Fandom: EXO
Hl. Postavy: Suho, Sehun, Kris
Vedlejší postavy: Zbytek EXO
Pairing: SeHo, KaiSoo, XiuHan, Kris/Lay, Kris/Suho, Lay/Tao, Sehun/Chen, BaekYeol
Počet dílů: 10/?
Autor: HyuniiLee
HA! Tři dny. Musím se pochválit. Hehe... takže teď si du žehlit to, co jsem udělala v předešlém díle. Protože jestli chcete, aby tahle povídka vůbec někdy byla dopsaná, tak mě musíte nechat žít a smířit se s vývojem děje, tak jak ho určuji já :D Ne.. přiznávám... strašně mě baví vás napínat a dělat vám infarkty. Od toho se ta povídka taky jmenuje Heart Attack, že? No tak... co se týče obrázku k tomuhle dílu... moc Kaisoo tam teda není, ale nějak jsem si uvědomila, že tenhle pár ještě svůj obrázek neměl, tak aspoň hezká vsuvečka. No tak si to užijte a napište mi zase nějakej ten komentík! Miluju vás!
ENJOY!
Kaluž
krve, nepřítomné oči a pláč. Díval se na bezvládné tělo
hnědovlasého mladíka. Dech se mu třásl a spadl na kolena vedle
druhého černovlasého chlapce, který se skláněl nad svým
bratrem. Jak to mohl udělat? Proč? Proč všechna ta bolest. Neměl
už dost zničený život? Proč mu sebral i JoonMyuna. Proč?
„Je
mi to líto...,“ zašeptal roztřeseně černovlásek, „omlouvám
se bráško... za všechno, co jsem ti kdy provedl...,“ Starší se
díval na nejmladšího a vrtěl hlavou.
„Kyungsoo..,“
„Lu..,“
kníkl a vrhl se bratrovi do náruče. Luhan nevěděl, co dělat, a
tak nechal slzy volně stéct po tvářích. Sevřel tělo mladšího
a zakřičel do toho krutého a tíživého ticha.
„PROČ?!“
…
„Lu!
Luhane! Probuď se! No tak!“ snažil se už dobrých deset minut
Minseok o Luhanovo probuzení. Neúspěšně. Málem ho ranila
mrtvice, když ho našel v posteli, jak křičí a pláče ze spaní.
Myslel si, že už ty noční můry odezněly. Tak asi ne.
Světlovlásek se probudil, a když si uvědomil, že se vlastně nic
z toho hrozivého snu nestalo, přísahal by, že slyšel jak mu
spadl kámen ze srdce.
„Xiumine..
já už nemůžu,“ vydechl unaveně a setřel si slzy z tváře.
Minseok se na něj něžně usmál a sevřel jeho dlaň v té svojí.
„Musíš
být silný,“ zašeptal předtím než ho jemně políbil na čelo.
Měl o Luhana opravdu velkou starost. Snažil se ho za každou cenu
udržet v klidu, protože věděl, že Luhan je ten typ člověka,
který v situacích jako je tahle, byl schopný udělat nějakou
šílenost. Což bylo na jednu stranu velmi vtipné, protože Minseok
sám byl docela dobrý šílenec, když se pokusil zkontaktovat
jejich matku. Ta ženská v sobě nemá ani kapku citu. Prý že co
je jí po nich, že je už několik let neviděla, a že se
jistojistě mají bez ní lépe. V tu chvíli byl asi vážně
blázen, když si myslel, že by snad mohla projevit alespoň malý
zájem o to, že jeden syn je ve smrtelném nebezpečí, druhý upadá
do depresí a třetí zaplať pánbůh je na tom ještě docela
dobře, ale je to jen otázkou času, protože Kyungsoo je moc mladý
na to, aby zvládl se postarat o všechno.
„Už
je Kyungsoo doma?“ zeptal se Luhan po chvilce ticha. Minseok ho
pohladil po vlasech a zakroutil hlavou: „Ještě ne, ale neboj se.
