Fandom: EXO
Pairings: ChanSoo, XiuHan, Kray, SeKai, BaekTao, SuChen
Žánr: BoysLove, Yaoi, Fantasy
Autor: HyuniiLee
Počet kapitol: 2/?
Ne nezdá se vám to. Konečně jsem se dokopala a dopsala druhý díl. Je to hrůza stíhat všechny věci naráz jako tančení ve skupině, školu, svoji vlastní tendenci koukat na dorama nebo jen tak sedět u počítače a koukat na videa. Ale psát? Ne to se mi jen tak nechce. Nesnáším se. Ovšem... Je to tu a už to tak je! Konečně! Takže příště, co zase vydám bude buď nějaký one shot nebo Heart Attack. Takže ENJOY!
Chen
se díval do očí toho šedivého Vlka a snažil se vyčíst jeho
následující chování. Nebyl daleko od pravdy, když čekal útok,
ovšem ten přišel z jiné strany než očekával. Bílý Vlk se na
něj vrhl zprava, ale Chen to zpozoroval brzo takže se stačil
vyhnout. Bílý proto zahučel hezky do křoví. To, ale byl jen
jeden. Okamžitě se na Chena vrhli i ti zbylí dva. Ohnal se po tom
nejstatnějším, protože věděl, že černého menšího má těsně
vedle a tomu by se ubránil. Přeci jenom to nejlehčí na konec.
Šedivý výhružně zaštěkal a nadále skočil po Chenovi. Svalil
se na hliněnou zem a Chen konečně okusil sílu svého protivníka.
Jen tak tak se mu dařilo vyhnout se kousnutí. Koutkem oka viděl ty
dva, jak nerozhodně přešlapují kousek od nich. Zvažovali jestli
se připojit do rvačky nebo ne. Popravdě byl Chen rád, že se jim
do toho nechtělo, sám měl dost práce s šedým Vlkem. Ani
nevěděl, kde sehnal tolik síly a odhodil ho na stranu, přesně na
jeden ne moc hezky ostřejší kámen. Chlupáč se na něj nabodl,
ale ani trošku necekl. Chen být ním, by kňučel jako štěně.
Teď by se ovšem neměl zamýšlet nad tím, co by kdyby. Měl by
dávat pozor na ty menší Vlky. Kupodivu ti před ním jen couvli na
stranu a po očku sledovali toho třetího.
„Jsi
celkem dobrý,“ zavyl bolestí.
„Ty
taky.. nechat se nabodnout na ten kámen,“ uchechtl se Chen a
sledoval pozorně šedivého Vlka, který se pomalu postavil na
všechny čtyři.
„Odkud
jste?“ zeptal se Chen, když je všechny znovu přelétl pohledem.
„To
my nevíme,“ odpověděl šedivý.
„Jak
nevíte?“ podivil se Chen. Šedivý si ho chvíli prohlížel, asi
uvažoval. Chen zůstával stále ve střehu, i když pochyboval, že
by se pokusil po tom nárazu znovu zaútočit.
„Žijeme
takhle odjakživa,“ mrouknul bílý Vlk.
„Nepatříme
k žádnému klanu,“ přikývl černý. Je tohle vůbec možné?
Pomyslel si Chen. Vlastně je to možné už se s některými
podobnými případy setkal. Ovšem vždy tomu předcházelo
vyhnanství z určitého klanu nebo ztráta paměti jedince, což
vždy znamená ztrátu znamení. Znamení... no jasně.
„A
co vaše znamení?“ zeptal se.
„Žádná
nemáme, to je snad jasné,“ štěkl posměšně šedivý. Chen se
pousmál a přikývl. Jestli říkají pravdu, neměli nikdy možnost
dostat znak svého klanu. Pokud již od mládí žijí mimo. Ale jak
si je tak prohlížel bylo mu jasné, že by se možná ani ještě
nedostali k udílení znamení. Všichni vypadali příliš mladě.
