Varování: Obsahuje Yaoi 18+
Ticho. Takové, že by mohla být slyšet i myšlenka. To vše, co se uchovávalo v místnosti spolu s námi. Kim Junsu, nevěděli jsme zda se vůbec probere. Hodiny ubíhaly. On se pořád neprobral.
„Hyunii,“ šeptal
Yoochunův hlas. Zdvihla jsem svůj pohled od Junsua směrem na něj.
Všimla jsem si, že Jae je už pryč a Changmin usnul v křesle.
„Měla by sis
odpočinout,“ pronesl tiše a ukázal na pohovku v rohu místnosti.
Zaklepala jsem hlavou a podívala se na hodiny. Bylo po půl třetí
ráno. Yoochun byl jediný, kdo se rozhodl zůstat. Changmin také
samozřejmě. Ale ten si mohl cukrárnu zavřít kdykoli chtěl.
Yoochun musel do školy, ale ne... seděl tam se mnou.
„Možná bych si
měla na chvilku zdřímnout,“ povzdechla jsem a podívala se na
Junsua bezmocně. Yoochun mě chytl za ramena a pomohl mi na
pohovku. Posadil mě a sebral deku z vedlejší postele.
„Měl bys jít domů,
musíš do školy,“ podívala jsem se na něj a promnula si oči.
Usmál se na mě, položil mě a přehodil přese mě deku. Byla jsem
vyčerpaná, takže jsem jen zavřela oči a do minuty jsem usnula. Ale
přísahala bych, že jsem chvilku předtím ucítila polibek do
vlasů.
Min mi klepal ramenem
a pokoušel se mě vzbudit. Po skoro probdělé noci jsem byla
neskutečně unavená. Obrátila jsem se na pohovce a pak si
uvědomila, kde vlastně jsem.
„Měla bys jít
domů,“ ozvalo se za mými zády a já se otočila, promnula si oči
a zamumlala: „Kolik je hodin? Co Junsu?“ … „Je něco málo po
půl deváté a Junsu je na tom nejspíše pořád stejně,“
povzdechl Changmin a přisedl si zpět k Junsuově posteli. Posadila
jsem se a rozhlédla se po pokoji. Vzpomněla jsem si na to, co jsem
ucítila v noci. Prohrábla jsem si vlasy: „Yoochun tu není?“
„Vypařil se jakmile
jsem se vzbudil, není to ani čtvrt hodiny,“ řekl docela ještě
unaveným hlasem. Upravila jsem si rozcuchané vlasy a vstala. Přešla
jsem k Junsuovi a pohladila ho po ruce: „Tak už se probuď ty
pako...,“ špitla jsem zasmušile. Podívala jsem se na Changmina,
který na tom byl možná asi nejhůř.
„Mám ti dovézt
nějaké věci?“ zeptala jsem se. „Možná jen nějaké oblečení
na převlečení, děkuju,“ usmál se a podal mi klíče od jeho
domu. Vzala jsem si je a pak sáhla po svém kabátu. Naposledy se
podívala na Junsua a vyšla na nemocniční chodbu. Přemýšlela
jsem, co bude. Jakmile jsem se blížila k východu všimla jsem si
známé osoby stojící venku u auta.
„Yoochune, myslela
jsem, že jsi odešel,“ usmála jsem se. Trochu se ušklíbl a
pravil: „A ty by si šla domů pěšky?“ a odemkl auto.
„Děkuju, to si
nemusel, navíc se ještě musím stavit u Mina doma a vzít mu
nějaké věci a...,“ … „Já tě tam hodím! A pomůžu ti,“
nabídl se a otevřel mi dveře. Uznala jsem, že bych se asi
nechtěla táhnout takovou dálku a sedla jsem do auta.
„Myslíš, že bude
v pořádku?“ ptal se Yunho Jaeho, poté, co zjistil vše o
Junsuovi. Jae pokrčil rameny a napil se čaje. „Dokážu si
představit, jak se teď cítí Hyunii a Yoochun kvůli ní taky,“
povzdechl Yunho. Jae se po něm podíval a se zájmem se zeptal:
„Proč Yoochun?“ … „Neříkej, že ti to pořád nedošlo,“
zahleděl se na něj Yunho. „Asi ne,“ špitl. „Miluje ji!“
vyhrkl Yunho. Jae vykulil oči a trochu se usmál: „To jako fakt?
Tak proto tohle...,“ … „Ano tohle všechno,“ přikývl Yunho.
Jae se po něm nenávistně podíval, položil hrnek s čajem na stůl
a významně se zvedl ze židle. Yunho zdvihl hlavu a koukal, co dělá.
Jae se mu posadil na klín a chytl mu rukama krk.
„Tohle se nedělá
pane Yunho!“ zašklíbl se. Yunho se ho trochu lekl a v očích se
mu značil strach. JaeJoong se zasmál a potom se přitiskl více k
jeho tělu, přiblížil se k jeho rtům a lehce se o ně otřel
svými. Yunho cítil, že JaeJoonga chce čím dál víc a obtočil
mu ruce kolem pasu. Jae zavřel oči a s trochu roztřeseným hlasem
zašeptal: „Když pomyslím na Junsua, není to správné v tuhle
chvíli, ale já si nemůžu pomoct,“ Yunho cítil jeho dech a
opřel se více do křesla. Jae se naklonil a propletl jeho ruku v
Yunhových vlasech. Poté mu jemně políbil tvář a sestupoval o
kousek níž. Jae cítil, jak je Yunho vzrušený a poté ho políbil
na jeho plné rty. Ta sladká příchuť jeho rtů Yunhovi chyběla.
Rozevřel více nohy a přitiskl Jaeho tělo blíže k sobě. Jae v
opojení vzdechl, jakmile ucítil Yunhovu jasnou erekci. Zatímco se
nechával obsypávat jeho polibky mu neopatrně a toužebně sjel
rukou pod kalhoty. Yunhovi se přes rty prodral tichý vzdech a cítil
JaeJoongovi tenké a lehce studené prsty, jak vykonávají pohyb
nahoru a dolů. Nechtěl více čekat. Jeho tělo se klepe...
pomyslel si. Cítil nervozitu, která z JaeJoonga vycházela. Nikdy
to nedělali. Pomalu naznačil přesun do jiné polohy a po chvilce
leželi oba na zemi a Yunho sjížděl s hlavou dolů ke konci jeho
kalhot. Shrnul okraj, aby viděl. JaeJoong těžce oddychoval, byl
nervózní, ale připraven. Jakmile ucítil horký Yunhův dech na
své špičce, tak se zatřásl a hlavou se mu honilo miliony
myšlenek. Teplo, které sálalo kolem dokola, cítil jak si sním
hraje. Yunho se zavřenými oči pokračoval v jednom a tom samém
pohybu nahoru a dolů. Tu jemně slanou příchuť lepkavé tekutiny,
která mu tekla z koutků úst si zamiloval. Byla to přece chuť
JaeJoonga...
Žádné komentáře:
Okomentovat