Skupina: DBSK
Pairing: YunJae
Žánr: Mystery, zamilovaný, smrt
Typ: Kapitolovka
„JaeJoongu,
nepokoušej se mi hrabat v myšlenkách. Cítím to, že mě opět
sleduješ,“ zamumlal nespokojeně Yunho do prázdné místnosti a
tím pozastavil svoji četbu knihy.
Začíná
mě tím docela štvát. Měl bych něco vymyslet. Pozná už, kdy
nahlížím, a kdy ne. Jen počkej Yunho já tě dostanu. Zjistím,
kdo se to navrtal do tvé mysli. Z plesu jsi se vrátil ve velice
dobré náladě, někdo nebo něco na tobě zanechalo velice zářivou
a pozitivní stopu. To dokáže jen nějaké velice nevinné
stvoření. Něco, co si ještě neprošlo žádným hříchem. S tím
se jen tak nevyrovnám. Musím tě toho zbavit. Jung Yunho ty patříš
temnotě. Patříš mě!
JaeJoong
seděl na studené zemi a nepřestával vymýšlet nové a nové
způsoby, jak se dostat svému vězniteli do mysli. Vůbec se mu
nelíbila myšlenka na to, že Yunho potkal bytost světla. Cítil to
z něj a neskutečně ho to znervózňovalo. Bytosti světla bylo pro
něj to nejodpornější, co vůbec mohlo existovat. Andělé,
strážci, hodné víly a podobné kreatury z toho podle lidí
lepšího světa. Jedinou výhodu tyhle bytosti světla mají,
neumějí se bránit, když na to přijde. Moc dobře věděl, že
jestli se chce někdy vrátit do Temnoty, bude sebou muset přivést
jednu živou bytost. A kdo by měl být nejlepší možností než
ten, kdo se ho ujal?
Polibek?
Ano! Polibek... to je ono. To je to správné...
„Co
děláš?“ vyrušilo ho z jeho temných myšlenek. Zvedl hlavu a
všiml si Yunha stojícího nad ním.
„Přemýšlím,“
odpověděl se zrakem upřeným na něj.
„Ulehčím
ti to, do mé mysli se nedostaneš, za tu dobu jsem se naučil tvé
útoky odrážet. Nepokoušej se najít způsob,“ pousmál se
vítězně Yunho.
„Proč
nechceš, abych věděl na co myslíš? Je tu něco, co bych vážně
vědět neměl?“ propálil ho ledově modrýma očima Jae a vznesl
se na okraj velkého kovového oblouku k němuž byl připoután.
Yunho se na chvilku zamyslel a hned se soucitně podíval na démona
před sebou: „Vlastně tu ani není nijak zvláštní důvod, proč
bys to neměl vědět, stejně by jsi se to dozvěděl. Budu mít
takovou speciální návštěvu a nerad bych, aby se o tobě
dozvěděli, toť vše,“
„Kdo
je to?“
„Však
uvidíš sám. Myslím, že to bude poprvé, co něco takového
uvidíš,“ opět se usmál a JaeJoongovi se z té jeho pozitivity a
té nechutně viditelné stopy světla začal obracet žaludek. Ale
ne vydrží to a zbaví se té proklaté věci, co se snaží přivést
jeho Yunha na cestu dobra.
„Už
se nemůžu dočkat,“ zašeptal hraně nadšeně Jae a jen sledoval
jeho pána odcházejícího z cely, myšlenkami úplně jinde.
xxx
„Yunho!“
nesl se už od hlavní brány dětský křik. Yunho se usmíval a
vítal malou Jinny s otevřenou náručí: „Vítej Jinny!“ pevně
ji objal.
„Jsme
velice poctěni Yunho,“ pronesl nervózně ShinDong, který se pár
chvil ukázal za Jinny.
„Všechno
je v pořádku. Moc jsem se na Vás těšil,“ podal mu vřele ruku
Yunho. Potom se podíval na děvčátko: „Tak co Jinny?
Připravena? Richard se tě už taky nemůže dočkat!“
„Ale
chci taky vidět panenky!“ usmála se na Yunha a zdvihla při tom
ukazováček.
„To
je samozřejmostí,“ zakýval hlavou souhlasně Yunho, „tak
pojďme dovnitř!“ a zavedl oba do velkého domu.
Co
jiného jsem mohl čekat? Nevinné dítě. Ta nejčistější bytost
světla. Toho bude hračka se zbavit. Příliš naivní a ještě
vůbec nemá ponětí o zlu či Temnotě. A to je moc dobře... Teď
ji jen nalákat sem dolů aniž by si toho Yunho všiml a pokud ano,
tak využijeme síly polibku.
Žádné komentáře:
Okomentovat