„Ty
jsi nejstarší?“ zeptal se šedivého. Ten se jen usmál a
zakroutil hlavou.
„Naopak.
Já jsem ten nejmladší. To Baekhyun je nejstarší,“ ukázal na
bílého Vlka. Chen překvapeně pohlédl na menšího Vlka. Vypadal
ze všech nejnevinněji. Ten černý byl sice ještě menší, ale
měl tak divoké rysy, že mu připomínal jednoho jejich Vlka z
klanu Isonoe. Bylo mu proto jasné, že nejmenší nebude nejmladší.
Ovšem, že ten nejstatnější bude nejmladší, to by ho nenapadlo.
„Baekhyun,“
vzdechl s údivem a pochopením Chen „A vy se jmenujete?“
„Já
jsem Sehun a tohle je Kyungsoo,“ řekl šedý „A ty jsi kdo?“
Chen
jelikož byl vychovaný se jim uklonil, jak to vždy při
představování má být. Nehledě na to, že byl starší: „Jmenuji
se Chen, jsem narozen v měsíci Thyone roku 1992. Jsem Starší
klanu Isonoe,“
„Thyone?
1992? Tak to jsi mladší než já,“ ozval se pobaveně Baekhyun
„Já jsem měsíc Kale,“
„Nejste
všichni stejně staří?“ podivil se znovu Chen.
„Kyungsoo
je měsíc Kalyke 1993 a Sehun Arche 1994,“ obeznámil ho se
skutečností Baekhyun.
„A
jste spolu od útlého mládí? To si vážně nic nepamatujete? Ze
kterého klanu pocházíte?“ přišlo mu absurdní aby si ve svých
dvou letech nevšiml či nebyl nějak obeznámen s tím, do kterého
klanu patří.
„Nepamatuju
se nic,“ zavrčel Baekhyun a stáhl se za Sehuna. Chen vycítil, že
pravděpodobně narazil na citlivé místo. Prozatím se nebude dál
vyptávat, lepší si držet od odpadlíků – tak jim říkají –
určitý odstup. Trochu popřemýšlel a náhle se mu vnukl nápad.
„Dobrá
tedy. Mám pro vás jeden návrh,“ podíval se po Sehunovi.
„Oč
jde?“
„Nabízím
vám, abyste šli se mnou do Isonoe. Starší Suho by vám mohl
pomoci, co říkáte?“
XXX
„Jeden jedinej důvod mi řekni, proč bych tě teď hned a na
místě neměl zabít?!“
„Už
ti definitivně hráblo! Slez ze mě a přestaň vyšilovat!“
„Tao
má pravdu Suho. Může snad za to?“ Vůdce stočil pohled na
nejmladšího, „A ty Kai se přestaň smát!“ Starší Suho měl
co dělat, aby se psychicky nezhroutil. Už to bylo víc jak dvě
hodiny, co se měl Chen vrátit z Ananke, ale stále nepřicházel.
Ovšem Suho měl někdy v povaze přehánět. Takže ho strach o jeho
nejlepšího přítele ovládl a on se snažil všechnu vinu hodit na
jejich mladého Vlka Taa. A mimo to tu byl i Kai, který si
odehrávající se situaci před ním, náležitě užíval.
„Přísahám,
že jestli se mu něco stane, tak tě zadupu do země. Šel tam
hlavně kvůli tobě!“ pohrozil mladšímu Suho, načež ho konečně
pustil ze svého sevření. Tao jen zakroutil hlavou a jakmile se
zvedl ze země, upravil si límec košile, za který ho Suho tak
pevně držel. Kris poplácal Suha po rameni a pousmál se.