Vsadím se, že je někde s Kaiem. A ten se o něj dokáže
postarat,“
„Ten
spratek určitě. Soo se dostal vždycky do nějakého problému jen
kvůli němu,“ zamručel nesouhlasně Lu.
„Proč
mu nedáš šanci? Mě připadá jako férový kluk a nezapomeň, že
ty jsi byl nemlich to samý. Teda spíš já. Nepamatuješ? Jak jsem
tě přemluvil, že půjdeme místo do školy na tu opuštěnou
skládku?“
„Jenže...,“
chtěl protestovat Lu, ale Minseok nadzdvihl obočí a usmál se.
„Nikdy
nezapomenu na ten výraz tvé matky, když nás přivezla policie,“
Po těhlech slovech se Luhan rozesmál. Tehdy to bylo vážně k
popukání, to měl Xiumin pravdu. Bylo jim oboum deset a ještě
hodně dlouho po tom incidentu se sesuvem odpadků na skládce, se o
tom povídalo v sousedství. Xiumin byl vlastně takový Kai v
minulosti. Jenže to neznamenalo, že Kyungsoo musí dělat stejné
vylomeniny.
„Dobrá,
dobrá. Já mu teda šanci dám,“ nafouknul tváře Luhan a
protočil očima. Vážně mu někdy ty přesvědčovací schopnosti
jeho přítele lezly krkem. Minseok se široce usmál a povalil
mladšího do peřin.
Xxx
„Oh
Sehun zmizel. Není doma a nikdo ho neviděl už dva dny,“ vtrhl
Tao do Layovi kanceláře.
„Jo
a tady jsou ty otisky prstů z těch záchodů na stadionu. Schodují
se s otisky JoonMyuna a Invisibla,“ dodal ještě spěšně a
položil nějaké papíry Layovi na stůl. Satrší muž se na něj
zamračeně podíval: „Jak zmizel?“
„Chtěl
jsem mu říct, že potřebujeme doplnit některé údaje, ale nebyl
doma a sousedi ho neviděli,“ vysvětlil Tao.
„Volal
jsi i do domu JoonMyuna?“
„Ještě
ne, udělám to hned,“ přikývl blonďák a vrhl se po telefonu na
svém pracovním stole. Lay sledoval mladšího, zatímco přemýšlel,
zda by byl Invisible schopný udělat něco i svému bratrovi.
Jistěže dokázal. Vždyť mu Sehun všecko řekl, takže by byl
blázen, kdyby ho nechal žít. Ovšem... na druhou stranu je to jeho
bratr a Invisible není psychicky nemocný člověk, dělá vše s
rozumem. Není jako ostatní vrahové, a proto ještě nikdy nebyl
dopaden. Jenže, kde by potom Sehun mohl být.
„Dobrý
den, tady Huang Zi Tao. Nemůžeme se zkontaktovat s Oh Sehunem,
nevíte o něm něco?... Aha. Dobře. Děkuji,“ Tao položil
sluchátko a podíval se na Laye.
„Tak?“
„Neviděli
ho, nevědí kde je,“ zavrtěl hlavou mladší a povzdechl si. Lay
se zvedl z křesla a prohrábl si vlasy.
„Vyhlas
po něm pátrání. Teď musíme doufat, že ho Invisible nezabil,“
xxx
Luhan
položil telefon a bezradně se podíval kolem sebe. Sehun zmizel
taky. To snad už nemohla být ani pravda. Kdykoli předtím by mu to
nevadilo, že by ten kluk zmizel, ale teď... Dost. Měl by se
vzpamatovat. Proč vlastně byl vždycky tak nepřátelský vůči
Kaiovi a Sehunovi. Vždyť oni mu nikdy nic neudělali. To jen on sám
se snažil brášky tak moc ochránit a teď se mu to nepovedlo a
vlastně za to nemohl ani jeden z těch dvou.
„Kdo
to byl?“ zeptal se Minseok, když vyšel z kuchyně a postavil před
Luhana hrnek kafe.
„Policie,“
vydechl. Xiumin se na něj podíval.
