Fandom: Super Junior / EXO
Postavy: Ryeowook, Luhan, Kai, Sehun, Kyuhyun
Žánr: Škola, Šikana, Láska, Smutné
Autor: MeeKyong
Počet kapitol: 27/?
Nezabíjet prosím~!
Vím, že jste na tenhle díl docela netrpělivě čekali a já mám z vás radost^^ Přemýšlela jsem, jestli vám sem díl nehodit už dřív, ale pak sestra napsala Vlky, tak jsem si řekla, že to nechám při starém a bude až v pátek :) Každopádně, pokud byste teď stáli o další díl taky dřív, než v úterý, tak vám ho sem hodím, pokud bude hodně komentářů (*vyděrač :D) Tak si to užijte tak jak to jen jde a opakuji... NEZABÍJET! :D
Vím, že jste na tenhle díl docela netrpělivě čekali a já mám z vás radost^^ Přemýšlela jsem, jestli vám sem díl nehodit už dřív, ale pak sestra napsala Vlky, tak jsem si řekla, že to nechám při starém a bude až v pátek :) Každopádně, pokud byste teď stáli o další díl taky dřív, než v úterý, tak vám ho sem hodím, pokud bude hodně komentářů (*vyděrač :D) Tak si to užijte tak jak to jen jde a opakuji... NEZABÍJET! :D
Vtrhne
do dveří velkého skladu a začne se kolem sebe zběsile rozhlížet,
přičemž se zoufale snaží najít jediného člověka.
„Ryeowooku?“
jeho hlas se rozlehne celým stavením, ovšem odpovědi se mu
nedostane. Pohne se proto z místa, ale jakmile udělá druhý krok,
ze stínu se najednou vynoří Kai se Sehunem a za nimi několik
dalších kluků, které Luhan ani nezná.
„Tak
si přece jenom přišel, Lu,“ usměje se Kai a zastaví se několik
metrů před ním.
„Kde
je Ryeowook?“ vyhrkne hned blonďák.
„Není,“
zasměje se Sehun, „řekli jsme si, že mu dneska nic neuděláme.
Dneska to totiž bude jenom o tobě,“ Luhan zalapá po dechu, když
mu dojde, že to byla past a Ryeowooka použili jako pouhou návnadu.
Je naštvaný, že jim naletěl, ale je upřímně rád, že tu teď
Wook není.
„Koukám,
že už si na mě samotný netroufnete,“ ušklíbne se Lu, „museli
jste si zavolat posilu,“ pohledem přelétne kluky, kteří stojí
za Kaiem a vypadají, že už jen čekají na okamžik, kdy dostanou
povel a budou moci vystartovat.
„To
víš. Chceme, aby to mělo smysl,“ pokrčí rameny Sehun, „máš
strach?“
Luhan
se usměje a zakroutí hlavou, „nemám, protože vím jasně, co mě
čeká. Je nemožný, abych vyhrál proti tolika lidem, který maj
navíc železný tyče,“
„Takže
se necháš jenom tak zmlátit?“ zarazí se Kai.
„A
co mi zbývá?“ pousměje se a udělá pár kroků vpřed.
„A
co když ti řeknu, že hned potom, co vyřídíme tebe, se stavíme
za Ryeowookem? Slyšel jsem, že teď bydlí jinde a dokonce mám
adresu,“ nadzvedne jedno obočí hnědovlásek a založí si ruce
na hrudi.
„Myslíš,
že tomu po druhý uvěřím?“
„Nemusíš,
jestli nechceš. Jenom abys toho potom nelitoval,“ mrkne na něho
Sehun a rukou pokyne k ostatním, kteří se ihned začnou pomalu k
Luhanovi přibližovat.
„Jste
oba srabi, víte to?“ řekne ještě Lu, načež se hbitě uhne,
když jeden z černě oděných kluků napřáhne svou ruku a pokusí
se jej uhodit do tváře. Blonďák využije toho, že minul, a chytí
jej rychle za rameno, přičemž jej kolenem kopne do břicha a strčí
do něho, až jej shodí na zem. V tom ho zezadu pod krkem chytí
další z nich a Lu se pokusí nabrat potřebný kyslík. Nehty se
zaryje do jeho ruky a jednou nohou kopne za sebe. Když ani to
nepomůže, loktem jej silně udeří do žeber, a tak se z jeho
sevření dostane.