„Není
to nic hrozného, však Chen je dobrý v boji. Určitě se mu nic
nestalo,“ chlácholil ho. Jenže Suho věděl své. Zahalen ve
svých vlastních sebehorších myšlenkách odkráčel do svého
pokoje, zanechávajíc ostatní nechápavě venku na dvoře. Posadil
se k oknu, ze kterého měl dobrý výhled na příjezdovou cestu do
města. Věděl, že Chen je sice dobrý v boji, ale nedávno měl
poraněnou nohu a to ho nenechávalo zrovna chladným. Nemohl si
připustit, že by se mu něco stalo. Hned jak ho Kris poslal na
vyjednávání až do klanu Ananke, byl proti. Nabízel se místo
Chena, ale nejenom, že byl Chen tvrdohlavý a chtěl za každou cenu
jít, že prý se mu nechce ležet doma, že už ležel dost, ale
dokonce i Kris neodbytně tvrdil, že tu Suha potřebuje. Přitom za
celou tu dobu nedělal nic jiného, než že zařizoval každodenní
věci a staral se o všemožné Kaiovi problémy.
Nervózně
sledoval cestu, která vedla z lesa. Opravdu se mu moc nelíbilo
Chenovo zpoždění. Už jen vědomí, že cesta do Ananke vede kolem
území s klanem Kale ho znepokojovalo natolik, že měl co dělat,
aby se hned nezvedl a nešel Chenovi naproti.
XXX
„Suho
sice přehání, ale nemyslíš, že se přeci jenom mohlo Chenovi
něco stát? Dvě hodiny jsou přeci jenom už dvě hodiny,“
zamručel zamyšleně Lay a protáhl se líně na posteli.
„Ještě
ty s tím začínej. Jakoby nestačil Suho,“ změřil si ho
pohledem Kris a šťouchl do něj nohou. Lay se pousmál a obejmul
polštář.
„Já
nic, jen říkám, že na někoho jako je Chen už je to vážně
dlouho,“ pokrčil rameny. Kris se zamračil a pohled stočil k
oknu. Je pravda, že to bylo dlouho, ale on sám byl přesvědčený
o tom, že Chen by se nikdy nenechal zranit. Moc dobře znal jeho
schopnosti a byl si jistý, že kdyby měl snad někomu předat
vůdcovství v Isonoe, byl by to právě Chen. Ten by nejlépe věděl,
kdyby tomu snad někdy došlo, jak vést ostatní do boje.
„Ale
já nechtěl, aby ses začal bát,“ mrouknul znovu a trošičku
pobaveným tónem Lay a zatahal ho za nohavici. Kris se na něj opět
podíval a věnoval mu úsměv. To Laye uklidnilo.
„Pojďme
se bavit radši o něčem jiném, třeba o tom, že už zase končí
Himalia a příští měsíc budeš mít ve sněmu hlavní slovo,
těšíš se?“
„Ani
mi to nepřipomínej. Doufám, že to bude klidný měsíc. Nerad
bych měl tunu práce a ještě řešit nějaké problémy,“
protočil očima Kris a zachumlal se do peřin vedle Laye. Byla
pravda, že se blížil měsíc Isonoe a on se, jako každý rok měl
stát hlavním vůdcem mezi všemi ostatními. Nebyla to zrovna
jednoduchá pozice. Veškerá politika mezi klany padla na jeho hlavu
a on se měl stát zároveň i soudcem všelijakých hašteření se
o území a ze všeho úplně nejvíc se zase těšil, až bude řešit
další podle slov jejich vůdce nekontrolovatelné útoky klanu
Kale na ostatní. Teď si ovšem nechtěl kazit náladu přemýšlením
nad jeho budoucí prací. Věřil, že všechno rychle uteče a nic
zajímavého se dít nebude.
XXX
Jen
co ho spatřil, vyběhl ze svého pokoje směrem rovnou ven k branám
města. Po cestě málem sestřelil zadumaného Chanyeola a dokonce
si svým počínáním, aniž by to věděl nebo snad chtěl,
takzvaně šplhnul u Kaie, který byl opět přítomen.
„Můžeš
mi laskavě vysvětlit, kde vězíš?!“ křikl hned na příchozího
Chena.
