neděle 14. prosince 2014

HEART ATTACK // 9. část // By Hyunii



Fandom: EXO
Hl. Postavy: Suho, Sehun, Kris
Vedlejší postavy: Zbytek EXO
Pairing: SeHo, KaiSoo, XiuHan, Kris/Lay, Kris/Suho, Lay/Tao, Sehun/Chen, BaekYeol
Počet dílů: 9/?
Autor: HyuniiLee




Tak tady máte další díl Heart Attack... a jo zabijete mě. Hehe.. když já se nakonec rozhodla, že to tak prostě musí být. Mianhe! ENJOY!




„K-Kai?“

„Kyungsoo já vím, že to máš teď těžký, ale nemůžeš si ten vztek a stres vybíjet trochu jinak?“ zašeptal v těsné blízkosti menšímu do ucha hned po tom, co ho přišpendlil ke zdi na školním dvoře. Dneska byli zázračně ve škole a zrovna měli hodinu tělocviku. Učitel byl na všechny studenty pěkně naštvaný, protože některým jedincům se nechtělo nic dělat, a tak to odnesli prakticky všichni. Holky uklízely šatny a kluci museli běhat trestná kolečka. Kyungsoo neprotestoval a prostě dělal, co musel, ale hodně přeháněl na rozdíl od ostatních, kteří uběhli asi sedmé kolo on už běžel skoro patnácté. Kai se na to nemohl dívat a tak v nestřeženou chvíli vzal chlapce stranou.

„Pusť mě... učitel nás zabije,“ zakňučel Kyungsoo a snažil se od sebe Kaie odstrčit. Ano uznával. Kai měl pravdu, už to byly tři dny a o Suhovi stále žádná zpráva. Luhan byl na nervy a z toho byl automaticky na nervy taky i on sám. Proto dělal cokoli u čeho na to všechno nemusel myslet. A aby toho nebylo málo tak se mu nelíbila ani tahle přílišná blízkost Kaie. Ale to už bylo o jiných pocitech...

„Nezabije, protože to nezjistí,“ řekl a chytl jeho zápěstí načež ho znovu natiskl na zeď. Už to vážně nehodlal protahovat. Nejenom, že mu chtěl za každou cenu pomoct, aby se mu nesložil z vysílení, ale hlavně už dlouho, přesněji řečeno od doby, co byl naposled u něho doma, toužil se tomu malému vyznat. Nejprve byl sám ze sebe překvapený, protože si dost dobře pamatoval, když poprvé pomyslel na Kyungsooa jiným způsobem než jako na kamaráda. Nevěděl, kde se to v něm vzalo, ale chtěl ho vlastnit celého a něco mu říkalo, že by to Kyungsoo mohl cítit taky, protože i když to Kaiovi zase tolik nepálí, tak si nemohl nevšimnout náznaků.

Kyungsoo se zadíval do očí Kaie a polkl, nikdy tenhle pohled u svého kamaráda neviděl a to si myslel, že ho zná dokonale. Břichem se mu rozlétlo hejno motýlů, když se Kai sklonil blíž k jeho obličeji. Srdce se mu rozbušilo neuvěřitelnou rychlostí. Jeho tělo reagovalo spíš automaticky, než aby nad ním mohl držet nějakou kontrolu. Tu zcela převzal Kai. To si z něj Kai jen střílí nebo by vážně mohl opětovat jeho city?

„Kai?“ zašeptal Kyungsoo a cítil jak se mu do tváří hrne krev. Pokud si z něj vážně střílí, tak se ale každopádně dozví, co k němu cítí, protože tohohle by si už nevšiml jen slepý.