„Co
čumíte?! Dělejte!“ přikáže Kai ostatním, když pohledem
sklouzne na ty dva svíjející se na zemi. V tu chvíli se proti
Luhanovi rozeběhne jeden s onou tyčí v ruce, napřáhne se a
švihne, avšak blonďák se stihne ráně vyhnout a hned do
dotyčného, který tak skončil v předklonu, kopne a ten zavrávorá
a zacouvá několik kroků. To ale Luhan netuší, že už za ním
dávno stojí připravený další, který má též železnou tyč v
ruce, a ten již při své ráně nemine. Praští jej do zad a
chlapec zaúpí bolestí, ale udrží se na nohách. Chytí se za
bolavé místo, načež se prudce otočí a chytí onoho kluka silně
pod krkem. Druhou rukou jej začne mlátit do břicha, ale v tom
schytá další ránu tyčí a znovu do zad. Pustí jej a když se
chce otočit, dostane ránu do tváře, až se mu spustí krev z
roztrženého rtu. Pokusí se jednoho z nich kopnout, ale kluk uhne
stranou a dá mu silně pěstí do břicha. Lu zalapá po dechu a
ohne se v pase, načež k němu jeden z nich přijde, chytí jej za
mikinu a donutí jej se narovnat, jen aby mohl dostat další ránu
tyčí, ale tentokrát do břicha. Blonďák se sveze na zem, kde k
němu přijde další a začne do něho zběsile kopat. Luhan se
pokouší bránit, ale marně. Chytí se za hlavu a schoulí se do
klubíčka, přičemž do něho ostatní stále kopou a občas jej
uhodí i tvrdou tyčí.
„To
by stačilo,“ zastaví je najednou Kai, „nechte ho,“ Sehun k
němu střelí zmateným výrazem.
„Vždyť
teď začali?“ udiví se.
„Já
myslím, že už má dost,“ řekne Kai a přejde k Luhanovi,
kterému z obličeje, rukou i nohou vytéká krev. Sehne se k němu a
převalí jej tak, aby mu viděl do tváře.
„Tak
co? Chceš ještě?“ nadzvedne obočí a Lu se usměje.
„To
snad záleží na vás, ne?“ dostane ze sebe přiškrceně.
„To
asi jo,“ ušklíbne se Kai a ve chvíli, kdy se chce vzpřímit,
jej blonďák chytí za jeho triko, shodí jej vedle sebe, vyhoupne
se nad něho a udeří jej několikrát pěstí do obličeje. Na to
okamžitě zareaguje Sehun, který se k nim hned rozeběhne a Luhana
od něho odtrhne, ovšem ten jej chytí za ruce, podkosí mu nohy,
takže spadne na zem též, a několikrát do něho kopne. To už
jsou ale za ním ostatní kluci, kteří jej chytí za ramena,
vytáhnou ho na nohy a chtějí ho uhodit, ovšem Lu začne couvat,
takže se jejich pěstím vyhne. To už ale dopálí jednoho z nich,
který k blonďákovi vzápětí rozzuřeně vyrazí a když k němu
dojde, silně do něho strčí, až spadne do prázdných krabic,
které jsou na konci skladu poskládány. Luhan ve chvíli, kdy
dopadne, do dotyčného začne kopat, ovšem posléze přestane, když
mu pohled sjede na ostrou čepel nože, který kluk náhle vytáhl ze
své kapsy.
„N-nůž?“
vyhrkne Lu s vytřeštěnýma očima.
„Do
mě nikdo kopat nebude!“ zařve kluk, načež se rukou, ve které
drží onen nůž, napřáhne a ve chvíli, kdy se přiblíží k
Luhanově tělu, jej chlapec pod ním zastaví tím, že jeho ruku
chytne a vší silou se jí pokusí od sebe odtáhnout pryč. Když
ale ucítí, že mu již dochází síly, jeho ruku pustí a bleskově
se přetočí na bok, takže se nůž zabodne do jedné z krabic.
Toho Lu využije a – stejně jako předtím Kaie – ho shodí
vedle sebe a dá mu pěstí do obličeje, jenže si nevšimne toho,
že kluk stále svírá nůž v ruce, proto když se kluk napřáhne
podruhé, čepel nože tělo nemine a zabodne se Luhanovi hluboko do
boku. Blonďák vykřikne bolestí, do očí mu vyhrknou slzy a nehty
se zaryje do ruky chlapce, který nůž v jeho těle přidržuje.
Ostatní
vše pozorují z dálky a když uvidí, že má Luhan v boku
zabodnutý nůž, okamžitě otevřou zděšeně ústa. Sehun rychle
střelí pohledem ke Kaiovi, který má vytřeštěné oči a se
zatajeným dechem vše sleduje. Jakmile kluk svůj nůž z Luhanova
těla vytáhne a Kai si všimne, jak silně chlapec z rány krvácí,
chytne Sehuna za ruku a podívá se na něho.
