Fandom:
EXO
Pairing:
TaoHun
Žánr:
Jak se to vezme… Trochu smutné..?
Autor: MeeKyong
Předem
se omlouvám těm, kteří čekají na další díl I Will Protect You, ale nějak se to
nezdařilo.. Mianhae~~ Tak doufám, že se vám aspoň bude líbit tenhle one-shot na
Taa se Sehunem :3 Nějak sem dostala chuť napsat one-shot a napadlo mě to napsat
na tyhle dva, protože se mi začínají spolu docela líbit :3 No… Každopádně,
nevím, kdy bude další díl IWPY, ale slibuju, že se pokusím ho přidat co
nejdříve! Tak zatím ^.^
Už
je to více než pět let, co jsme si řekli, že si každý půjdeme svou cestou. Oba
jsme měli své sny, a ač jsme byli zamilovaní sebevíc, shodli jsme se na tom, že
oba máme šanci najít si někoho lepšího. Nechápu, proč jsem tehdy s tímhle
podlým návrhem souhlasil. Kdyby se to opakovalo, udělal bych to celé jinak.
Nenechal bych ho znovu odejít. Vím, řekli jsme si: „Splníme si své sny a
seznámíme se s někým novým,“ já sice netuším, jak je na tom on, ovšem mě
se to zatím nedaří. Můj sen stát se akčním hercem se propadá pořád hlouběji na
dno hlubokého moře beznaděje. Konkurence je větší, než bych si býval pomyslel.
Smířil jsem se tím, ale poté mi došlo, že kdybych se dostal do televize a stal
se slavným, třeba by si mě všiml a ozval se. Ani nevím, co za hloupou věc nás
to napadlo, když jsme si řekli, že si před sebou smažeme z telefonu číslo
na toho druhého. Vlastně myslím, že tohle napadlo jeho. Teď, když se ohlížím zpět
na tu dobu, přijde mi, že se mě chtěl možná zbavit. Kdo ví. Ale já celé roky
doufám v to, že to tak nebylo. Že to udělal jen pro naše dobro. Možná si
to jen nalhávám, abych se necítil tak hrozně.
___
„No tak Tao!
Dělej! Chyť si mě nebo ti uteču!“ poškádlí jej se smíchem Sehun a bleskově
oběhne stůl v prázdné jídelně. Tao se udýchaně sveze na židli a na znak
protestu si zkříží ruce na prsou.
„Tak uteč,“
našpulí rty a uraženě se zadívá ven z okna. Sehun o sobě moc dobře ví, že
je o dost rychlejší a má větší výdrž a přesto si s ním takhle hraje.
Blonďáček se
zastaví a se soucitným úsměvem se na Taa podívá. Projde kolem několika stolů a
židlí, které jej od něho dělí a obkročmo se na staršího posadí.
„Tohle je ale
podvod,“ přehodí mu ruce přes ramena, spojí je za jeho krkem a nakloní hlavu na
stranu, čímž mu do tváře spadne pár pramínků vlasů.
„Ne, to je jenom
předem uznaná prohra,“ opraví jej a jakoby nezaujatě mu obmotá ruce kolem pasu.
„Tak už se
nemrač, dobře?“ pohladí ho po tváři a několik neposlušných vlásků mu zastrčí za
ouško. Tao se na něj ještě naposledy ušklíbne, ale poté to už nevydrží a po
tváři se mu rozlije upřímný a okouzlující úsměv, který Sehun tolik miluje, a
který kromě něho nedokáže nikdo jiný vykouzlit.
„Ale příště ti
vážně uteču!“ zamumlá, načež se skloní k hnědovláskově tváři a něžně jej
políbí na rty.