„Nemysli na to a promiň mi,“ pousmál se Kai těsně před tím, než zabránil menšímu se zeptat, co by mu měl prominout. Zavřel oči a přitiskl své rty na ty jeho. Ucítil škubnutí a jak pod ním menší ztuhnul. To mu na chvilku přivedlo pochyby do jeho mysli, ale nebyl schopný přestat, plně si užíval chuť těch měkkých polštářků. Samotnému mu vybuchl ohňostroj v hlavě a bál se, co bude až se Kyungsoovi podívá do očí. Jenže přestat musel. Velice pomalu se odprostil od jeho rtů, neodolal a uždibl z nich ještě jednou a pak se s konečnou platností odtáhl. A pohled, který se mu naskytl ho nutil se kontrolovat ještě víc, krucinál jsou přeci na školním dvoře. Rudé tváře a rychlé oddechování. Kyungsoo nevěděl co to bylo za pocit, ale shledával ho naprosto dokonalým. Jeho první polibek... navíc od Kaie.

xxx

Možná už byl natolik zoufalý, že mu byl jedno i jeho vlastní život. Sehun se rozhodl, že si Suha najde sám ať to stojí co to stojí. Jenže to by nejdřív musel najít jeho bratra Krise, a tak se vydal mezi ty nejhorší lidi do těch nejhorších míst. Když potřebujete najít vraha musíte mezi ostatní kriminálníky. Jak prosté, ale očividně si neuvědomoval, i jak moc nebezpečné. Měl štěstí, že se mu nic nestalo. Nějaký dealer, který kromě toho, že ho navedl na správnou adresu mu ještě samozřejmě nabídl nějaké drogy. Neměl v úmyslu ho naštvat a už jenom proto, že mu dal cennou informaci nemohl odmítnout. Koupil balíček pervitinu a pak zmizel, co nejdál, kde se ho samozřejmě hned zbavil. S drogama si začínat nebude, to fakt ne.

Bingo! Stál před domem, kde údajně měl být naposledy Kris viděn. Chvíli zvažoval situaci, má nebo ne? Nemohl riskovat. Kris by byl schopný ho zabít. Tím si byl jistý. Prostě byl rozhodnutý si na něj počkat, i kdyby tu měl stepovat několik dní.

xxx

„Ty mě nepřestaneš štvát?“ zavrčel Kris na záda Suha, když znova nechal skoro všechno jídlo, tak jak mu ho Kris přinesl.

„Nemám hlad,“ zamručel Suho.

„Něco jsem ti snad s tím jídlem říkal ne?“ nemělo cenu být naštvaný, zabít ho nemohl, tak se hold musel snížit k tomu, že ho bude prosit.

„JoonMyune.. prosím, nebuď idiot. Sněz aspoň to ovoce,“ posadil se na postel vedle Suha a strčil mu jablko pod nos. Mladší otevřel oči, když ho oslovil jeho pravým jménem. Povzdechl si. Tak asi plán umřít hlady nevyjde. Otočil se na Krise a posadil se.

„Fajn najím se, ale sundej mi to,“ řekl a nastavil svoje ruce. Kris se nejdřív zamračil, odložil jablko na stůl a vytáhl klíček ze zadní kapsy kalhot.

„Opovaž se něco udělat,“ upozornil ho, když mu odemknul pouta. Suhovi nezbývalo nic než přikývnout, stejně moc dobře věděl, že by mu nějaký zdrhání bylo prd platný, když ani neví kde je. Promnul si zápěstí, byla to úleva po několika dnech mít volné ruce. Prakticky strávil celou dobu přivázaný a spoutaný. Nic příjemného, ale po jednom dni mu došlo, že nemá cenu protestovat. Kris mu musel vrazit asi dvacet facek než to pochopil. Nemluvě o tom, když chtěl jít na záchod. Už nikdy víc. Proto se rozhodl aspoň trochu spolupracovat, a i když byl stále spoutaný na jednom místě, alespoň teď ho už Kris nemlátil, dokonce mu konečně nechal i v koupelně soukromí.

„Můžu se na něco zeptat?“ řekl Suho po chvilce, když do sebe ládoval nějaké chleby a zeleninu. Kris zvedl pohled od novin a zadíval se na mladšího.

„No?“

„Proč tohle děláš?“ probodl ho pohledem Suho. Vážně ho to zajímalo, jak se k tomu dostal a jak to vůbec může udělat vlastnímu bratru. Kris se zamračil, odložil noviny na stůl a přešel k Suhovi.

„Do toho ti nic není,“ odpověděl a chytl jeho zápěstí. Suho sebou škubl. Asi to nebyl dobrý nápad se ho ptát.

