neděle 9. listopadu 2014

softness of wolf claws // II. Part //


Fandom: EXO
Pairings: ChanSoo, XiuHan, Kray, SeKai, BaekTao, SuChen
Žánr: BoysLove, Yaoi, Fantasy
Autor: HyuniiLee
Počet kapitol: 2/?


Ne nezdá se vám to. Konečně jsem se dokopala a dopsala druhý díl. Je to hrůza stíhat všechny věci naráz jako tančení ve skupině, školu, svoji vlastní tendenci koukat na dorama nebo jen tak sedět u počítače a koukat na videa. Ale psát? Ne to se mi jen tak nechce. Nesnáším se. Ovšem... Je to tu a už to tak je! Konečně! Takže příště, co zase vydám bude buď nějaký one shot nebo Heart Attack. Takže ENJOY!






Chen se díval do očí toho šedivého Vlka a snažil se vyčíst jeho následující chování. Nebyl daleko od pravdy, když čekal útok, ovšem ten přišel z jiné strany než očekával. Bílý Vlk se na něj vrhl zprava, ale Chen to zpozoroval brzo takže se stačil vyhnout. Bílý proto zahučel hezky do křoví. To, ale byl jen jeden. Okamžitě se na Chena vrhli i ti zbylí dva. Ohnal se po tom nejstatnějším, protože věděl, že černého menšího má těsně vedle a tomu by se ubránil. Přeci jenom to nejlehčí na konec. Šedivý výhružně zaštěkal a nadále skočil po Chenovi. Svalil se na hliněnou zem a Chen konečně okusil sílu svého protivníka. Jen tak tak se mu dařilo vyhnout se kousnutí. Koutkem oka viděl ty dva, jak nerozhodně přešlapují kousek od nich. Zvažovali jestli se připojit do rvačky nebo ne. Popravdě byl Chen rád, že se jim do toho nechtělo, sám měl dost práce s šedým Vlkem. Ani nevěděl, kde sehnal tolik síly a odhodil ho na stranu, přesně na jeden ne moc hezky ostřejší kámen. Chlupáč se na něj nabodl, ale ani trošku necekl. Chen být ním, by kňučel jako štěně. Teď by se ovšem neměl zamýšlet nad tím, co by kdyby. Měl by dávat pozor na ty menší Vlky. Kupodivu ti před ním jen couvli na stranu a po očku sledovali toho třetího.

„Jsi celkem dobrý,“ zavyl bolestí.
„Ty taky.. nechat se nabodnout na ten kámen,“ uchechtl se Chen a sledoval pozorně šedivého Vlka, který se pomalu postavil na všechny čtyři.
„Odkud jste?“ zeptal se Chen, když je všechny znovu přelétl pohledem.
„To my nevíme,“ odpověděl šedivý.
„Jak nevíte?“ podivil se Chen. Šedivý si ho chvíli prohlížel, asi uvažoval. Chen zůstával stále ve střehu, i když pochyboval, že by se pokusil po tom nárazu znovu zaútočit.
„Žijeme takhle odjakživa,“ mrouknul bílý Vlk.
„Nepatříme k žádnému klanu,“ přikývl černý. Je tohle vůbec možné? Pomyslel si Chen. Vlastně je to možné už se s některými podobnými případy setkal. Ovšem vždy tomu předcházelo vyhnanství z určitého klanu nebo ztráta paměti jedince, což vždy znamená ztrátu znamení. Znamení... no jasně.
„A co vaše znamení?“ zeptal se.
„Žádná nemáme, to je snad jasné,“ štěkl posměšně šedivý. Chen se pousmál a přikývl. Jestli říkají pravdu, neměli nikdy možnost dostat znak svého klanu. Pokud již od mládí žijí mimo. Ale jak si je tak prohlížel bylo mu jasné, že by se možná ani ještě nedostali k udílení znamení. Všichni vypadali příliš mladě.
„Ty jsi nejstarší?“ zeptal se šedivého. Ten se jen usmál a zakroutil hlavou.
„Naopak. Já jsem ten nejmladší. To Baekhyun je nejstarší,“ ukázal na bílého Vlka. Chen překvapeně pohlédl na menšího Vlka. Vypadal ze všech nejnevinněji. Ten černý byl sice ještě menší, ale měl tak divoké rysy, že mu připomínal jednoho jejich Vlka z klanu Isonoe. Bylo mu proto jasné, že nejmenší nebude nejmladší. Ovšem, že ten nejstatnější bude nejmladší, to by ho nenapadlo.
„Baekhyun,“ vzdechl s údivem a pochopením Chen „A vy se jmenujete?“
„Já jsem Sehun a tohle je Kyungsoo,“ řekl šedý „A ty jsi kdo?“
Chen jelikož byl vychovaný se jim uklonil, jak to vždy při představování má být. Nehledě na to, že byl starší: „Jmenuji se Chen, jsem narozen v měsíci Thyone roku 1992. Jsem Starší klanu Isonoe,“
„Thyone? 1992? Tak to jsi mladší než já,“ ozval se pobaveně Baekhyun „Já jsem měsíc Kale,“
„Nejste všichni stejně staří?“ podivil se znovu Chen.
„Kyungsoo je měsíc Kalyke 1993 a Sehun Arche 1994,“ obeznámil ho se skutečností Baekhyun.
„A jste spolu od útlého mládí? To si vážně nic nepamatujete? Ze kterého klanu pocházíte?“ přišlo mu absurdní aby si ve svých dvou letech nevšiml či nebyl nějak obeznámen s tím, do kterého klanu patří.
„Nepamatuju se nic,“ zavrčel Baekhyun a stáhl se za Sehuna. Chen vycítil, že pravděpodobně narazil na citlivé místo. Prozatím se nebude dál vyptávat, lepší si držet od odpadlíků – tak jim říkají – určitý odstup. Trochu popřemýšlel a náhle se mu vnukl nápad.
„Dobrá tedy. Mám pro vás jeden návrh,“ podíval se po Sehunovi.
„Oč jde?“
„Nabízím vám, abyste šli se mnou do Isonoe. Starší Suho by vám mohl pomoci, co říkáte?“