„Taky
tě zase rád vidím,“ pronesl ani ne nijak překvapeně Chen a
zkřížil ruce na prsou.
„Víš,
jaký jsem měl strach ty pitomče?“ podíval se na něj ublíženě
Suho.
„Nechápu
proč,“ zachechtal se Chen. Suho po něm střelil vražedným
pohledem a pak pokrčil rameny, nač se nervovat, když už je
vlastně tady, živý, zdravý, nic se nestalo. Nebo snad?
„Tak
řekneš mi proč jdeš tak pozdě?“ Chen se podrbal na hlavě a
otočil se na tři mladíky stojící za ním.
„Potkal
jsem je v lese, původně mě chtěli zabít, ale to není důležité.
Nabídl jsem jim, aby se mnou šli do Isonoe, jsou to odpadlíci,“
promluvil směrem k Suhovi, který si měřil Vlky ne moc hezkým
pohledem a jakmile uslyšel, že ho chtěli zabít, tak mu brada
klesla a on se vyjeveně kouknul zpátky na svého kamaráda Chena.
„Řekni,
že si jen děláš srandu, že jo?“ nevěděl na kolik to myslel
vážně, ale představa, že mu sem znovu někdo přivedl odpadlíky,
navíc ještě k tomu po tom, co se pokusili údajně zabít Chena. A
nejhorší na tom bylo, že je přivedl samotný Chen.
„Nevidím
důvod, proč bych je sem nemohl vzít. Nejsou první ani poslední,“
pokrčil rameny Chen a usmál se na Suha.
„Takže
mi chceš říct, že oni tě málem zabijou a ty jim nakonec ještě
nabídneš ubytování? Ty ses dočista zbláznil! Co to s tebou
provedli v tom zatraceným Ananke?!“ Suho musel zvýšit hlas,
protože přesně tuhle věc na Chenovi neměl rád a to tu, že se
absolutně nerozumně rozhodoval. Ten by mu snad byl schopný dovést
i člověka, který by ho postřelil a ještě by se u toho dokázal
usmívat jako blbeček a tvrdit mu, že to nic není.
„Ale
ale.. nečerti se a zavolej vůdce, moc dobře víš, že je musíme
představit,“ usmál se povzbudivě Chen a objal Suha kolem ramen.
Ten jen něco nesmyslného zabručel a nasupeně se vydal nazpátek
do jejich hlavního sídla. Chen miloval, když ho takhle mohl
trápit. Otočil se na ty tři a řekl jim ať jej následují.
XXX
Co to říkal? Že všechno snad proběhne klidně? Ono to ještě
ani nezačalo a už tu má zase co na práci. Kris seděl na židli
ve své pracovně a čekal až mu Starší Suho a Chen přivedou ty
tři odpadlíky. V duchu nadával na všechno a všechny, že si
nemůže užít chvilku klidu osamotě s Layem. Pohledem sjel zrovna
na Laye stojícího kousek od něj s ještě znatelnou zarudlou
tváří. Ano. Přísahá, že všechny zabije. To, co se chystali
dělat bylo ještě znatelné na obou. Je večer krucinál! I vůdce
si zaslouží odpočinek od práce nebo ne?
Jeho
přemýšlení přerušily otevírající se dveře, ze kterých
nakráčel s tím svým věčným úsměvem Chen, za ním Suho a pak
následně tři mladí muži. Už na první pohled se mu na nich něco
nezdálo.
„Tak
to jsou oni. Baekhyun – nejstarší. Kyungsoo. A Sehun –
nejmladší,“ představil je Chen a pokračoval, „narazil jsem na
ně po cestě z Ananke. Nehledě na to, že mě napadli. Všechno
jsme si vyříkali a já jim nabídl azyl u nás. Věřím, že by se
mohli naučit žít v Isonoe,“
Kris
nebyl ani překvapený. Byl na Chenovo jednání zvyklý a velmi ho
pobavil výraz, který měl při slovech „Nehledě na to, že mě
napadli.“ Suho. Každopádně i to musel zohlednit, ale jeho
myšlení se neubíralo stejným směrem jako Chenovo. Musel stát na
Suhově straně.