___
Tehdy
jsem to bral jako pouhou výhružku, kterou jsem v podstatě ihned po tom
polibku zapomněl, jenže teď mi dochází, že to nejspíš myslel vážně. Tedy, nemám
tušení, od kdy přesně plánoval, že se rozejdeme, ale skutečně utekl. A nejspíš
hodně daleko. Netuším, proč na něho i po těch letech nedokážu zapomenout. Nebo
alespoň na něho přestat myslet. Občas přemýšlím, jak by to s námi bylo,
kdybychom spolu zůstali. Byli bychom spolu i teď? Pohádali se, rozešli a do
smrti se nenáviděli? Nebo bychom se kvůli něčemu rozešli, ale zůstali přáteli?
Tolik bych si to přál vědět. Také mě zajímá, zda si Sehun otevřel svoji vlastní
kavárnu, o které často mluvil. Moc si přál mít svojí kavárnu někde na kraji
města, kde je více klidu. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem nezkusil zajít do
několika nově otevřených kaváren a zjistit, zda jedna z nich není právě
Sehunova. Ano, častokrát jsem se ho pokoušel vypátrat. Jenže, co když on už se
stihl seznámit s někým novým, jako to tehdy říkal? Je také možné, že už je
třeba i ženatý. Takové zjištění by mě docela ranilo. Není to tak, že bych mu
nepřál štěstí, ale já cítím, že od našeho rozchodu se mé city k němu nikdy
ani na okamžik nezměnili. Pořád jej celým srdcem miluji. Chtěl bych vědět, jak
se Sehun cítil po tom, co jsme se od sebe odtrhli. Pro mě to byl ten nejhorší
rok mého života. Postupem času jsem si už docela zvykl na to, že osoba, kterou
miluji, tu se mnou není.
___
„Tak jakpak jsi
dopadl?“ zeptá se Sehuna, jakoby odpověď už předem neznal. Obejme jej zezadu a
bradu mu položí na rameno, přičemž se svou tváří dotkne té jeho.
„Určitě hůř než
ty,“ zamručí a odhodí test na lavici. „Čínština mě prostě nikdy nepůjde,“ Tao
se vřele usměje a políbí jej na krk. „Já mám všechno dobře,“ zachichotá se.
Sehun podrážděně zavrčí a vymaní se z Taova sevření.
„Jenže ty seš
Číňan! Je to vůči mně pěkně nefér, víš to?“ otočí se a ukáže na něho prstem.
Tao se spokojeně zazubí a prsty ovine kolem Sehunova ukazováčku a následně
jejich prsty proplete.
„Stejně nechápu,
proč mě nechceš doučovat,“ zamumlá a svěsí hlavu. Tao ho volnou dlaní chytne za
bradu a donutí ho se na něj podívat.
„Sehunnie, čínština
je jediný předmět, ve kterém jsem lepší než ty, tak mi tu radost neber, hm?“
poprosí jej a přitiskne své rty na Sehunovi.
___
Pokaždé,
když si vzpomenu na tu sladkou chuť jeho rtů, říkám si: „Co když už nikdy
nebudu mít šanci je znovu políbit?“ Když si vzpomenu na jeho teplou náruč, jak
mi pokaždé prsty vplul do vlasů a následně je políbil, pomyslím si: „A co když
už nikdy neucítím to hřejivé teplo a něžné doteky, když mě objímal?“ Vážně mi
tyto věci chybí. Přijde mi, jakoby tady bez něho nebylo místo, kam patřím.
Předtím jsem si byl jistý, že jediné místo na světě, kam skutečně patřím, je
jeho náruč. A teď? Toužím po tom, aby se jednoho dne objevil na prahu mých
dveří se slovy, že toho lituje, že mě neměl opouštět. Doufám, že ho láska
zavede zpět ke mně. Je to jen pouhá naivita? Možná. Přesto věřím, že na mě někde
tam venku stále myslí. Nebo si na mě aspoň občas vzpomene. Vždyť, byli jsme
spolu krásné tři roky. Nejkrásnější tři roky, které jsem zažil. Denně si
v hlavě přemítám tolik nádherných vzpomínek. Zřejmě bych na něho měl
zapomenout a otevřít srdce někomu jinému. Už se objevilo pár lidí, kteří o mě
jevili zájem, ale jakmile se k něčemu schylovalo, přišlo mi, že jsem
nevěrný. Nevím proč. Třeba to bude i tím, že i potom, co jsme se rozešli, oba
jsme si nechali naše prstýnky, které jsme si společně kuoupili. Je to sice
hloupost, já vím, ale i tak si myslím, že dokud si pro ten prsten Sehun
nepřijde, či mi nějak nepředá on ten svůj, stále jsme nějak spojeni.
