Láska ve vlasech I.

Kámoška mi řekla ať zkusím napsat kapitolovku. Nejprve jsem si myslela, že jsem se asi zbláznila, když jsem se pokusila o něco málo. Řekla jsem také, že se z toho nevynechám. S tím souhlasila.  Dala jsem jí přečíst první kapitolu a tvrdila, že je to poměrně dobré, a že mám pokračovat dál.

Pokud by někdo měl problém se zařazením mé osoby do děje. Udělejte jednoduchou věc. Holky! Představte si, že jste to vy! :D

Paring: YunJae, YooSu, HyuMin

Mí dlouholetí přátelé, kluci ze skupiny DBSK, se rozhodli, že se pojede do Japonska do Tokia. Jelikož se měl uskutečnit dlouho očekávaný koncert, který měl uvést nové album.

Měla jsem, podle všech, zaručeně jet s nimi! Tak proč taky ne, jak často se člověk podívá do Japonska? Šinula jsem si to s kufrem rovnou z práce. Měla jsem vše zabaleno už skoro tři dny dopředu. Když jsem šla kolem SM zazvonil mi mobil, vytáhla jsem ho z tašky a podívala se na display: „Junsu..“ vzdychla jsem si s úsměvem na tváři.

„Tak co? Kde vězíš?“ ozval se roztomilý hlásek na druhé straně.

„Kde vězím? Už jsem skoro u vás! Víš jak je těžké kličkovat mezi lidmi s tak velkým kufrem?“ zeptala jsem se ho s vážným tónem, když jsem málem přejela nohy nějakému muži, co zrovna šel kolem mě.

„Tak když je někdo nemotorný, jako ty... no věřím“ zakřenil se Junsu. Najednou jsem slyšela Changminův hlas, jak křičí na Junsuho, aby mu ihned vrátil balíček chipsů, které se mu snažil tajně sebrat a zabalit si do batohu. Zasmála jsem se: „Zase kradeš?“

„To se ti zdá,“ řekl Junsu.

„Za chvíli jsem u vás,“ zasmála jsem se ještě jednou a telefon položila.

Prokličkovala jsem mezi posledními uličkami a po náročném výstupu po hlavních schodech k výtahu, jenž mě měl vyvézt do sedmého patra, jsem s kufrem stála před dveřmi jejich bytu. Než jsem stačila zazvonit otevřel dveře Yoochun, který chtěl svůj kufr hodit před dveře.

„Ahoj Hyunii!“ vykřikl. Pokynula jsem hlavou na pozdrav a pomalu jsem se sápala dovnitř. Sundala jsem svoje boty a padla na gauč. „Já už nikdy nechci do práce!!!“ vykřikla jsem a padla hlavou na polštář.

„Proč? To tě tam týrají?“ koukl na mě Yoochun a usmál se. Vydechla jsem zlostně a opravila svůj předchozí výrok: „Já už nikdy nechci s tak těžkým kufrem do práce!!!“

„Aha,“ prohrábl si vlasy a sedl si do křesla. Unaveně jsem se přetočila na záda a otevřela jsem oči. Nade mnou se skláněli Junsu s Yunhem a mávali na mě: „No nazdar ospalče!“ pronesl Yunho a zamrkal. Junsu se usmál a podíval se na Yoochuna, který v tu chvíli zkoumal odjezdy autobusů v mobilu.

„Nejsem ospalec!“ zakňourala jsem a stáhla si čepici, kterou jsem si nějak zapomněla sundat, více do obličeje.

„Jako malá“ uslyšela jsem Changminův hlas blízko mé hlavy. Vykoukla jsem jedním okem a všimla si ho, jak si sedl vedle gauče do tureckého sedu a křoupal při tom chipsy, které očividně už dostal zpátky od zlodějského Junsua. Věnovala jsem mu jeden úšklebek a zeptala se, kde je JaeJoong.

„Hádej...“ protočili se Yunhovi panenky směrem ke stropu.

„Aha... V koupelně... hmm..můžu hádat? Balí si svoji veledůležitou vlasovou kosmetiku,“ zahihňala jsem se a posadila se, když do mě začal Junsu šťouchat, že si chce taky sednout.

„Jede to za dvacet minut!“ prohlásil Yoochun vítězně, když se mu podařilo přemoci zákeřnost dotykového mobilu. Changmin vzdychl a vynesl si kufr před dveře: „Tak to asi nestihneme jestli to takhle půjde dál,“ a podíval se směrem na koupelnové dveře. Když tu klika cvakla, dveře letí, Jaejoong vychází ze dveří s dvěma taškama.

„No to je dost. Mysleli jsme, že tu zapustíme kořeny,“ podíval se s ironickým výrazem ve tváři Junsu na Jaeho.

„Ani nevíte, co by se mohlo stát, kdybych si to všechno nezabalil sebou,“ odsekl Jae a poté, když spatřil mě se usmál: „Už jsi tady?!“... „No představ si,že jo!“ jako kdybych mu tady překážela. Jae se zašklebil při pohledu na mojí čepici, kterou jsem stále nesundala z hlavy.

„To je nová móda? Čepice dovnitř?“ … „Není to nová móda, pane Všeználku. Jen jsem chtěla, abyste to viděli všichni najednou,“ pronesla jsem vznešeně.

„Viděli co?“ zahleděl se na mě tázavě Yoochun. Sundala jsem si čepici a prohrábla se ve vlasech: „No? Co říkáte?“ usmála jsem se nervózně. Koukali na mě s otevřenými rty: „Co...Co jsi to provedla?!“ prohlížel si mě Junsu.

„Změna!“ našpulila jsem rty a mrkla: „Roky jsem je měla dlouhé, že mě to už začalo nudit,“ JaeJoong mě začal zkoumat ze všech stran a potom se slastně usmál a hodil hlavou, tak že se mu ofina srovnala na levou stranu: „Mě se to líbí!“

„Viď? Je to takový JJ style,“ mrkl na něj Yunho. Měla jsem vlasy ostříhané po ramena a měla podobnou ofinu té Jaeho. Yoochun zakroutil hlavou, mrknul na hodinky a vykulil oči: „Rychle ven! Za pět minut to jede!“ vykřikl. V tu chvíli jsme se po sobě všichni podívali a v následujících dvou minutách byl jen pořádný chaos. Každý se snažil narvat svůj kufr do výtahu a nakonec jsme poslali nejmenšího Junsua společně s kufry dolů a my ostatní běželi po sochodech.