XXX

„Jeden jedinej důvod mi řekni, proč bych tě teď hned a na místě neměl zabít?!“
„Už ti definitivně hráblo! Slez ze mě a přestaň vyšilovat!“
„Tao má pravdu Suho. Může snad za to?“ Vůdce stočil pohled na nejmladšího, „A ty Kai se přestaň smát!“ Starší Suho měl co dělat, aby se psychicky nezhroutil. Už to bylo víc jak dvě hodiny, co se měl Chen vrátit z Ananke, ale stále nepřicházel. Ovšem Suho měl někdy v povaze přehánět. Takže ho strach o jeho nejlepšího přítele ovládl a on se snažil všechnu vinu hodit na jejich mladého Vlka Taa. A mimo to tu byl i Kai, který si odehrávající se situaci před ním, náležitě užíval.
„Přísahám, že jestli se mu něco stane, tak tě zadupu do země. Šel tam hlavně kvůli tobě!“ pohrozil mladšímu Suho, načež ho konečně pustil ze svého sevření. Tao jen zakroutil hlavou a jakmile se zvedl ze země, upravil si límec košile, za který ho Suho tak pevně držel. Kris poplácal Suha po rameni a pousmál se.
„Není to nic hrozného, však Chen je dobrý v boji. Určitě se mu nic nestalo,“ chlácholil ho. Jenže Suho věděl své. Zahalen ve svých vlastních sebehorších myšlenkách odkráčel do svého pokoje, zanechávajíc ostatní nechápavě venku na dvoře. Posadil se k oknu, ze kterého měl dobrý výhled na příjezdovou cestu do města. Věděl, že Chen je sice dobrý v boji, ale nedávno měl poraněnou nohu a to ho nenechávalo zrovna chladným. Nemohl si připustit, že by se mu něco stalo. Hned jak ho Kris poslal na vyjednávání až do klanu Ananke, byl proti. Nabízel se místo Chena, ale nejenom, že byl Chen tvrdohlavý a chtěl za každou cenu jít, že prý se mu nechce ležet doma, že už ležel dost, ale dokonce i Kris neodbytně tvrdil, že tu Suha potřebuje. Přitom za celou tu dobu nedělal nic jiného, než že zařizoval každodenní věci a staral se o všemožné Kaiovi problémy.
Nervózně sledoval cestu, která vedla z lesa. Opravdu se mu moc nelíbilo Chenovo zpoždění. Už jen vědomí, že cesta do Ananke vede kolem území s klanem Kale ho znepokojovalo natolik, že měl co dělat, aby se hned nezvedl a nešel Chenovi naproti.