___
„Nech mě být,“
shodí ze svého ramene Sehunovu ruku, kterou mu tam světlovlásek položí hned po
tom, co jej dožene a zrychlí krok.
„Ale Tao,“
vydechne pobaveně, předběhne jej, postaví se mu do cesty a tím ho přinutí
zastavit. Starší mu věnuje jeden ze svých naštvaných pohledů, ovšem v jeho
případě to spíš vypadá jako pohled zraněného štěněte.
„Tak kdy máte
rande, co?!“ vetře mu do tváře a chce se mu vyhnout a jednoduše si odkráčet
pryč, ale Sehun mu v tom zabrání tím, že jej chytí za ruku.
„Jaký rande?“
donutí ho se vrátit zpět a znovu se mu zadívat do očí.
„Jenom nedělej
Sehune! Myslíš si, že jsem neviděl, jak ses usmíval a byl nadšený po tom, co se
ti ta holka vyznala?!“ zeptá se ho ostře a netrpělivě vyčkává odpověď. Sehun se
pobaveně pousměje, což Taovi zničí i ten poslední plamínek trpělivosti,
rozzuřeně se mu vytrhne a vydá se rychlým krokem pryč od Sehuna. Mladší se za
ním s úšklebkem ohlédne a vzápětí už vyrazí přímo za ním, a jak už je
známo, Tao je o něco pomalejší, takže ho Sehun téměř hned dožene. Znovu mu
vstoupí do cesty, vypočítá si to, hbitě rozpřáhne ruce, což způsobí, že Tao mu
neúmyslně vpadne přímo do náruče, ve které je následně neúprosně uvězněn.
„Hlupáčku,“
pohladí jej po vlasech. Tao se zezačátku snaží vyprostit, tlačí ho dlaněmi do
hrudi, jenže Sehun je navíc i silnější, a proto to po chvíli vzdá a ruce volně
svěsí podél těla.
„Kdyby si tam
zůstal o něco déle, a nevypálil ven z místnosti hned po tom, co ta holka
domluvila…“ trochu se od něho odtáhne, palcem mu přejede nejdříve po obočí,
poté sjede po tváři dolů až ke rtům, „…byla by mnohem větší šance, že mi uvěří,
když jsem jí řekl, že už jsem šťastně zadaný, jelikož bych tě rovnou i představil,“
obeznámí jej a přitiskne se čelem na to Taovo.
Hnědovlásek
zrudne a skousne si ret. Tohle ho nenapadlo. Bože, takový trapas!
„P-promiň,“
dostane ze sebe a pevně k sobě přitiskne víčka. Teď by nejraději zmizel.
„Uvěříš mi, když
ti řeknu, že tě miluju?“ odtáhne se a zadívá se do Taových čokoládově hnědých
očí. Ten jen mírně přikývne a konečně obmotá i on své ruce kolem Sehunova těla
a přitiskne si ho k sobě o něco více.
„Já tě taky
miluju,“ zašeptá, načež spojí jejich rty ve vášnivém polibku.
___
Tak
moc bych si přál slyšet ta sladká slova znovu. Ale ty holky… Bože, jak já
nenáviděl každou, která se na něho jen trochu mile podívala! Chtěl jsem ho mít
celého jen pro sebe. A stejně tak to on chtěl mít se mnou. Taky občas žárlil,
což mě nutilo ho milovat ještě víc. Zažili jsme spolu tolik přenádherných chvil
a nic nám nescházelo. Byli jsme jenom my dva. Nikdo jiný. Lidé kolem nám
záviděli a obdivovali, že se vůbec nestydíme za to, že jsme oba kluci. Vlastně
jsme se ani nesetkali s nikým, kdo by nás odsuzoval.