„Musíme
odsud rychle pryč!“ řekne zoufale a rozeběhne se pryč ze
skladu, přičemž s sebou táhne i vyděšeného Sehuna. Ostatní
kluci tam ještě chvíli stojí jako paralyzovaní, načež se i oni
rychle vydají pryč.
„Už
ti sklaplo, co?!“ zavrčí kluk, když se postaví na nohy. Luhan
se začne svíjet v obrovských bolestech vycházejících z levého
boku. Obě ruce si přiloží na ránu a silně k sobě přitiskne
oční víčka.
„Tak
bych se mohl stavit ještě za tím tvým Ryeowookem, nebo o kom to
Kai mluvil... co říkáš?“ zeptá se kluk, načež do Luhana
ještě jednou kopne a poté se již poklidně rozejde k východu
onoho skladu.
„N-nech
Ryeowooka!“ zasyčí Lu, ovšem kluk jej neslyší a jde dál.
Blonďák se pokusí posadit, jenže z jeho boku znovu vystřelí
prudká bolest, proto opět dopadne do krabic. Hlasitě zaúpí
bolestí a podívá se na onu ránu. Když uvidí velké množství
krve, vytřeští oči a ještě silněji přitiskne svou dlaň na
místo, kudy čepel projela.
Takhle
se odsud nedostane! Nedostane se za Ryeowookem! Ten kluk má nůž,
proboha! Co když ublíží i jemu? To by Luhan nepřežil.
Jednou
rukou se stěží dostane do své zadní kapsy u kalhot a vytáhne
svůj mobil, který má prasklý displej díky tomu, jak upadl na
zem. Třesoucími prsty najde v kontaktech Kyuhyunovo číslo a
zmáčkne zelené tlačítko.
„Zvedni
to!“ cítí, jak mu po tváři ztékají pramínky krve a stejně
tak i po jeho dlani, kterou má přiloženou na ráně od nože.
Položí se na záda a pokusí se zhluboka nadechnout, jelikož
začíná pociťovat menší slabost.
„Luhane?“
ozve se konečně z telefonu Kyuhyunův hlas.
„Proč
ti tak trvalo to zvednout?!“ neodpustí si Lu, ale poté znovu
zalapá po potřebném vzduchu, když se mu trochu zamotá hlava –
kdyby neležel, jistě by upadl, „kde je Ryeowook?“
„Doma,
vedle v pokoji. Proč? Chceš mu něco?“
„Ř-řekni
mu, ať nevychází ven, zavře si okna a klidně se i zam-“ dojde
mu dech, když jeho tělem opět projede silná bolest, „za-zamkne!“
dostane ze sebe konečně.
„Luhane,
děje se něco?“ zeptá se nechápavě Kyu.
„Prostě
buď s ním, jasný?“ zašeptá, jelikož už nemá sílu zvýšit
hlas. Jeho víčka najednou ztěžknou a on je tak nucen zavřít
oči. Silně se kousne do už tak poraněného rtu a pevněji sevře
mobil v ruce.
„Kde
seš?“
„Zůstaň
s Ryeowookem,“ vydechne Lu zoufale, přičemž se začne lehce
kroutit strašlivou bolestí. Otevře oči a zahledí se na rudou
skvrnu na jeho bílé mikině. Na sucho polkne, jazykem si přejede
přes suché rty a s potlačovaným výkřikem položí hlavu zpět
na zem.
„Okamžitě
mi řekni, kde seš!“ naléhá dál Kyuhyun. Z Luhanova slabého
hlasu jasně poznal, že něco není v pořádku. Slyší jeho
zrychlený dech a tichá slova bolesti, která nejspíše nechtěl,
aby je Kyuhyun zaslechl.
„V-ve
skladu kousek o-od š...“ zašeptá a znovu zavře oči, když se
mu vše před ním začne vpíjet do jednoho. Cítí v hlavě
obrovský tlak, hučí mu v uších, přičemž posupně přestává
vnímat.
„Od
školy?“
„J-jo,“
hlesne z posledních sil Lu, načež mu ruka i s mobilem bezvládně
padne vedle těla a on upadne do bezvědomí.
„Luhane?“
osloví jej vyděšeně Kyu, „Luhane!“ když mu nikdo neodpoví,
hovor okamžitě ukončí.