„Dej
mi jeden rozumný důvod, proč bych je měl přijmout. Napadli tě
Chene a ty si je dovedeš až k nám. Jak jim mohu věřit?“ jeho
pohled se střetl s pohledem nejstaršího ze tří. Baekhyun se
smutně a ublíženě zadíval do očí vůdce. Nelíbilo se mu, že
ho odsoudil tak rychle. Sehuna jeho vyjádření pravděpodobně
naštvalo, soudě podle jeho výrazu, ale Kyungsoo ho držel na uzdě.
„Neunáhluj
se. Prosím. I když mě napadli. Nemají výchovu, nemají kde být.
Slíbil jsem jim azyl pod podmínkou, že se mě nepokusí zabít,“
Chen se snažil změnit Krisův názor, ten ovšem vypadal neoblomě.
„Nemáš
slibovat. Ty nemáš oprávnění, i když jsi Starší. Chene
zamysli se,“ vstoupil do toho Suho.
„Ano
jsem Starší a právě proto milý příteli,“ usmál se Chen,
„nejsem Starší právě proto, abych ti dobře poradil a rozhodnul
též o tom, kdo má právo na učení Isonoe?“ zahleděl se upřeně
na vůdce. Kris věděl, že má Chen pravdu, ale nelíbli se mu. Už
tu měli dost problému s jinými klany. Zhluboka se nadechl a
zakroutil hlavou.
„Neudělám
to,“ řekl rezolutně.
„Pomož
jim,“ ozvalo se najednou z rohu místnosti. Všechny pohledy se tam
stočily a Kris se donutil k úsměvu.
„Layi,
tohle není-,“
„Proč
jim nedáš šanci?“ zeptal se zmateně Lay a zahleděl se s milým
a upřímným úsměvem na tři mladíky. V něčem mu připadali
zvláštní, ale zároveň moc dobře věděl, jak se právě teď
cítí. Chtěl jim pomoct a moc dobře věděl jak.
„Nemám
k tomu důvod,“ povzdechl Kris.
„Pomož
jim, jako jsi tehdy pomohl mě,“ vpálil mu Lay. Chen byl celkem
překvapený, ale byl rád. O Suha se pokoušely mdloby a odpadlíci
se po sobě podívali s nadějí vepsanou v očích. Kris nevěřil,
že proti němu Lay použil tuhle věc. Ano byla pravda, že Lay byl
jako oni. Před nějakou dobou byl taky odpadlíkem a nikdo ho
nechtěl přijmout. Kris si ale vydobyl jeho místo a Lay se stal
oficiálním členem Isonoe. Byl si jistý, že jim Lay rozumí a teď
se vcítil do jejich situace mnohem lépe než kdokoli jiný v
místnosti. Kris si znovu povzdechl a ještě jednou si všechny
změřil pohledem. Nechtěl Layovi ublížit a moc dobře věděl, že
kdyby se rozhodl neposkytnout jim pomoc, Lay by s ním už
nepromluvil. S velkou nevolí tedy svolil.
„Dobře.
Ale dostanou je na starost Vlci z hlavního sídla. Nepošlu je do
klasických škol. Budou zde. Stále pod dohledem,“
Chudák Kris. Není jednoduché udržet tu smečku vlčat v klidu. Vždy se najde aspoň jedno nezbedné vlče, které musí dělat problémy. Ale je dobře, že se do toho vložil Lay, který jako jediný ví, jak se ty tři vlčata cítí, protože jinak by jim Kris nepomohl.
OdpovědětVymazatMoc se těšim na další díl.
A kde je další díl???
OdpovědětVymazatWaaaa....nádhera........pokračovanie...plosím :) <3
OdpovědětVymazat