___
Tao o něco
pevněji stiskne Sehunovu ruku a přitáhne si ho blíže k tělu, když do něho
málem vrazí jiný student. Už jsou to dva roky, co spolu chodí, ale milují se
stejně, jako na začátku. Sehun se na něho vděčně beze slov usměje a dále
pokračují v cestě.
„Oni jsou ještě
pořád spolu?“ nakloní se nějaká studentka ke druhé, přičemž z mladíků
nespouští pohled. Ve chvíli, kdy prochází přímo vedle sebe, Sehun náhle zastaví
a Tao se něho udiveně podívá.
„Jo, to si piš,
že jsme,“ mrkne na dívku a jako důkaz zvedne ruku, ve které drží tu Taovu. Studentka
se jen stydlivě zasměje. „To je dobře,“ ukáže na ně vztyčený palec a poté spolu
se svou kamarádkou odpochodují pryč.
„He?“ nechápe
starší. Blonďáček se na něho mile usměje a bez jakéhokoli vysvětlení jej jednoduše
vtáhne do třídy, aby stihli hodinu dřív, než se zazvoní.
___
Sehune…
Občas mívám sny, ve kterých jsme zase spolu. Pokaždé si přeji, abych se
z toho snu neprobudil. Ale přesto všechno, i když jsi mi řekl, ať se
seznámím s někým novým, ať si splním svůj sen a hlavně, ať nejsem
nešťastný, nikdy jsi mi neřekl, že na tebe mám zapomenout. Ano, rozešli jsme
se, ale to pro mě neznamená sbohem. Do
dne, kdy se znovu potkáme, do dne, kdy tě znovu uvidím a znovu tě pozdravím,
budu na tebe neustále myslet a ten den si představovat a doufat, že tenhle den, bude ten zítřejší. Protože
já se nevzdám. Dokud mi sám neřekneš, ať zapomenu, ať s tím přestanu a
nechám tě být, do té doby tě budu pořád hledat. Něco hluboko v srdci mi
říká, že jsi taky nezapomněl a postrádáš mě stejně tak, jako já tebe. Přeci jen
naše pouto bylo silnější, než cokoli jiného a pár pouhých slov jej nedokážou
jen tak přetrhnout. Sehune… Vím to. Jednou se ke mně vrátíš a budeme pokračovat
tam, kde jsme přestali. Věřím v to a stále na tu chvíli čekám. Nezáleží mi
na tom, jak dlouho ještě budu muset čekat, vydržím to. Protože moje láska
k tobě se nezměnila ani po pěti letech a i dál zůstane stejná. Miluji tě,
a ty to moc dobře víš. A já vím, že ty stále miluješ mě.
Sehune…
Jedna věc je jistá a ani jeden z nás ji nemůže popřít. Oba to víme.
Protože tehdy, ve chvíli, kdy jsme stáli v té čerstvé jarní trávě, hleděli
jsme do očí jeden druhému… Tehdy, kdy jsme se naposledy rozloučili, objali a
políbili… to nebylo sbohem.
Omlouvám se taktéž. Tohle si nepřečtu. EXO z hlouby duše nenávidím, takže asi tak. Promiň.
OdpovědětVymazatA proč to sem teda píšeš? A co ti EXO udělali tak strašného, že je z hlouby duše nenávidíš?
VymazatDěkuju za odpověď...
A co ty se toho chytáš? Myslím, že já si můžu psát co chci a kam chci. A o EXO se nebudu bavit. Jen ten název slyším, hned mám horší náladu. A stejně. I kdybych to napsala, co se tím vyřeší? Nic. Moje nenávist k nim bude stejná.
VymazatJen jsem se slušně zeptala...
VymazatNa první moment mi to spíš přišlo, jako by si hned po mě vyštěkla, proč to sem píšu a tak...Něco jako proč si to vůbec dovoluju. Ale pokud to tak myšleno nebylo a já se zachovala takhle, omlouvám se. Ale mě už EXO vážně štvou. Okay, rozepíšu se...