„Sehun
zmizel,“
„To
snad ne!“ zaúpěl starší a opřel si hlavu o opěradlo pohovky.
Luhan znovu chňapl po telefonu.
„Co
chceš dělat?“ zeptal se Xiumin a sledoval pohyby mladšího.
„Volám
Kyungsoovi. Od teď zůstane doma, nechci riskovat, že zmizí i on,“
řekl trošku vyplašeně Luhan a vytočil číslo jeho bratra.
Minseok ho chytl za ruku: „Neblázni, musí chodit do školy,“
„To
je mi jedno! Pusť mě!“ snažil se vytrhnout ruku z jeho sevření.
V ten okamžik se ozvaly klíče v zámku od hlavních dveří.
„Jsem
doma!“ ozvalo se z chodby a to už Luhan vystřelil z obýváku
následován Minseokem.
„Kyungsoo!“
vykřikl Luhan, ale hned se zarazil, protože nepřišel sám.
„Dobrý
den,“ uklonil se Kai, který stál vedle Kyungsooa.
„Ahoj
Kai,“ usmál se Minseok a šťouchl do Luhana, který po tom
chudákovi házel jeden příšerný pohled za druhým.
„Em..
Budeme u mě,“ usmál se narychlo Kyungsoo, chytl Kaie za ruku a
zatáhl do svého pokoje.
„Co
ten tady zase dělá?“ zavyl Lu a chtěl začít mlátit hlavou o
zeď, ale Xiumin ho zastavil a přitáhl si ho do náruče.
„Tys
neviděl Kyungsooa? Jak zářil? Tady se dějou nemravné věci,“
zachechtal se a zesílil stisk kolem Luhana. A dobře udělal,
protože po těch slovech se začal mladší vzpírat.
„Co
tím jako myslíš?! To teda! Ne! No tak! Pusť mě! To nejde!“
nadával Luhan po cestě, kterou ho tlačil Xiumin zpátky do
obýváku.
…
„Myslím,
že je to v pohodě,“ usmál se Kyungsoo na Kaie, který čekal
uprostřed pokoje, až tam vletí Luhan a vyhodí ho přinejlepším
z okna.
„Jsi
si jistý?“ zašklebil se a přistoupil k menšímu chlapci.
„Naprosto,“
zašeptal Soo a zahleděl se do těch uhrančivých očí. Kai natáhl
ruku ke klice od dveří a otočil klíčkem. Kyungsoo nervózně
polkl a než si stačil uvědomit, co se děje, ležel na své
posteli a nad ním se skláněl jeho přítel.
„Víš,
co jsi slíbil?“ zeptal se nervózně a chytl Kaiovo zápěstí.
„Neboj
se. O nic se nepokusím,“ usmál se sladce Kai a v následujícím
okamžiku se přisál na rty černovláska.
Xxx
Ohlušující
výstřel a výkřik do prázdna.
„Neříkal
jsem ti to?!“ vyštěkl znovu Kris na mladšího. Sehun sledoval se
zděšením vysklené okno, kudy kulka vylétla. Suho se neopovážil
byť jen pohnout.
„U..uklidni
se prosím,“ zakoktal se Sehun a zvedl ruce před sebe. Kris na něj
stále mířil pistolí, ale už jen to, že vystřelil vedle, dávalo
Sehunovi jistou naději, že ho Kris zabít nechce.. nedokáže.
„Přestaň
mi říkat, co mám dělat a vysvětli mi, o co se tady jako snažíš?“
zavrčel nebezpečně. Sehun se podíval po Suhovi, který se
viditelně třásl strachem. Očividně ještě Krise takhle nezažil.
Naštěstí on ano a tak si byl jistý, že se snaží jen nahnat
strach. Na to zná bratra moc dobře.
„Já..
se chtěl jen přesvědčit, že si ho nezabil,“
„A
chtěl si ho osvobodit a zdrhnout, že ano?“
„Krisi..,“
zaúpěl Sehun. Starší si povzdechl, chytl bratrovo zápěstí a
vytáhl ho ven z pokoje. Suho nebyl schopný slova a tak zůstal v
místnosti sám.