-
„Ani
netušíš, jak se hrozně těším, až mi sem přijdeš představit
nějakou tu slečnu,“ mrkne na svého hnědovlasého synka, který
sklopí hlavu, aby tak zakryl své červenající se tváře.
„Myslíš,
že se to někdy stane, tati?“ zeptá se tiše Wook.
„A
nemělo by?“ zasměje se jeho otec a pohladí jej po vlasech.
„No
já nevím. Ještě jsem nikdy nikoho neměl... Nevím, jak poznám,
jestli toho dotyčnýho vážně miluju, nebo ne,“ vzhlédne k
němu, „ale spíš než to... netuším, jak poznám, že ta osoba
miluje mě. Upřímně miluje,“
Jeho
otec se vřele usměje, „poradím ti, jak na to přijdeš,“
„Jak?“
chytí se okamžitě Wook.
„Je
to vlastně docela jednoduchý. Pokud tady bude někdo, na koho budeš
myslet ve dne, v noci, budeš s ním chtít trávit každičkou
minutu a bude ti jasný, že bez něj prostě nemůžeš být – pak
ho docela určitě miluješ. A i když se ti ta osoba vyzná a ty si
tím pořád nebudeš jistý, protože to může být třeba někdo,
kdo nemá zrovna nejlepší pověst, udělej jedinou věc...čekej,“
„Čekat?“
pokrčí obočí chlapec.
„Ano,
čekat,“ přikývne otec, „čekej, až se ti po třetí vyzná,“
Ryeowook
přivře nechápavě jedno oko, načež se zasměje, „aha. Tak to
se mi asi nestane. Myslím, že jestli se tady vážně někdo takový
objeví, budu si tím, že mě má upřímně rád, stoprocentně
jistý,“
„Víš,
Ryeowooku,“ zakroutí hlavou muž, „tomu bych tolik nevěřil.
Víš, teď si to třeba nemyslíš, ale i tak. Netušíš, jestli se
ti to někdy nestane. Nemůžeš to zaručit,“
„Tak
jak to s tím teda je?“ protočí očima Wook, „proč třetí
vyznání?“
„Je
to takový pravidlo. Mě s ním otec seznámil, když mi bylo asi
tak, jako je teď tobě. Předtím jsem nad tím obracel oči v sloup
stejně jako teď ty, věř mi,“ řekne, přičemž Ryeowookovi na
rtech pohrává menší úšklebek, „nakonec jsem mu byl vděčný,
že mi o tom pravidle řekl. Díky němu jsem poznal, když se mnou
jedna holka nechtěla chodit z lásky, ale jenom proto, aby
zapůsobila na svoje kamarádky,“
„Tati,
tohle mi říkat nemusíš,“ povzdechne si Wook.
„Jo,“
usměj se otec, „jde zkrátka o to, že pokud se ti určitá osoba
vyzná už po třetí, i přesto, že ty ho třeba odmítáš, nebo
mu neříkáš to samý, pak si můžeš být jistý, že to myslí
upřímně,“
„Není
to hloupost?“
„Není,
protože ten dotyčný se cítí hrozně, když mu nevpadneš do
náruče hned potom, co ti poprvé řekne, že tě miluje. Chce to
hromadu odvahy to říct třikrát,“
„A
seš si jistý, že by někdo měl takovou trpělivost?“
„Pokud
tě upřímně miluje, tak věř tomu, že ano,“
-
Deníčku,
mám
pocit, že se znovu propadám do nějaké deprese... Zase upadám na
dno...
Potřebuji
pomoct.
Cítím
se, že jsem tam, kde jsem byl před Luhanovým příchodem.. Možná
je to ještě horší, kdo ví. Opět mám pocit, že vážně nikoho
nemám. Nikoho, na koho bych se mohl spolehnout, komu bych mohl
věřit, za kým bych mohl jít, když bych měl problémy.
Chybí
mi ten pocit.
Když
jsem byl s Luhanem, přišlo mi, že mám šanci začít znovu.
Myslel jsem, že on je ten, o kterého se můžu kdykoli opřít.
Ten, na kterého tak dlouho čekám.
Spletl
jsem se.
Deníčku,
ani netušíš, jak moc mě to bolí a ničí.
Otevře
dveře a pomalu vykoukne na chodbu. Rozhlédne se na obě strany a
když uvidí, že tam nikdo není, vyjde ven a dveře za sebou zase
tiše zavře. Pár kroky přejde k nedaleké koupelně, do které
ihned zaleze, zavře dveře a otočí klíčem v zámku. Vydá se k
vaně, přičemž pohledem zavadí o svůj odraz v zrcadle, proto
rychle hlavu odvrátí – nechce se na sebe dívat.
