Zkouška mého života 8. část

Ruce se mu třásli a ve tváři měl překvapený výraz. Zvedla jsem se a přišla k němu, položila mu ruku na rameno a pomohla mu dovnitř. Posadila jsem ho na židli a klekla si k němu. „Co se stalo?“ Junsu se mi podíval do očí a trochu se usmál. Čekala jsem až mi odpoví, vypadal vyděšeně, ale zároveň docela v pohodě.

„Víš... já... ne on....,“ začal koktat Junsu. Jae se na něj podíval a položil mu ruku na záda: „Nadechni se a začni znova,“ řekl mu.

„Já se asi..,“ … „Co?“ netrpělivě jsem se na něj koukala a čekala, co z něj vypadne.
„Za-zamiloval,“ vykulila jsem oči. „Do koho?!“ zasyčela jsem nevěřícně. Chvilku jsem se bála, že by mi nějaká jiná mohla odvést mého nejlepšího kamaráda. Jakmile, mi ale Junsu řekl do koho, musela jsem se začít smát. Nejprve jsem to pokládala za vtip, ale jakmile Su začal vysvětlovat, úsměv mi ze rtů zmizel.

FLASHBACK

„Asi bych už měl jít,“ řekl Junsu nervózně a sundal si zástěru, kterou mu Changmin dal. Položil ji na stůl a šel si pro tašku. Najednou ho, ale něco chytlo za rukáv. Min ho přistrčil ke zdi a zašeptal: „Jak bys mohl jít, když je tu tolik jídla, co jsi připravil. Snad mě to nenecháš sníst samotného,“ přitiskl se k němu blíž. Su polkl a podíval se do jeho tmavě kaštanových očí. V hlavě mu běhalo tisíce myšlenek, ale najednou ani jedna na odchod. Min mu setřel drobek z koutku úst. Junsuho zabrněla tvář z toho doteku. Cítil, jak mu buší srdce, tak rychle a ta omamná vůně okolo ho pomalu uváděla do mdlob. „Co se to sakra děje? A Changmin …. o můj bože...,“ pomyslel si a v tom se jejich rty oddálili. Min ho lehce držel za bradu a jeho rty se opět přiblížili. Cítil tu jemnou chuť a zavřel oči. Junsu se nemohl bránit, ani nechtěl a pomalu obtočil ruce kolem Minova pasu. „Věděl jsem, že se jednou dohodneme,“ zašeptal sladce Min do Suova ucha, když ho věznil v těsném objetí. Junsu se usmál a přikývl, zavřel oči a položil hlavu na Minovo rameno.

KONEC FLASHBACKU

„J-Jako Fakt?“ koukala jsem se na Junsua s otevřenou pusou. JaeJoong jelikož je moc neznal, tak si jen představoval dva muže. Zakašlal si a usmíval se. Junsu se začervenal a podíval se s nervózním úsměvem do země. Vydechla jsem úžasem a rychle jsem Junsua obejmula: „Můj malý miláček konečně vyrostl a usmířil se s mým manželem!“ smála jsem se. Junsu mě objal zpátky a smál se taky, na rozdíl od Jaeho, kterému z tváře úsměv zmizel, když slyšel „manžel“. Nevěděl, že jsem tak Minovi vždy říkala. Byla jsem za ty dva moc šťastná.

„To chce oslavu! Chceš něco donést?“ vyskočila jsem a zeptala se Junsua. „Stačí mi nějaká limonáda,“ usmál se. Kývla jsem a zmizela ze dveří.
„Ty Jusnu..,“ zašeptal Jae. Su se na něj usmál a zabručel na důkaz, že ho poslouchá. Jae položil učebnice na stolek a posadil se: „Hele, jak myslela toho ''Manžela'' ?“ Junsu se zasmál a potom probodl pohledem: „Snad nežárlíš?“ našpulil rty. Jae se zašklíbl a vykoktal: „Cože? Ne proč .. to ne,“ zasmál se nervózně.
„Neboj se, jen mu tak říká. To její máma s tím, kdysi přišla. Jsou to jen kamarádi od mládí, něco jako já,“ strčil ho do ramene a mrkl. Jaemu se ulevilo, když to slyšel a skousl si spodní ret.

Zkoumala jsem nabídku v nemocničním bufetu. „Teda nic moc,“ řekla jsem si pro sebe. Natočila jsem hlavu do strany a podupávala jsem si nohou o zem. „Co bych tak měla vzít?“ přemýšlela jsem. Když v tom mi někdo položil ruce na oči. Leknutím jsem se otočila.
„Ahoj!“ říkala usmívající se Yoochunova tvář. Překvapeně jsem ho pozdravila a zeptala se ho, co tu dělá. „Tak co asi? Jdu se podívat na tu mlátičku,“ myslel tím JaeJoonga. „Aha, no jasně!“ vyhrkla jsem a rozhlédla se kolem. „Lizzy nepřišla?“ hledala jsem marně kolem. Yoochun zavrtěl hlavou. „A ty tady děláš co?“ zeptal se. To jsem mu hnedka začala vyprávět ten šílený román o Junsuovi a Changminovi. Potom jsem koupila nějaké pití a společně s ním jsem šla zpět do JaeJoongova pokoje.

„Tak to bychom vás měli dát dohromady,“ žertoval Junsu a užíval si JaeJoongovi bezmocnosti. „Říkal jsem ti, že to tak není! Ty blázne!“ červenal se Jae a zkřížil ruce na prsou. Junsu ho začal štípat do tváře a smál se. Pak jsme vešli já s Yoochunem. Koukala jsem na Junsua, co dělá. Yoochun se začal smát a JaeJoong se lekl. Junsu se otočil zpět na Jaeho se zlostným úsměvem. Jae vrtěl hlavou a naznačoval ať se o nic nepokouší.

„Co to tady děláte?“ zachechtala jsem se a s očima upřenýma na Junsua jsem si sedla vedle Jaeho na postel. Su nahodil vážný výraz a zadržoval v sobě smích. Yoochun se koukal na JaeJoonga : „Doktor říkal, že by tě už zítra pustili,“ usmál se. „Vážně?“ řekl šťastně Jae, protože takhle skvěle mohli navázat nové téma a neřešit to ,co se tu dělo před chvíli. Junsu se zasmál a začal horlivě přemýšlet. „Tak konečně zase budeš moct chodit k nám!“ zacuchala jsem Jaemu vlasy. Ten se jen nešťastně podíval po Junsuovi a jakmile mu Junsu věnoval další zlostný úsměv, tak se chtěl propadnout 3 metry pod zem a nejlépe si tu jámu vykopat sám.