„Řekni
mi proč to děláš? Jsi tak natvrdlej? To jsi ještě nepochopil,
že se mi nemáš plést do práce?“ začal hned Kris, jen co
Sehuna zatáhl do vedlejší místnosti. Mladší si promnul zápěstí
a povzdechl.
„Proč
jsi ho ještě nezabil?“ bylo mu jasné, že tu něco nehraje,
protože bylo divné, že ještě několik dní po únosu je Suho
stále naživu. Kris ho měl zabít, tak proč ještě žije.
„Nesmím
ho zabít,“ řekl Kris.
„Proč?“
„Protože
se něco podělalo! Nemám chuť ti to vysvětlovat. Můžeš být
rád, že toho pitomce nezabiju ještě nějakej ten pátek,“
rozhodil naštvaně rukama. Sehun se potutelně usmál.
„Ale
pustit ho nesmíš, že?“
„Na
to ti snad nemusim odpovídat,“ protočil očima Kris.
„Můžu
tu zůstat? Chci ho mít na očích,“ žadonil Sehun a chytl bratra
za ruku.
„Přeskočilo
ti? Je to tady nebezpečné a navíc nebudu riskovat odhalení,“
vytřeštil na něj oči. Jak ho taková pitomost mohla napadnout.
Bráška nebráška, měl sto milionů chutí ho na místě oddělat.
„Nemůžu
ti to dovolit, ale zase na druhou stranu ti můžu slíbit, že ho
nezabiju. Ne já.. protože ten blb dřív zemře na hlad. Co s ním
mám dělat?“
„Nechce
jíst?“ podivil se Sehun. Kris zakroutil hlavou: „Chci ho udržet
naživu, alespoň do doby než mi přijde další rozkaz,“
„Nezabíjej
ho, prosím..,“ Sehuna ničilo poslouchat, že teď sice Suho
nezemře, ale později ano.
„Nemám
na vybranou,“ procedil skrz zuby Kris. Hlavně ať nezačne
brečet..
„Bráško..,“
kníkl přidušeně a snažil se zadržet slzy. Když už na Krise
neplatilo nic jiného, tak hold podpásovku. Sehun moc dobře věděl,
že Kris ho miluje. Přeci jenom jsou bratři.
„Neštvi
mě Hunnie,“ mladší se na něj podíval s uslzenýma očima a
chytl lem jeho košile.
„Prosím,
vždyť jsi Invisible, génius v oboru. Musíš umět zařídit
spousty věcí... věřím ti, že dokážeš provést i falešnou
smrt. Nezabíjej mi ho...,“
Kris
tam stál, s pistolí v ruce a svým bráškou pověšeným kolem
pasu. Povzdechl si. Jak on nesnášel tuhle svoji povahu. Vždyť pro
něj vždycky platilo, že práce je na prvním místě a city
necity, vztahy nevztahy. Je to práce! Jenže Hunnie...
„Přísahám,
že jednou zabiju tebe,“ usmál se odevzdaně a zacuchal Sehunovi
vlasy. Ten se na něj kouknul se zmatením ve tváři. Kris jen
protočil očima a přikývl.
„Já
teda něco vymyslím, ale budeš mi muset pomoct,“
To jsou šoky... Ale jsem ráda, že Kris je přeci jen jiný, než jaký se dělá. I když jeho "práce" si vyžaduje, aby byl tvrdý a nekompromisní. Ale co by neudělal pro svého brášku. Jsem tedy zvědavá, co spolu vymyslí...
OdpovědětVymazatChápu Luhana, že má o Sooa starost, ale docela to přehání. A navíc nevěřím, že by Kai dopustil, aby Sooovi někdo ublížil...
Moc se těšim na další skvělý díl...
Přímo šok já věděla že je Kris dobrák a na bratra vždycky dá těším se na další díl jen tak dál
OdpovědětVymazatUzasnej dil tesim se na dalsi
OdpovědětVymazatOh ty si mi sposobila srdcovy sok na zaciatku :Dinak super diel :3
OdpovědětVymazat