DooKwang 1 By Domii

Skupina: B2ST
Varování: Nebrečte! T__T

Typ: One Shot

„Miluji tě“ četl Kwangie na rámečku společné fotky Jeho a Joonieho, kterou od něj dostal k vánocům..

Bylo něco kolem šesté večer, když Joonie hledal svého miláčka...celý den se jen míjejí...přišlo mu velice divné to jeho chování v poslední době...téměř ho ani nepozdravil jako by se mu Kwang vyhýbal..ale vždy si všiml jeho milého úsměvu, který Joonie na Kwangovi tak moc miloval.. „Tento úsměv je jen díky tobě..“ opakuje si jeho slova stále ve své hlavě, téměř ho ty slova mučily.Však když k němu dnes přišel a obejmul ho zezadu, Kwangie se odstrčil a zle se zamračil „Nech mě být..“ šeptl tiše Kwang na Joonieho...Ale přesto Joonie v jeho očích zpozoroval něhu a starost o něj..ten pohled moc dobře znal a moc dobře věděl, že se něco děje..ale proč se mu jen Kwang vyhýbá a neřekne mu ani slovo?..

Šel zrovna okolo Seungovo pokoje, ten tupec..nechal otevřené dveře..DoJoonie se k nim nahnul a koukl skulinkou...uviděl jak jeho miláček objímá Seungieho...to ho velmi rozzuřilo ale však za dveřmi zůstal po tichu a slyšel jen Kwangovo tichý hlásek „Prosím tohle se Joonie nesmí dozvědět“ a po té mu daroval pusu na tvář..to však Joonie nepřekousl..vlítl do pokoje celý rozzuřený a odstrčil Seungieho, který se praštil hlavou o roh postele, na zem..Kwang samým překvapením jen zůstal na místě stát a slzy se mu hrnuly do očí, zatím co Joonie v záchvatu vzteku brečel jako malé děcko...

Utekl k nim, ..k nim do společné ložnice,...Kwangie celou dobu běžel za ním, chytal ho za ruku a pokoušel se mu utřít slzy,ale však marně..Joonieho vztek byl v tuto chvíli velmi silný..Došel do pokoje kde vzal nůž, který tam měl ještě od melounu z předešlého týdne, kdy si s Kwangiem koupili meloun a udělali si krásný večer, plný vášně,lásky a sexu...ale to Kwangie nevěděl že v tuto chvíli to byl poslední večer s ním....

Když Kwangie zahlédl jak Joonie drží nůž v ruce, zůstal stát jako zmražený....hlavou se mu promítali hrůzostrašné myšlenky... „C..-Co...Co chceš s tím nožem dělat?“ vykoktal ze sebe...Joonieho slzy stékali po jeho tváři a dopadaly na podlahu jako tiché korálky ale přesto každý dopad na zem jeho slzy bolelo Kwangieho více, než cokoliv jiného..Nikdy ho nechtěl vidět smutného, a co bylo ještě horší, že teď kvůli němu pláče...

„Miluji ji tě Kwangie..a...navždy budu..ale jak jsem viděl..se seungem ti bylo lépe..“ řekl tiše a naposledy...po té zarazil nůž do své hrudi...Kwangie se rozběhl a zachytil jeho nemohoucí tělo které dopadalo k zemi, Kwangie dopadl i s jeho tělem na zem..zapřel jeho hlavu o svou ruku a vyklepanou rukou přejížděl po jeho celém obličeji, brečel..brečel jako nikdy..jeho slzy dopadali na Joonieho tvář a tak se mísili s jeho slzama...

Joonie oddychoval rychle ale přesto velmi trhaně... „Nic jsem se Seungem neměl ty můj hlupáčku..“ vzlykal, brečel „Domlouval jsem dovolenou pro nás dva blbečku.chtěl jsem ti udělat radost abychom mohli být konečně spolu ...sami..dva..jen my dva...pryč od všeho....seung mi pomáhal, ...“ hladil jeho tvář a tím, mísil s jejich slzami i Joonieho krev kterou měl na prstech...Kwang opřel své čelo o Joonieho čelo a stále brečel a hladil jeho tvář...Joonie veškerou svou sílou, která mu ještě zbyla, zvedl ruku aby mohl Kwangiho pohladit..naposledy...Pohladil jeho vlásky a tím i jeho tvář..

„Miluji tě..“ pronesly se poslední tiché slova do Kwangieho ouška a tím i poslední Joonieho výdech...Joonieho ruka dopadla na jeho mrtvé tělo a Kwangie nemohl přestat brečet...brečel,vzlykal a naříkal...proč jen je takový idiot a měl mu o tom hned říci.,.nebýt jeho...tohle by se nestalo..

Leželi tam ...spolu..na zádech..hlavami u sebe..kwangie stále brečel a koukal do stropu, držel jeho ruku, a marně si namlouval že se vrátí...vzpomínal,na jeho doteky,jeho smích..jeho provokování, jeho úsměvy....na něho.........