XXX

„Suho sice přehání, ale nemyslíš, že se přeci jenom mohlo Chenovi něco stát? Dvě hodiny jsou přeci jenom už dvě hodiny,“ zamručel zamyšleně Lay a protáhl se líně na posteli.
„Ještě ty s tím začínej. Jakoby nestačil Suho,“ změřil si ho pohledem Kris a šťouchl do něj nohou. Lay se pousmál a obejmul polštář.
„Já nic, jen říkám, že na někoho jako je Chen už je to vážně dlouho,“ pokrčil rameny. Kris se zamračil a pohled stočil k oknu. Je pravda, že to bylo dlouho, ale on sám byl přesvědčený o tom, že Chen by se nikdy nenechal zranit. Moc dobře znal jeho schopnosti a byl si jistý, že kdyby měl snad někomu předat vůdcovství v Isonoe, byl by to právě Chen. Ten by nejlépe věděl, kdyby tomu snad někdy došlo, jak vést ostatní do boje.
„Ale já nechtěl, aby ses začal bát,“ mrouknul znovu a trošičku pobaveným tónem Lay a zatahal ho za nohavici. Kris se na něj opět podíval a věnoval mu úsměv. To Laye uklidnilo.
„Pojďme se bavit radši o něčem jiném, třeba o tom, že už zase končí Himalia a příští měsíc budeš mít ve sněmu hlavní slovo, těšíš se?“
„Ani mi to nepřipomínej. Doufám, že to bude klidný měsíc. Nerad bych měl tunu práce a ještě řešit nějaké problémy,“ protočil očima Kris a zachumlal se do peřin vedle Laye. Byla pravda, že se blížil měsíc Isonoe a on se, jako každý rok měl stát hlavním vůdcem mezi všemi ostatními. Nebyla to zrovna jednoduchá pozice. Veškerá politika mezi klany padla na jeho hlavu a on se měl stát zároveň i soudcem všelijakých hašteření se o území a ze všeho úplně nejvíc se zase těšil, až bude řešit další podle slov jejich vůdce nekontrolovatelné útoky klanu Kale na ostatní. Teď si ovšem nechtěl kazit náladu přemýšlením nad jeho budoucí prací. Věřil, že všechno rychle uteče a nic zajímavého se dít nebude.

XXX

Jen co ho spatřil, vyběhl ze svého pokoje směrem rovnou ven k branám města. Po cestě málem sestřelil zadumaného Chanyeola a dokonce si svým počínáním, aniž by to věděl nebo snad chtěl, takzvaně šplhnul u Kaie, který byl opět přítomen.
„Můžeš mi laskavě vysvětlit, kde vězíš?!“ křikl hned na příchozího Chena.
„Taky tě zase rád vidím,“ pronesl ani ne nijak překvapeně Chen a zkřížil ruce na prsou.
„Víš, jaký jsem měl strach ty pitomče?“ podíval se na něj ublíženě Suho.
„Nechápu proč,“ zachechtal se Chen. Suho po něm střelil vražedným pohledem a pak pokrčil rameny, nač se nervovat, když už je vlastně tady, živý, zdravý, nic se nestalo. Nebo snad?
„Tak řekneš mi proč jdeš tak pozdě?“ Chen se podrbal na hlavě a otočil se na tři mladíky stojící za ním.
„Potkal jsem je v lese, původně mě chtěli zabít, ale to není důležité. Nabídl jsem jim, aby se mnou šli do Isonoe, jsou to odpadlíci,“ promluvil směrem k Suhovi, který si měřil Vlky ne moc hezkým pohledem a jakmile uslyšel, že ho chtěli zabít, tak mu brada klesla a on se vyjeveně kouknul zpátky na svého kamaráda Chena.
„Řekni, že si jen děláš srandu, že jo?“ nevěděl na kolik to myslel vážně, ale představa, že mu sem znovu někdo přivedl odpadlíky, navíc ještě k tomu po tom, co se pokusili údajně zabít Chena. A nejhorší na tom bylo, že je přivedl samotný Chen.
„Nevidím důvod, proč bych je sem nemohl vzít. Nejsou první ani poslední,“ pokrčil rameny Chen a usmál se na Suha.
„Takže mi chceš říct, že oni tě málem zabijou a ty jim nakonec ještě nabídneš ubytování? Ty ses dočista zbláznil! Co to s tebou provedli v tom zatraceným Ananke?!“ Suho musel zvýšit hlas, protože přesně tuhle věc na Chenovi neměl rád a to tu, že se absolutně nerozumně rozhodoval. Ten by mu snad byl schopný dovést i člověka, který by ho postřelil a ještě by se u toho dokázal usmívat jako blbeček a tvrdit mu, že to nic není.
„Ale ale.. nečerti se a zavolej vůdce, moc dobře víš, že je musíme představit,“ usmál se povzbudivě Chen a objal Suha kolem ramen. Ten jen něco nesmyslného zabručel a nasupeně se vydal nazpátek do jejich hlavního sídla. Chen miloval, když ho takhle mohl trápit. Otočil se na ty tři a řekl jim ať jej následují.