VymazatJá si teď poslechnu jen Mama a jednou za uherák Growl... ^^ Celkem mi vadí, jak o nich každý básní. Hlavně za to, že je nemám ráda, můžou EXOtic. (Nemyslím tebe, každý je jiný. Myslím například takové ty "Kris je nejkrásnější a bla bla.." potom něco napíšeš a ony hned, že EXO je nejlepší a takový ty kecy.) Vážně mě to od nich ještě víc odradí.. Zkoušela jsem si je oblíbit. Možná tak za dva roky, už je budu mít ráda, co já vim, ale jinak vážně ne...
Je mi jasný. Já taky řeknu, že SuJu jsem nejlepší skupina a nikdo mi to nevyvrátí... ale nejsem taková, že kdyby mi někdo řekl "Prosímtě SuJu, EXO jsou nej!" A hned mi začne říkat, jak jsou SuJu blbý a EXO uplný zlatíčka.. to je už i na mě moc. Hlavně, když mi někdo začne mluvit o tom, jak je EunHyuk škaredý, jak se na něj vůbec můžu podívat.(EunHyuk je můj UB.) A to je zas jejich "Luhánek"... nikdo nepochopi, že se mi třeba on nelíbi. -_-
Možná jsou to totální kraviny, proč zrovna EXO nemám ráda, ale mě se to vždy hodně dotkne, když někdo shazuje mého biase a navyšuje u jinýho. Já jim taky neberu, ať mají rády ty svý a necpu jim ty moje... Ale ono i celkově... Jejich hudba je zvláštní. Možná se chovají v pohodě, ale oni nejspíš nikdy nebudou mým oblíbeným šálkem čaje. Mám k nim odpor a nemůžu se ho zbavit.
Doufám, že to stačí jako vysvětlení a ještě jednou se omlouvám...
Opravdu jsem to nemyslela, zle, když jsem se ptala. Jen mi zajímalo, co ti udělali tak strašného, když o nich všichni básní.
VymazatJá jsem jim odolávala hodně dlouho. Ale taky mě dostali. Ale ne tak jako DBSK, BAP a Junioři. Mam EXO ráda, ale taky posloucham jen nějaké jejich písničky. Miluju od nich Miracle in december a Peter Pan. Ano, můj bias v EXO je právě Kris a stejně tak mam ráda i Taa. Mam pro ně velkou slabost, protože jsou číňani. Ale jinak mam ráda všechny členy až na Luhana. Takže jsem na tom stejně jak ty, nemam ráda Luhana, protože na můj vkus je až moc obletovaný a vynášený do nebes...
Můj UB je Hangeng. Bohužel jsem se k Juniorům dostala, když už ve skupině nebyl. Ale i tak ho miluju nejvíc. Pak mam hodně ráda Zhoumiho, jenže ten je v SuJu M, ale i tak ho považuju za jednoho z členů Super Junior. Takže v samotných Juniorech žeru Sungmina.
Náhodou...Hyuk je nádherné a roztomilé stvoření. A je to mojí kamarádky UB. Ta o něm řekla, když ho prvně viděla, že je tak ošlkivý, až se do něj na první pohled zamilovala...
To bylo smutné. Je mi Taa líto, že se se Sehunem nesešel. A co takové malililinkaté pokračováníčko, kde Sehun vyhledá Taa a řekne mu, jaká to byla blbost se rozejít a že ani po 5 letech odloučení na něj nezapomněl a že jej stále miluje? Můžu v to doufat...
OdpovědětVymazatNa další díl IWPY se už těšim...
Taky jsem mě to už napadlo, napsat krátký pokráčko.. A nejspíš ho i napíšu :D Ale teď se hlavně budu soustředit na IWPY :)
VymazatTo jsi moc hodná, žes přemýšlela nad malým pokračováním. A je jedno, kdy ho napíšeš. Moc ráda si na něj počkam. Děkuju...
Vymazat