Dojde
k vaně a přejede po ní svými roztřesenými prsty. Otočí
kohoutkem a pustí do ní proud studené vody. Pomalu si začne
rozepínat svou košili, načež ji lehce nechá sklouznout z jeho
ramen, čímž se odhalí jeho vyhublé a bledé tělo s několika
modřinami, které mu nedávno způsobila jeho matka.
Nechci
to dělat znovu – věř mi.
Ale
cítím, že tomu nedokážu zabránit. Předtím to bylo to jediné,
co mě té bolesti aspoň na chvíli zbavilo. Bolest vnější
dokonale přehlušila tu vnitřní. Je to vážně uvolňující,
ačkoli to zanechává nepěkné stopy.
Ale
co? Dlouhé rukávy to vše dokážou skrýt.
Ze
své kapsy u kalhot vytáhne malý ostrý předmět, který si s
sebou vzal ze svého domu. Doufal, že jej nepoužije, ovšem jak to
tak vypadá, přeci jen to udělá. Musí. Je to jediná úleva,
která se mu v tuto chvíli nabízí.
Promiň,
tati.
Vypne
vodu a vleze si do vany - stále napůl oblečený. Tiše sykne, když
se do jeho kůže zabodne chladná voda a způsobí mu menší třes
celého těla.
Ponoří
se do vody co nejvíce to jde a zhluboka se nadechne. Ruku, v níž
třímá onu žiletku, si přitáhne před obličej, aby si mohl ten
ostrý předmět lépe prohlédnout. Z koutku jeho oka samovolně
vyteče horká slza a spadne do ledové vody, kde se ve vteřině
ztratí.
Promiň,
tati.
Přiloží
žiletku k již zjizvenému zápěstí a skousne si ret. Řízne.
Jednou, dvakrát.
Upustí
předmět a ten tiše dopadne na dno vany. Ryeowook si krvácející
ruku opře o okraj vany, přičemž cítí, jak mu po konečcích
prstů ztékají pramínky jeho vlastní krve. Zakloní hlavu a
zadívá se do stropu, zatímco se z jeho očí stále kutálejí
slané kapky slz. Vydechne a zavře oči.
Promiň...
Luhane...
Tyyyy!!! To si snad dělaš srandu? To ti nestači co jsi udělala Luhanovi, co musiš ubližit i Wookovi?! Ja do utery nepřežiju. Strašne moc se těšim na dalši dil.
OdpovědětVymazatTo nemyslíš vážne , že ?! .. aaaaaa -.-
OdpovědětVymazatPrečo im ubližujeeš ? TT :D
Teším sa na ďalší diel ^^
Milujem túto ff :3
Prosíím dalšíí! *-* A dej ho sem dřív, protože do úterý to nepřežiju! O.O
OdpovědětVymazat*crying * ty mě chceš zabít -.- :D ale teď vážně PROČ JIM TOHLE DĚLÁŠ?! Bože proč ㅠ.ㅠ asi si do toho polštáře dám nějaký železný předmět :DD prosím potřebuji další díl *-* budu mít absťák! 0_0 no taaaak prosím plosim dělám psí oči :D
OdpovědětVymazatPrečo? Prečo? O.o dúfam, že Kyu nájde Lula včas...... :) akooo..chápem, že je Wook frustrovaný alebo čo...ale toto ne "_" neee...do utorka nevydržím ---cem další diel..hneď !!! :D <3
OdpovědětVymazatNo tááák dalšííí dííííl!!! Mooooc prosííím!!!! Tohle se prostě nedělá!!! :'''''(((
OdpovědětVymazatWow tak to bylo něco prosím další dil
OdpovědětVymazatJežiši kriste...chudák Kyuhyun, ten aby se z toho zbláznil.
OdpovědětVymazatMusí najít Luhana a pomoci mu, aby se dostal včas do nemocnice. A Kai se Sehunem jsou pěkný sráčí, že utekli a Luhana tam nechali. Doufam, že se jim to co nejdřív vymstí...
A teď i Wook, který si podřezal žíly. Vím, že to pro něj musí být těžký, ale co tím chtěl sakra dokázat? Komu tím vlastně pomůže? Zase jen sobě...
No...netrpělivě čekam na další díl...
komentuju to poprve,a le ctu od zacatku. Ty me chces zabiiit!!! do utery neprezijuuu!!! Dalsi diiil, prosiiiim!!!! :(:(:(:(:( !!!!
OdpovědětVymazatDalšíííí!!! :( :( :(
OdpovědětVymazat