    OdpovědětVymazat
  7. Takže fajn. Asi na tebe spáchám atentát jestli to Luhan nepřežije xD jako ale vážně! Nejsem schopná se na nic soustředit jelikož na ně musím pořád myslet. Doufám, že se probere ㅠㅠ tohle mi totiž nesmíš udělat ㅠ.ㅠ chci aby to mělo happyend! Aby se do sebe SeKai pořádně zamilovali a Luhan a Wook to samý! ㅠㅠ prosím! A taky bych tam chtěla nějakou tu scénu.. Treba ve sprše a pak by se přemístili jinam na druhý kolo :"D nebo by si dali se SeKai gurpac! :"D už toho chci nějak moc :"D hrozně moc se těším na další díl *3*

    OdpovědětVymazat
  8. Tak ..to...nie.......Nesmie umrieť..Nesmie, Nesmie a Nesmie........*"bude v pohode" stále si opakuje a klepká si po pleci xD* a je mi ľúto Kaia a Sehuna.. A to ako Hunnie plakal :( vážne to lutujú......ale keby Sehun neprehováral Kaia aby sa Lulovi pomstili, tak by to nemuselo byť....ale kto mal vedieť, že nejaký idiot bude mať nôž *"jasné, že ty" ukazuje na teba vyčítavo prstom* takže super diel a teším sa na ďalší....PS:. DO PIATKU NEVYDRŽÍM O.o

    OdpovědětVymazat
  9. Nezapomeň, že je to tvoje povídka a máš povoleno zabíjet. Ale dá se říct, že jsem si jistá, že by si nenechala Luhana zemřít. Když je to člověk, kterého má Wook rád, nesmí zemřít. Wook by si zasloužil, aby tohle mělo šťastný konec. ^^
    Těším se na další díl. ^^

    OdpovědětVymazat