XXX

Co to říkal? Že všechno snad proběhne klidně? Ono to ještě ani nezačalo a už tu má zase co na práci. Kris seděl na židli ve své pracovně a čekal až mu Starší Suho a Chen přivedou ty tři odpadlíky. V duchu nadával na všechno a všechny, že si nemůže užít chvilku klidu osamotě s Layem. Pohledem sjel zrovna na Laye stojícího kousek od něj s ještě znatelnou zarudlou tváří. Ano. Přísahá, že všechny zabije. To, co se chystali dělat bylo ještě znatelné na obou. Je večer krucinál! I vůdce si zaslouží odpočinek od práce nebo ne?
Jeho přemýšlení přerušily otevírající se dveře, ze kterých nakráčel s tím svým věčným úsměvem Chen, za ním Suho a pak následně tři mladí muži. Už na první pohled se mu na nich něco nezdálo.
„Tak to jsou oni. Baekhyun – nejstarší. Kyungsoo. A Sehun – nejmladší,“ představil je Chen a pokračoval, „narazil jsem na ně po cestě z Ananke. Nehledě na to, že mě napadli. Všechno jsme si vyříkali a já jim nabídl azyl u nás. Věřím, že by se mohli naučit žít v Isonoe,“
Kris nebyl ani překvapený. Byl na Chenovo jednání zvyklý a velmi ho pobavil výraz, který měl při slovech „Nehledě na to, že mě napadli.“ Suho. Každopádně i to musel zohlednit, ale jeho myšlení se neubíralo stejným směrem jako Chenovo. Musel stát na Suhově straně.
„Dej mi jeden rozumný důvod, proč bych je měl přijmout. Napadli tě Chene a ty si je dovedeš až k nám. Jak jim mohu věřit?“ jeho pohled se střetl s pohledem nejstaršího ze tří. Baekhyun se smutně a ublíženě zadíval do očí vůdce. Nelíbilo se mu, že ho odsoudil tak rychle. Sehuna jeho vyjádření pravděpodobně naštvalo, soudě podle jeho výrazu, ale Kyungsoo ho držel na uzdě.
„Neunáhluj se. Prosím. I když mě napadli. Nemají výchovu, nemají kde být. Slíbil jsem jim azyl pod podmínkou, že se mě nepokusí zabít,“ Chen se snažil změnit Krisův názor, ten ovšem vypadal neoblomě.
„Nemáš slibovat. Ty nemáš oprávnění, i když jsi Starší. Chene zamysli se,“ vstoupil do toho Suho.
„Ano jsem Starší a právě proto milý příteli,“ usmál se Chen, „nejsem Starší právě proto, abych ti dobře poradil a rozhodnul též o tom, kdo má právo na učení Isonoe?“ zahleděl se upřeně na vůdce. Kris věděl, že má Chen pravdu, ale nelíbli se mu. Už tu měli dost problému s jinými klany. Zhluboka se nadechl a zakroutil hlavou.
„Neudělám to,“ řekl rezolutně.
„Pomož jim,“ ozvalo se najednou z rohu místnosti. Všechny pohledy se tam stočily a Kris se donutil k úsměvu.
„Layi, tohle není-,“
„Proč jim nedáš šanci?“ zeptal se zmateně Lay a zahleděl se s milým a upřímným úsměvem na tři mladíky. V něčem mu připadali zvláštní, ale zároveň moc dobře věděl, jak se právě teď cítí. Chtěl jim pomoct a moc dobře věděl jak.
„Nemám k tomu důvod,“ povzdechl Kris.
„Pomož jim, jako jsi tehdy pomohl mě,“ vpálil mu Lay. Chen byl celkem překvapený, ale byl rád. O Suha se pokoušely mdloby a odpadlíci se po sobě podívali s nadějí vepsanou v očích. Kris nevěřil, že proti němu Lay použil tuhle věc. Ano byla pravda, že Lay byl jako oni. Před nějakou dobou byl taky odpadlíkem a nikdo ho nechtěl přijmout. Kris si ale vydobyl jeho místo a Lay se stal oficiálním členem Isonoe. Byl si jistý, že jim Lay rozumí a teď se vcítil do jejich situace mnohem lépe než kdokoli jiný v místnosti. Kris si znovu povzdechl a ještě jednou si všechny změřil pohledem. Nechtěl Layovi ublížit a moc dobře věděl, že kdyby se rozhodl neposkytnout jim pomoc, Lay by s ním už nepromluvil. S velkou nevolí tedy svolil.

„Dobře. Ale dostanou je na starost Vlci z hlavního sídla. Nepošlu je do klasických škol. Budou zde. Stále pod dohledem,“ 

3 komentáře:

  1. Chudák Kris. Není jednoduché udržet tu smečku vlčat v klidu. Vždy se najde aspoň jedno nezbedné vlče, které musí dělat problémy. Ale je dobře, že se do toho vložil Lay, který jako jediný ví, jak se ty tři vlčata cítí, protože jinak by jim Kris nepomohl.
    Moc se těšim na další díl.

    OdpovědětVymazat
  2. Waaaa....nádhera........pokračovanie...plosím :) <3

    OdpovědětVymazat