„Počkej!“ snažil se blonďáka zastavit, ale to už mu nandával znovu ta železná pouta a tentokrát je utáhl ještě o jeden stupeň víc až mu z toho vyhrkly slzy. Kris sebral tác s nádobím a zmizel z pokoje.

„Zatraceně.. proč?“ zakňučel Suho, jak se mu kov zařezával do kůže.

Xxx


Už tam trčel skoro pět hodin a nic se nedělo, silně začal pochybovat o tom, že tam vůbec jsou. Sehun se snažil v některém z oken zahlédnout třeba jen stín, aby měl alespoň malý důvod tu ještě stepovat, ale nic. Ve chvíli, kdy se to už chystal vzdát se najednou rozrazily dveře od domu a blonďák s černými brýlemi a kabátem až ke kolenům vyběhl přes ulici. Sehunovi se rozzářily oči. Konečně šance!

Když si byl jist, že ho Kris nemůže vidět přeběhl přes silnici až k velkým dveřím a pokusil se je otevřít. Šlo to ztěžka, ale staré dveře a zrezlý zámek po chvilce povolili. Na nic nečekal, věděl, že se Kris může každou chvilku vrátit, a tak hned začal prohledávat všechny dveře, na které narazil. Prošel celé spodní patro, ale nic nenašel. Ne moc nadšeně se podíval na schody do druhého patra pak z okna, aby zkontroloval zda se Kris nevrací, a když si byl alespoň trochu jist, tak vyběhl schody nahoru a vrazil do prvních dveří.
Suho slyšel rychlé kroky na chodbě a tlumené rány. Přemýšlel, co tam asi dělá. Nechtěl ho tak moc naštvat. Zápěstí ho stále bolelo a cítil, jak se mu pod kovem udělaly pěkné modřiny. Pohled zabodl do dveří, když zaslechl dupání po schodech a málem dostal infarkt, když se ony dveře rozrazily.

„Se..Sehune?“ nevěřil vlastním očím.

„Díky Bohu, že žiješ,“ usmál se úlevně mladší a přispěchal rychle k hnědovláskovi na posteli.

„Co tady děláš? Jak jsi mě našel?“ ptal se Suho, ale jeho otázky byly ignorované. Sehun se snažil sundat mu pouta.

„Musíme odsud rychle vypadnout! Zatraceně! Nevíš, kde má klíčky?“ vzdal neúspěšný boj s pouty.

„Klíček nosí u sebe v kalhotech,“ kníkl Suho, jak se snažil snést tu bolest. Sehun si povzdechl a rozhlédl se po pokoji, zda by nenašel něco, čím by se dala pouta otevřít.

„Počkej, hned jsem zpátky, dole jsem viděl nějaké nářadí, snad tam bude něco čím to otevřít,“ řekl spěšně mladší, když se zvedal od Suha, aby rychle zaběhl dolů, jenže v okamžiku, kdy chtěl vyjít ze dveří se jeho obličej střetl se zbraní.

„Dobrý pokus bráško,“ usmál se křivě Kris. Sehun udělal krok zpět do pokoje. Suho vytřeštil oči, když uviděl Krise, jak míří na Sehuna pistolí.


„Neříkal jsem ti, že to máš nechat být?!“ křikl Kris naštvaně a vystřelil. 

3 komentáře:

  1. Bože...to snad ne !!!
    Cos to udělala? Co to udělal Kris? To v něm opravdu není kouska citu? Je to jen bezcitný vraždící stroj? To není možný...
    Jako...doufam, že Sehuna nezabil. Že se do toho nepřipletl i Suho a Kris se jen netrefil...
    Moc se těšim a netrpělivě čekam na další díl...

    OdpovědětVymazat
  2. OMG tak to je dost zajímáví prosím co nejdříve o nový díl jinak doufam že kus citu tam někde Kris bude mít a doufám že ho to nezasahlo

    OdpovědětVymazat
  3. on vystřelil, fakt? To mu nemůžeš udělat, takovému sluníčku :(

    OdpovědětVymazat